Nejvšestrannější letoun
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 246: Našel jsem víceméně to samé."Tak já na Ju 87 nenašel téměř nic, jen zmínky v monografii od MBI. Ju 87A měl Revi C/12A, Ju 87B měl C/12C a Ju 87D pak Revi C/12D (vše též jako Stukavisier alias Stuvi)." Stuvi 5A a Stuvi 5B se používal až od typu Ju-87 D-5 a byl namontován ke stropu kabiny "hlavou dolů". Do té doby používali jen upravené stíhací Revi C/12 různých typů namontované klasicky. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 244: Snad jen, že FAA považovala za nejúčinější zbraň proti lodím torpédo. Bomby pouze jako doplněk na lehčí jednotky a přístavní zařízení. Příklady: Taranto, Kirkenes&Petsamo. Royal Navy měla jinou koncepci a doktrínu než US Navy nebo IJN. A taky to je důsledek dvacátých a třicátých let, kdy bylo palubní letectvo součástí RAF a ta se k němu chovala, no řekněme jako k nechtěnému dítěti. "To jsem jedinej, komu přijde zvláštní, že se FAA zbaví bez náhrady letounu schopného střemhlavého bombardování i stíhání?" |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 241: Šnajdr k tomu více neuvádí. Pokud si mohu tipnout, tak si někdo vzpomenul na úspěšný nálet na Königsberg."Kdy mělo dojít k onomu náletu na Brest za použití Skuy, v noci? …nedovedu si dost dobře představit operaci proti základně, která je v dosahu nepřátelského leteckého krytí — se stroji s maximální rychlostí 225 mph." To jsem jedinej, komu přijde zvláštní, že se FAA zbaví bez náhrady letounu schopného střemhlavého bombardování i stíhání? Za situace, kdy ani náhodou nemá dostatek palubních stíhaček, střemhlavé bombardování zmizí úplně na několik let a jedinou ofenzivní zbraní britských letadlových lodí jsou dvouplošné torpédové Swordfishe? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 237: Ano zkoušeli. Ve stavu FAA bylo 9 kusů SBD-5, serial JS997-JS999, JT923-JT928."Tak mne v souvislosti se Skuou a Dauntlessem napadá hned několik věcí. :)) Ta první je, proč Britové nesáhli po Dauntlessu? Nemám teď dokonce ani potuchy, zda-li jej vůbec zkoušeli." Ale všechny byly ve stavu FAA až koncem války. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 239: "Mně jen napadá, co jsem už psal — prostě „Skuy došly“ a nové nebyly, a (až za války — když už konečně měly šanci se osvědčit) nebyla ani reálná naděje je začít znovu vyrábět." Na tom sice leccos je, ale poslední vlečná Skua byla vyrobena v březnu 1940, zatímco výroba jejího nepříliš odlišného brášky Roce běžela dál, až do srpna 1940. Roců bylo celkem 136 a podle mne by byla reálná jejich přestavba směrem k víceúčelovosti Skuy. Vždyť měly i brzdící klapky! Nahradit těžkou střeleckou věž polozakrytým střelištěm a letoun dovybavit závěsníkem pod trupem by jistě nemusel být problém. Rocy nebyly vůbec k ničemu, zatímco Skua svoji užitečnost jednoznečně prokázala. PS: když si tak listuju Šnajdrem (Palubní stíhači...1), tak se tu píše, že v létě 1941 se uvažovalo o reaktivaci Skuů pro útok na lodě v přístavu v Brestu  |
|
|
|
|
|
Trochu odbíháme od toho, proč se FAA bez náhrady vzdalo užitečné Skuy  |
|
|
|
|
|
Pokud si vzpomínám, tak Dauntless měl teleskopický zaměřovač (takouvou tu trubku, co vypadá jako námořnický dalekohled). Skua měla "jen stíhací" reflexní zaměřovač. Budu se muset mrknout, jak to Ju 87 měly s tím Revi. |
|
|
|
|
|
guano napsal v č. 233: Fakt? To se potom jeví nálet na Könisberg zase v jiném světle... "nebyly ani vybaveny zaměřovačem pro střemhlavé bombardování" |
|
|
|
|
|
Tipnul bych to jako kombinaci jasné preference torpédových bombardérů Admiralitou, nedocenění střemhlavých bombardérů tamtéž, malým počtem vyrobených kusů, neoblíbeností u pilotů pro své letové vlastnosti. A možná hrálo roli i to, že v očích námořnictva byly Skuy hlavně stíhačky - nebyly ani vybaveny zaměřovačem pro střemhlavé bombardování. |
|
|
|
|
|
Tak mně napadlo (v nejmenované souvislosti ), proč vlastně FAA vyřadilo z výzbroje Blackburny Skua zcela bez náhrady? Skoro bych řekl, že Skua byla na začátku války dosti úspěšný letoun. |
|
|
|
|
|
Mosquita letala v barvach BOAC do Svedska i do Goteborgu. Pred nimi zajistovala spojeni se Svedskem ctverice Hudsonu a dva Lodestary. Takova perlicka: v roce 1943 po naletu na Schweinfurt chteli Nemci objednat celou svedskou produkci kulickovych lozisek. Britove tuto zpravu ziskali vcas a poslali v upravenem Mossiem dva vyjednavace do Svedska drive nez Nemci - a produkce sla vetsinou k nim .... Pozn. Loziska prevazela prevazne Mosquita.... |
|
|
|
|
|
Pak to byla Bromma! Díky... |
|
|
|
|
Arlanda otevřeli v roce 1960. |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 224: Myslel jsem spíš jestli Bromma nebo Arlanda, neb nevím, které z nich je starší a tedy původní "Stockholm" |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 216: Lockheedy Lodestar?
"jedno civilní neozbrojený éro Imp. Airw"
Tom napsal v č. 216: Kdo asi?"někdo po něm zkoušel střílet" 
Tom napsal v č. 223: Stockholm. A vozily i náklady. "Mossie na lince do Švédska (kam to vlastně přesně lítaly?) bych nazval spíše kurýrním, než dopravním strojem" |
|
|
|
|
|
Mossie na lince do Švédska (kam to vlastně přesně lítaly?) bych nazval spíše kurýrním, než dopravním strojem. Mossie mi to jistě promine... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 221: Asi dost těžko :o) - nevím přesně, ale neradil bych to nikomu"A on byl nasazenej jako stíhačka..? " . Už to svědčí o tom jak blbá stíhačka to byla. )
Algernon napsal v č. 221: Ale jo, navíc by bylo dobrý podotknout, že když vozili jiný věci než pasažéry nebylo to zas tak špatný dopravní letadlo. "No jo, ale na vyslověně „military“ diskusním fóru bych zrovna tenhle argument moc nevytahoval… " |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 216:
"Protože tam původně lítalo jedno civilní neozbrojený éro Imp. Airw. a někdo po něm zkoušel střílet. Mosquito jaksi tyhle pokusy mohlo téměř ignorovat "
Moby napsal v č. 212: " dopravní by po válce moc platících pasažérů nesehnali. " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 215: No, ale není nejvšestrannější ten co je pokud možná co nejlepší ve všech kategoriích? :o) Takhle bysme třeba skončili u Polikarpova U-2, protože ten byl sice dost všestrannej, ale třeba jako stíhačka nebyl zrovna moc dobrej, protože měl slabý výkony a výzbroj :o). "Mohu jen podotknout, že téma se jmenuje „nejvšestrannější letoun“, nikoli „nejlepší — v každé z kategorií“… :o) " |
|
|
|
|
Hiro napsal v č. 200: Koukám, že se toho Me 262 nezbavíme ani tady "Mno byl dobrý,ale asi lepší byl třeba ME 262,ale nemuselo to být čistě německé pokud by jsme to brali z světového hlediska řek bych že nejlepší byla P-51,nebo Me BF 109" Můj názor na téma nejvšestranějšího letounu je všeobecně znám |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Nejvšestrannější letoun