Partyzáni
|
|
|
|---|---|
|
Ja se bohuzel o nas odboj nejak vyrazne nezajimal, ale ted se to pomalu zacina menit.  Mohu tedy mluvit spise v obecne rovine ci v konkretni, co se tyka SSSR a Balkanu. Partyzanske hnuti melo na prubeh WW2 znacnou dulezitost. Bylo jednim z limitujicich faktoru nemecke strategie i taktiky. Odcerpavalo sily OSY z pouziti na bojisti. A to jak lidsky (vojaci, opravary atd) tak materialni potencial (opravy, skody atd). Navic dokazala v dosti pripadech poskytovat cenne zpravodajske informace a pomahat postupujicim Spojencum. Nekdy se siec uvadi, ze sily proti partyzanum nasazene byly zanedbatelne, ale neni tomu tak. Ano, nemecke jednotky na protipartyzanskych akcich nebyly tak pocetne, ale zastupuvaly je jednotky dajsich statu OSY. Napr. Jugoslavsti partyzani vazaly vice jak pul milionu vojaku (az milion). Jednalo se o Nemce, Madary, Rumuny, Italy, Chorvaty apod. Muzeme mit vyhrady k bojove hodnote vetsiny jednotek, ale jejich pocet rozhodne vahu mel a kdyby mohly byt nasazeni na fronte, vytrhly by Nemcum nejeden trna z paty. |
|
|
|
|
Vždyť skutečně, největšími (a to už teda fakt bylo něco) akcemi našich partizánů bylo vyhodit do vzduchu kus železnice... Čsl. partyzáni byla pouze banda několika roztroušených skupinek, jejichž jedinými "úspěchy" byly obrovské ztráty na straně civilistů. Titovi partyzáni se skládali z větší části (pokud vím) z vojáků bývalé Jugoslávské armády, proto ta disciplína... |
|
|
|
|
Jo Titovi partyzáni, to bylo něco jiného. To byla prakticky regulérní organizovaná a disciplinovaná početná armáda, která se pustila přímo do boje s Němci už v době, kdy porážka Němců ve válce byla pouhou iluzí. Proč chodit daleko za informacemi, když už Dzin něco nastínil - viz. dokument Skok šachového koně. www.fronta.cz/index.php?action=2&sekce=4... |
|
|
|
|
To je oblíbená česká nátura. Zaútočit na někoho silného? Ani omylem, to si radši zastřelíme spojku vezoucí jídlo... (opět mě napadají siláci Mašínové  )Zkuste to porovnat s činností Titovo partizánů v Jugoslávii. Hoši se s nikým nes..li, běda když našli nějaké Chorvaty v uniformě SS. V době své největší síly Titovo partizáni (vojáci?) ovládali území o rozloze třetiny země... |
|
|
|
|
|
Nejen na základě události v Lanškrouně činnost partyzánů nehodnotím nijak zvlášť pozitivně. Svojí činností se soustředili na slabě bráněné (a tedy většinou nevýznamné) cíle, zato v místě působení vyvolávali represe vůči civilnímu obyvatelstvu, kde docházelo ke zbytečným a vojenskému významu partyzánských akcí neúměrně vysokým civilním obětem. V partyzánských skupinách panovala anarchie, poskytovaly útočistě zločincům a nezřídka bojovali partyzáni mezi sebou. Spíše šlo o nekontrolované bandy, které se odmítaly podřídit čs. velení a jeho zájmům, tj. byla velmi omezená koordinace jejich činnosti s frontou, což rapidně snižovalo jejich bojovou hodnotu. Nejvíce to bylo vidět na Slovenském národním povstání, kde obrannými úseky svěřenými partyzánům mohli Němci snadno pronikat, protože oni často bez boje zbaběle utekli a nechali tam na holičkách útvary Čs. paradesantní brigády ze SSSR a býv. Slovenské armády. Ty statečně bojovaly až do konce, zatímco se v týlu partyzáni věnovali rozkrádání jejich zásob (na to si stěžuje i gen. Fajtl, kterému se "ztrácelo" z letiště vybavení pro čs. stíhací pluk) a zajišťování si pohodlného ústupu do hor až těm, co bojovali až do konce a chránili jim zadek nezbylo na zajištění ústupu nic. Na setkání s partyzány doplatili i někteří parašutisté vyslaní z Anglie, kteří byli povražděni kvůli zlatu, které s sebou nesli na odbojovou činnost. Navíc činnost partyzánů jako taková porušovala mezinároní konvence o vedení války, tj. nebyla legální, což navíc umocňovali tím, že nebrali zajatce a vzdávající se vojáky nemilosrdně povraždili. Jediné "hrdinství", kterým se partyzáni mohou pochlubit je to, že ušetřili Němcům práci s hledáním dezertérů, které chytali po lesích a popravovali. To je asi tak nejvíc, na co si troufli. A na tohle všechno je schopný bývalý partyzán říct jen "Když se kácí les, lítají třísky" |
|
|
|
|
|
Pánové, myslím si, že je velikou škodou, že o tohle téma není zájem... Jde o jedno z nejzajímavějších na diskusním fóru! Bohužel, o partyzánech u nás se tolik nemluví a to je taky velká škoda. |
|
|
|
|
To Dzin + Kreon: Já jsem si to přečetl taky a připadá mi to až krutě reálné. Samozřjmě po tom ,co odfiltruješ jisté naplaveniny  |
|
|
|
|
Partyzánská válka je rys, který se nikdy nedá od válečného konfliktu ať již objektivně, či subjektivně vyloučit. Můžeme se pouze zamýšlet nad její oprávněností. Ve finále ovšem vždy rozhoduje to, na čí straně oni ozbrojenci byli. To dělí teroristy a bandity od hrdinů odboje. Vždy bude rozhodovat individuální morálka zaangažovaného velitele, i když je pravdou, že situace může, bohužel, převálcovat kohokoliv. Válka ve svých důsledcích je pro lidi hnusná, partyzánská válka jí dělá ještě hnusnější. Nikdy bych se nechtěl dostat do situace, abych byl jako velící "bohem" nad životem a smrtí nějakého partyzána. A jak bych se zachoval? Čím jsem starší, tím méně to vím. Snad bych jenom nepřenášel odpovědnost na jiné, ať už by moje rozhodnutí bylo jakékoliv. A modlil bych se, abych potom mohl klidně spát... |
|
|
|
|
Podle mě jsou partyzáni v týlu to nejhorší co může armádu potkat. Protože se tváří jako normální obyvatelé a jednou za čas si vyjdou "na lov" a najednou "kde je tady ten velký most co tady ještě včera byl???" nebo "kam se poděl ten muniční vlak???". Protože tohle Němce tohle hrozně štvalo, nakládali s ruskými partyzány tak, jak nakládali (mezi námi, ono to bylo oboustranné- ukrajinští partyzáni např. polévali v mrazu nahé vojáky vodou, až zmrzli v kus ledu...) |
|
|
|
|
|
Kreon: nemas pravdu. Partyzanska valka je naopak uznavana od nejstarsich pocatku valek. Byla uznavana vzdy, pouze zde byl problem, ze okupanti s partyzany zachazeli jako se spijony, hlavne kvuli odstrasujicimu ucinku, a smahem je popravovali spolu s dalsimi nevinymi lidmi. Prave proto jsou zasady partyzanske valky upraveny v Haagskych konvencich z roku 1907, tusim clanek 4. (Algernon to urcite bude vedet lepe) Tebou zminovana Dabelska garda je hrozny plk (me osobne spise zajima, kolik je v tom pravdy, nejak mam potize v neomezenou duveru SSackym pameti...:), nebo to, co o PV pise napr. MacKsey a jemu podobni publiciste nemuze clovek brat moc vazne (me dostali s tvrzenim, ze nejvysi forma partyzanskych snah je ovladnuti uzemi a udrzeni ho proti utokum pravidelne armady protivnika!). |
|
|
|
|
Jsou partyzáni a partyzáni. Co jsou třeba part. skupiny které operovaly v protektorátu. V naprosté většině to byl ruský velitel, důstojník NKVD, kolem něho ruský štáb a pár věrných rusů, většinou uprchlých zajatců a pak češi jako vojáci. To byla dle mě regurélní armáda v týlu nepřítele. Pak byla řada skupin tvořená vesměs z kriminálních živlů a teroristů. Doporučuji přečíst si Mňačka (bolševici věděli proč ho zakázali). |
|
|
|
|
Partyzánská válka je něco jiného než ta "klasická". Tady rozhoduje lest a ne počet tanků. Právě proto je to válka krutější a já se nebojím použít slovo vyhlazování. Nechci se k tomu vracet, ale když si přečtete Ďábelskou gardu, tak si myslím, že na partyzánskou válku si uděláte obrázek. Ale je zase těžké porovnávat např. české partyzány a partyzány Vietminhu. Partyzánská válka byla a je vždy neuznávaná a v podstatě zakázaná. Nedělejme si iluze, že je s partyzány nakládáno stejně jako s normálními vojáky. Je to smutné, ale je to tak - proto se kulka jako řešení přímo nabízí. Už slyším ty moralisty jak se rozčilují, ale těm chci vzkázat: pánové, válka se nevede v rukavičkách, smyslem války je vyhrát a pro to je nutné udělat vše. to nám ostatně dokazují dějiny lidstva že.... |
|
|
|
| Tak jestli bych zajmul partyzána, tak by to bylo řešení kulka! Nic jineho. Ale v každé válce se objeví partyzáni. Snad jesou někde vyjímky, ale protě oni patří k válce. | |
|
|
|
|
ja bych to řešil striktně kulkou(jestli zy nesplnoval níže uvedené podmínky),u mně by to by sprostý vrah.Ono kdy se taky brali partyzáni do zajetí(snad jen vyjímečně na vytlučení informací a pak stejně následovala likvidace,většinou),ani spojenci se s wehrwolfy nijak nemazlili,jsou známy případy kdy byli za "partyzánštinu" zastřeleni i malí kluci,ale to smutná stránka fanatismu a zatahování dětí do války |
|
|
|
|
david gore napsal(a) v č. 1: "Jak by jste posuzovali zajmutého partyzána v civilním oděvu a zbraní v ruce ? " Partyzánská válka bývá vždy krutá na obou stranách. Kybych se osobně jako voják setkal s tím, že na mě začne střílet civilista, považoval bych ho asi za diverzanta, rozhodně ne za vojáka. Záleželo by pak na momentální situaci, jestli by byl vzat do zajetí nebo zastřelen. Nevím jak to teď řeší američani v Iráku, když zadrží civilistu, který na ně střílel. |
|
|
|
|
|
david gore: Zalezi na okolnostech. Tehdy platilo, ze pratyzan, aby se na nej vztahovala valecna prava musi: Zbran nosit neskryte, mit jednotne veleni, oddil musi mit dobre rozpoznatelne oznaceni nebo "uniformu" a musi dodrzovat valecna prava. V pripade zivelneho povstani odpada bod 2 a 3. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na souši
- > Partyzáni