Partyzáni
|
|
|
|---|---|
|
Propouštění poválečných zločinců či jejich omilostnění bylo po roce 48 běžnou praxí. Vrazi jako Říha a spol jsou pouze vrchol ledovce. Naprostá většina středních kádrů komunistické strany v policii, stb, velká část velitelského zboru armády byli buďto přímo lidé, kteří spáchali nejrůznější zločiny či alespoň kolaboranti s němci. Na slovensku byly známy případy, kdy celá okresní organizace hlinkových gard byla převzata do služeb ZOB/STB včetně hodností.Panuje domněnka, že to bylo na přímý příkaz NKVD/KGB. To byla poválečná filozofie sovětů. U moci měli být drženi pouze lidé, kteří se nějakým spůsobem "umazali" a budou tedy s komunisty za každou cenu ve strachu, že by mohly být jejich činy odhaleny. V další fázi byli likvidováni "ideoví a romantičtí" komunisté. Cíl byl vytvořit vládu lidí totálně oddaných Moskvě. Rusové měli špatné skušenosti s tzv. "naivními a romantickými" komunisty, u těch vždy hrozilo, že se dříve či později postaví svým vládcům. Proto takoví lidé , kteří měli kriminální či charakterové problémy byli sovětskými poradci vyhledáváni a dosazováni na vedoucí místa. |
|
|
|
|
Zatím tě potěším jenom tímhle odkazem. www.ikoktejl.cz/win/magaziny/koktejl/MKpohlz... Jinak je to popsáno v knize Osudové okamžiky (na podkladě TV série o různých tragédiích). |
|
|
|
|
|
K tomu tzv. amnestijnímu zákonu: Zpravodaj dr. Oldřich John mimo jiné uvedl: Dekretem pana presidenta republiky o obnovení právního pořádku ze dne 3. srpna 1944 byly odčiněny nejhlubší křivdy, které by mohly býti spáchány v Čechách a v zemi Moravskoslezské těm z nás, kteří tvrdě a nekompromisně se postavili do otevřeného boje proti okupantům a z důvodů tohoto boje museli podniknout jednání, jež podle recipovaných norem starého právního řádu a při jejich striktním výkladu by bylo možno a snad i nutno považovati za jednání bezprávná a tedy trestná. (...) Zpravodaj pak podotýká, že dekret o obnovení právního pořádku tuto situaci neřeší. Výslovně upozorňuje, že ústavně-právní výbor se snažil, aby možností příliš širokého výkladu a aplikace této normy nebyl vzbuzen dojem, že zákonem lze umožniti beztrestnost i oněch jednání, jejichž účelem nebylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků a která nesměřovala ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů. Zpravodaj dodává: Je jasným naším úmyslem nijak nekrýti ty, kteří chtějí své činy v rozhodné době spáchané z pohnutek nízkých a nečestných připnouti na náš boj proti okupantům, zrádcům a jejich pomahačům. O tolik diskutované lhůtě John říká: Za dobu rozhodnou považujeme dobu od 30. září 1938 do 28. října 1945, od kteréhožto data přešla skutečně na celém území republiky všechna bezpečnostní moc do rukou orgánů státních, a kdy proto v tomto směru ustala i nutnost činnosti revoluční, jak ostatně nejlepším výrazem této skutečnosti bylo zahájení činnosti Prozatímního Národního shromáždění. Den 28. října 1945 považujeme za termín konečný a nemohli jsme proto dát souhlas, aby jeho vynecháním v zákoně byla účinnost zákona i do budoucna prakticky neomezena. Je tedy zřejmé, že úmyslem zákonodárce nebylo krýt gestapismus, o němž se rokovalo v parlamentě. Kromě zpravodaje vystoupili v debatě jen dva řečníci (poslanci Kliment a Šolc). Oba upozorňovali na problém, nám dnes tak důvěrně známý: na soudech sedí "staré struktury", které odsuzují odbojáře za boj proti okupantům. Poslanec Kliment uvedl jako příklad podporučíka Bedřicha Smetanu, obviněného z vraždy (zastřelení na útěku) kolaboranta, kterého eskortoval do věznice. Smetana, řekl Kliment, jak o něm mluví jiní přítomní poslanci, kteří s ním společně bojovali, je člověk naprosto charakterní, politicky vyhraněný protifašistický bojovník; ve vězení s ním bylo zacházeno opravdu jako s vrahem. Vyšetřoval ho soudce dr. Marek, který ještě v březnu 1945, tedy měsíc před osvobozením, odsuzoval u bratislavského soudu lidi za to, že pomáhali partyzánům... |
|
|
|
|
|
Co se oné poválečné amnestie týče, hovoří se v ní o spravedlivé odplatě za činy okupantů a jejich pomahačů. Častokrát se totiž stalo, že si lidé s nějakým okupantem, který vraždil civilisty anebo kolaborantem, vyřídili účty hned na místě. ale neznamenalo to, že jakékoliv zločiny vůči Němcům budou beztrestné. Například organizátor masakru v Horních Moštěnicích u Přerova dostal 20 let, (soudruzi ho ale potom bohužel pustili, ale to už je jiná kapitola ). |
|
|
|
| Hledat fakta po také době je utopie | |
|
|
|
|
david gore napsal v č. 66: Ano přesně tak!Co např.incident na Bublavě,a další nezzákoné vraždění jednotek četnictva a SOS. "Ano, dalo by se o tom diskutovat, ale který zákon umožnil vraždění Čechů v roce 1938 ze strany Němců." |
|
|
|
|
Zajímavé, jak tam obhajování se Říhy se tam zakládalo na tom, že byl v koncentráku. Jako by to s tím souviselo! A navíc....to, že byl někdo v koncentráku neznamená, že šlo o nějaké neviňátko...z koncentráků se vraceli i vypasení vězni, kteří spolupracovali s Němci proti ostatním vězňům, dělali kápa...a pak si to zřejmě museli ještě vybít v pohraničí.... |
|
|
|
| david gore, hartmann: na Benešův zločinný dekret, který omilostnil vraždy německého obyvatelstva - až do konce října 1945!!! (kdy skončila druhá světová válka?) - jsem již dříve upozorňoval | |
|
|
|
|
|
David Gore: Viděl....a dohánělo mě to k vzteku Takových případů bylo tisíce, je to temná stránka naší historie. Bohužel právě toto odráží zejména selhání (nebo spíš úmysl) čs. představitelů, které v pohraničí dali takovým bandám prakticky volnou ruku a Beneš všechny jejich všechny činy až do září 45 omilostnil. V té době prakticky kdokoliv mohl jet do pohraničí a naprosto beztrestě vraždit. |
|
|
|
|
DuGalle: Jestli te bobre chapu, partyzani nejsou podle tebe prislusniky odboje? Chudaci, cim si zaslouzili, ze jsi je z neho vyhodil?  Navic, partyzani nedelaji jenom "ciste vojenske akce". Co treba vazvedna cinnost? Ta je take "ciste vojenskou akci"? Ja bych rekl, ze se Nemci bez Reinharda docela obesli. Navic, nikdy nemeli sli nazbyt a ztrata jakehokoliv mnozstvi vojaku byla citelna. vem to takhle, fajn poslou deset vojaku do Dolnich Kotehulek, ale tohle musi udelat s tisicem podobnych zapadakovu. Nedivej se pouze na jednotlive akce, ale i na celek. Jak uz jsem treba psal, na Balkane proti partyzanum bojovalo pul milionu vojaku. Myslis si, ze byli nasazeni celkove, jako armada, ci roztrouseni po cele zemi? |
|
|
|
|
Ke generálu Lužovi bych jen doplnil, že odvetu partyzáni provedli 26. října 1944 - v Přibyslavi postříleli ve sklepě četnické stanice 5 přítomných četníků (2 z nich se podíleli na zabití gen. Luži, jeden byl pouze zraněn a přežil pod mrtvými těly). Popraven měl být i starosta obce Hřiště, od toho však nakonec upustili. |
|
|
|
|
To je na dlouhou debatu ve stylu - tohle je lepší - ne tohle je lepší. Co je ale důležité je to, že člověka jako Heydrich není snadné (možné?) nahradit, zatímco ti týloví pěšáci byla třetí či čtvrtá liga. Přišli o deset vojáků, přisunulo se dalších deset dobrovolníků z Ukrajiny nebo Estonska. Těch bylo stále dost a na opravování přerušených kabelů jejich loajalita a výcvik stačil... Odboj bych s partizány nesrovnával, přeci jenom odboj není od toho aby plnil čistě vojenské mise... |
|
|
|
|
|
DuGalle: (47) Neni. I ta lokalka se musi opravit a to odcerpa urcite zdroje. Sice male, ale dej si dohromady tech "lokalek" vice a hned nad tim nemuzes jen tak mavnout rukou. Prave tyto akce "lokalky" tvorili vetsinu a byly daleko vyznamnejsi, nez utoky na hlavni strategicke tahy ci osoby. Strategicky dulezity most, po kterem jezdi den co den transport uhlidas snadno, resp. k nemu soustredis sve jednotky, ale jak uhlidat 2000km dlouho trat? Prave tohle byl vzdy nejvetsi problem Nemcu. Mas pravdu, kdyz schodim most, trva dlouho, nez ho opravim a stoji to spousty materialu a pracovnich sil a kdyz prerusim trat, je to za chvili opravene, ale kdyz ji prerusim 100 krat? Naklady se nascitaji. Je sice hezke, zabit protektora, ale kdyz kazdy tyden zemre par vojaku na nevinne prochazce po ovladanem uzemi v tylu tak to rozhodne svou vahu take ma. Je to pro Nemce velmi flustrujici, ze jim nekdo porad dela neplechu v jejich tylu a neprispiva to jejich moralce. Jak si ctu, jako partyzanskeho veliteli bych te moc nechtel, asi bych skoncil mrtvy nekde pri utoku na Berlin, vid?  Navic, odboj neni jen o boji. Co lide, kteri prechovavali uprchliky z koncentraku, sestrelene Spojenecke letce a vojaky na uteku, lidi, po kterych slo Gestapo, zakazany material apod. Tyto akce take nemeli nejaky dramaticky vliv na prubeh WW2. Podle tebe byly tedy zbytecne a melo se od nich upustit? Vlastne, ne, to by se pak nebylo cim chvastat pred samicema v hospode... |
|
|
|
|
|
m.b. napsal(a) v č. 48: "Kolik četníků potom partyzáni oddělali?" Dokument jsem neviděl ale o té popravě četníka zodpovědného za smrt gen. Luži něco vím. Byl prostě příliš aktivní a tak ho oddělali. Popravených četníků za kolaboraci s nacisty bylo několik desítek. Většinou to udělali příbuzní či známí zajatých či zabitých členů odboje. Popravu schválil příslušný odbojový vedoucí. Někdy to bylo tvrdé, četníky zastřelili před celou rodinou ale dle mého si to většinou zasloužili. |
|
|
|
| Neviděli jste včera někdo Osudové okamžiky o smrti gen. Luži? Kolik četníků potom partyzáni oddělali? | |
|
|
|
|
|
Ono je něco jiného, když dvacet lidí někde rozebere koleje a skopčákům tam vykolejí lokálka obsluhující Dolní Polom s Horním Polomem nebo když pět lidí podminuje most, který s sebou vezme vojenský transport... Něco jiného je odchytit skopčáka s gulášem pro četníky na hlídce, chvilku ho mučit a posléze pověsit nebo počkat v zatáčce na pana protektora... Obojí sice narušuje síly nepřítele, obojím se dá chvástat v hospodě před samicema, obojí má ale zcela odlišný význam na průběh válečného dění... |
|
|
|
|
|
Pánové, tak mi připadá, že na naše partyzány jste až moc přísní. Zejména ten argument, že si prý partyzáni vybírali k útoku slaběji chráněná místa, ten mě opravdu zaujal, měl jsem dojem, že ve válce rozhoduje efektivnost. Zřejmě si měli říci něco ve smyslu: teď sice před sebou máme úsek prakticky nechráněné železnice, když ji vyhodíme do vzduchu,tak den nebo dva nedostane Wehrmacht na frontu zásoby, ale to by bylo děsně nefér, jak bychom se pak mohli podívat německejm bratrům do očí, raději zaútočíme na obrněnou divizi, sice všichni zařvem, nenaděláme žádnou škodu, ale nikdo nás šedesát let po válce nebude kritizovat. Dle mého soudu spočíval význam našich partyzánů jednak v narušování komunikací druhak ve zpravodajské činnosti. V porovnání s celou válkou to významné určitě nebylo, ale každopádně je lepší dělat aspoň nšco, než alibisticky sedět doma a říkat si, ať nás osvobodí ostatní. Represe proti civilistům byly někdy naprosto vyhnutelné, souhlasím s tím, že v lese nebyli jen charakterní antifašisti. Když třeba ožralí partyzáni začali ostřelovat Němce přímo ve vesnici, pak se stáhli a trestné germánské komando pak v obci rozpoutalo masakr, taky mě to znechucuje. Ale primárně jsou za teror zodpovědní okupanti a demonstrativní popravy nevinných padají na jejich vrub. Mně osobně zajímá otázka početnosti partyzánů v jednotlivých zemích a příčiny rozdílů. Třeba české země a Jugoslávie, počet partyzánů je samozřejmě nesouměřitelný, ale myslím, že se to dá vysvětlit ani ne tak mentalitou jako objektivními podmínkami: terénem, vzdáleností od spojeneckých základen a vzájemnou nenávistí mezi jugoslávskými národy. Tam měl člověk mnohdy větší naději přežít v lese u partyzánů než kdyby zůstal ve vesnici. Mimoto, Titovci měli sice disciplínu na poměrně vysoké úrovni, ale bez ohledu na to zvěrsta spáchaná v Protektorátu nesahají těm jugoslávským ani po kotníky. |
|
|
|
|
|
Fuky: To zase ne. Jugoslavsti partyzani byly prakticky v celem spektru lidi. Bylo mezi nimi i hodne zen, takze nektera tvrzeni, ze se hned od zacatku jednalo o pravidelnou armadu s pozustatku puvodni armady nejsou uplne presne. Disciplina byla vysoka, diky vysoke moralce podporene virou ve spravedlivost a opravneni vlastniho boje. |
|
|
|
|
|
David Gore: Ja mam asi toto. V zari 1944 mela NOAJ (Narodne osvobozenecka armada Jugoslavie), Titovi partyzani, 400 000 bojovniku, 2000 PT del, 4000 del a minometu, 200 tanku a 300 letadel (docela slusne na partyzany). Ty letadla vesmes patrily sovetske letecke skupine (velitel A.N.Vitruk) sestavajici se (v te dobe) z jedne stihaci a jedne bitevni letecke divize, operujici v sestave NOAJ pod jejim velenim myslim od brezna 44. Jinak ruzne tezke zbrane a letadla pouzivali partazani prakticky po celou dobu sve pusobnosti, at uz se jednalo o korist ci dodavky. Zkusim se podivat, jestli nenajdu neco blizsiho. |
|
|
|
|
|
Hartmann: Ty se mylis, partyzanska cinnost neni v rozporu s mezinarodnimi konvencemi, napr. 4. clanek haagske konvence z roku 1907 o ni mluvy jako o legtimnim zpusobu boje pokud, maji partyzani radne veleni, maji "uniformu" (stejne saty ci je jejich odev oznacen z dalky rozeznatelnym symbolem), nosi viditelne zbran a dodrzuji valecna pravidla a konvence. Pote maji vsechna prava radnych vojaku. V pripade zivelnych povstani (SNP, Prazske povstani apod) nemusi splnovat prvni dva body (uniforma a veleni). |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na souši
- > Partyzáni