Nacisté - Hitler, Goebbels, Himmler, Göring…

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
181-200 z 669
<< 7 8 9 10 11 12 13 >>
Po
MWittman 19.3.2010 14:48 - č. 564
MWittman Když byl Keitel šéfem OKW a Göring jenom šéfem OKL, tak byl Keitel prakticky Föringův nadřízený. Myslíte že Göring od Keitela přijímal rozkazy atd.??
študent 8.3.2010 22:27 - č. 563
študent aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek....
Archiv MI-5: Hitlerjugend líčila na britské skauty
ja_62 13.1.2010 17:08 - č. 562
ja_62 Já jsem do problému investoval Kč 28, a předpokládal bych, že majitelé kalendáře mohou s klidem přejít všechny měsíce.

Použít ty čtyři dvoulisty všité doprostřed časopisu jakožto kalendář by totiž vyžadovalo jistou dávku zručnosti a důmyslu, kterou na to nejspíš málokdo vynaloží. Čistě po stránce technického provedení pravděpodobně vycházely kvalitněji zpracované "kalendáře" snad i v "Sedmičce pionýrů".

Jinak kromě těch plakátů uvedených na ukázku u (študentem) níže citovaného článku (na každé stránce dva měsíce, buď každý s vlastní reprodukcí plakátu, anebo s jedním pro oba dva - zjevně podle formátu), je tam dál plakát zobrazující soudržnost Commonwealthu a pak dva propagující francouzskou a rakousko-uherskou válečnou půjčku (za první světové války), bez nějakého vypozorovatelného logického uspořádání, i když plakáty na jedné straně jsou tematicky obdobné. Takže pravděpodobně skutečně:
ja_62 napsal v č. 557:
"Já si myslím, že si někdo uspořil práci a shromáždil plakáty jak mu přišly pod ruku,"

A nejhůř z toho vychází strana květen/červen, kde je květen "ozdoben" karikaturou "židobolševika popravujícího polského důstojníka", zatímco na červen kalendář nabízí "Johna Bulla, plutokraticky se šklebícího mezi těly obětí".
ja_62 7.1.2010 13:34 - č. 557
ja_62 Já si myslím, že si někdo uspořil práci a shromáždil plakáty jak mu přišly pod ruku, a je dost nešťastné, že to takhle bez dalšího publikovali, ale samotný přetisk toho nacistického plakátu bych zase za hodně závažný nepovažoval, i když bych to jako problém vnímal.

Mnohem horší mi obsahově připadá ten plakát z fašistické Italie, a ten z vichystické Francie ("Katyn") bych považoval za jednoznačně antisemitský, a divím se, jak jej dnes vůbec někdo mohl bez dalšího přetisknout.

Mimochodem - z ukázek u článku soudě, je zajímavé, že ze strany Spojenců byly do kalendáře zařazeny víceméně nekonfliktní náborové plakáty (což se ale do jisté míry vztahuje i na ten plakát s vlajkou Hitlerjugend), zatímco ze strany opačné zařadili do kalendáře tvrdou propagandu.
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
ramasa 6.1.2010 23:26 - č. 556
ramasa študent: co na to říct no...ale v podstatě se stačí podívat do knihkupectví, kde se dá najít kopa knih o SS, Hitlerovi a podobné, ale o naší armádě nebo o odboji je toho méňe
študent 6.1.2010 22:40 - č. 555
študent zpravy.idnes.cz/cesky-casopis-o-historii-vyd...
Poslední číslo časopisu Fakta a svědectví možná potěšilo české neonacisty. Jako přílohu přinesl časopis vydávaný nakladatelstvím Naše vojsko kalendář na rok 2010 s válečnými historickými plakáty. Na jednom z listů se "vyjímá" vlajka Hitlerjugend se svastikou. Této pochybné "cti" se dostalo měsíci říjnu. Odborníci na extremismus nicméně doporučují, aby vlastníci kalendáře říjen raději přešli.
spelter 5.1.2010 15:53 - č. 554
spelter zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=003&amp;r=ze_sv...

MF DNES 5.1.2010, Zemřela žena, která se vzepřela Hitlerovi
spelter 21.11.2009 19:24 - č. 553
spelter www.novinky.cz/internet-a-pc/184942-na-inter...

Nekoupili jste si někdo kousek Mussoliniho?
dead man 8.11.2009 19:46 - č. 550
dead man
Tom napsal v č. 548:
"Ovšem jestli to fakt někdy dělal...?"
cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Baudy%C5%A1

Nedělal, jen to UČIL.
Tom 8.11.2009 17:56 - č. 548
Tom
Algernon napsal v č. 545:
" A nebo snad onen titul získal právě v oboru astrologie?"
Nebudeš tomu věřit, ale má to z jemné mechaniky a optiky na ČVUT. Ovšem jestli to fakt někdy dělal...?
bush 8.11.2009 11:09 - č. 546
bush
dead man napsal v č. 542:
"Proto bych spíš bral nějakou nepřímou úměru - víc o společnostech který jsou blíž."
Proti tomu žádná.
dead man napsal v č. 542:
"Já totiž usnu celkem dobře, i když třeba nebudu znát všechny pikantní detaily průběhu přechodu na trojhonnej systém."
A taky nejsi sám. Nejde o pikantní detaily, ale základní záležitosti.


Nějak jsem se dostali úplně mimo téma, snad už jsme to probrali všechno.
dead man 8.11.2009 00:45 - č. 544
dead man
karaya1 napsal v č. 541:
"(Nemluvím teď o tom, že datum položení základního kamene Karlova mostu s přesností na minutu se člověk dozví na přednášce z algoritmů a datových struktur. ) "
Archivy katedry astrologie zdědil Matfyz anebo ČVUT?
dead man 8.11.2009 00:32 - č. 543
dead man
bush napsal v č. 538:
"Pokud se nemýlím dnes má každý učitel jakéhokoli předmětu možnost, resp. povinnost, si sestavit osnovy pro daný předmět sám, takže s 20. stoletím by teoreticky neměl být problém. Zakopaný pes spočívá v lenosti a jednoduchosti lidí."
dead man napsal v č. 535:
" Počítám, že chyba je v tom, že výuku organizujou a určujou buď učitelé anebo v horším případu ministerstvo školství, což jsou lidi který neuspěli ani jako učitelé tělocviku."
A největší chyba bude v tom, že učitelové si osnovy sestavěj jak byly dřív stejně zvyklý.
dead man 8.11.2009 00:19 - č. 542
dead man
bush napsal v č. 538:
"Obávám se, že by i s nadsázkou "jedna hodina" na tyhle problémy nestačila"
Pro mě ty témata nikdy nebyla problém samy o sobě, problém jsem měl že se po mně chtělo abych je uměl.
bush napsal v č. 538:
"nicméně proč by někdo měl vědět, jakého data se narodil nějaký bezvýznamný panovník"
Při jedný hodině à problém by na dobu od začátku do konce 18. století došlo tak na Tutanchámona, Césara, Karla Velikýho, Richarda Lví Srdce, Čingischána, Ferdinanda a Isabelu, Ivana Hroznýho, Alžbětu I., Filipa II., Cromwella, Ludvíka XIV., Petra Velikýho a Napoleona. Což jsou přesně ty co si tak jako tak pamatuju, i když ne na rok přesně.
bush napsal v č. 538:
"když neví, jak fungovala společnost, ve které žil."
Proto bych spíš bral nějakou nepřímou úměru - víc o společnostech který jsou blíž. Co mi je do problémů s kanalizací v Mohendžodáru? Takové věci možná zapůsobí na nějaký slabší povahy, ale ne na Bertrama Woostera.
Aniž vyprávění o životě norskejch rybářů, i když pro roky 1914 - 1918 a 1940 až 1945 mě dost zajímá co je tehdá vlastně živilo.

Já totiž usnu celkem dobře, i když třeba nebudu znát všechny pikantní detaily průběhu přechodu na trojhonnej systém.

Zato o první republice sem se v rámci povinnýho českýho školskýho systému dověděl, že učitelův dědeček byl policajt, a na přilbě měl zkratku RČS. That's all, folks.
karaya1 7.11.2009 21:40 - č. 541
karaya1
bush napsal v č. 538:
"proč by někdo měl vědět, jakého data se narodil nějaký bezvýznamný panovník, když neví, jak fungovala společnost, ve které žil"
Přesně tohle mi vadilo, na gymplu (a to si myslím, že jsme měli dobrýho a sečtělýho učitele) jsem se sice dozvěděl spoustu jednotlivostí o středověku, ale tak nějak se mi nespojily dohromady — to až na vysoké, kdy jsem k tomu dodal nějaký rámec, do toho dřívější střípky zasadil a najednou to začalo dávat smysl. (Nemluvím teď o tom, že datum položení základního kamene Karlova mostu s přesností na minutu se člověk dozví na přednášce z algoritmů a datových struktur. )

Kurňa, už jsme hodně offtopic
ramasa 7.11.2009 21:40 - č. 540
ramasa
spelter napsal v č. 537:
"My jsme taky na gymplu skončili tak nějak rokem 1945, a i válka byla probrána vyloženě letem světem.. Na rozdíl od toho homo habilise.. "
To souhlas. Mě to strašně moc naštvalo, naše dějepisářka prohlásila, že nemá ráda války, fakt super informace. Takže jsme třeba tři hodiny řešili stavební slohy a pak stihla probrat za dvě hodiny celou druhou světovou válku a to se stejně nejvíc starala o konference vůdců dohody...
karaya1 7.11.2009 21:37 - č. 539
karaya1 egli: to byly právě ty otázky, které se mi příliš nelíbily (plus třeba že Churchill byl britským premiérem na konci WW2). 

Honza M.: nenapadlo a nesouhlasím s tím. Vždyť tam přece je spousta věcí z jejich „domácí“ historie — a jsou blbě (do hlav školáků nevidím, takže musím připustit i možnost, že si někteří z testu vystřelili, ale to by se mělo obejít v rámci „statistické chyby“, ne skoro 150 lidí). Jinak test nebyl „napište, co vás napadne“, ale zaškrtávátko (nebo tak jsem to z toho aspoň pochopil já).

zbytek: možná jsem to se svým radikalismem trochu přehnal, ale mám zkušenost, že jsem se sice dozvěděl úžasné věci z kultury Aztéků nebo historky křižáků z Přední Asie, ale neomylně jsme 20. století brali „letem světem“, úplně jinak než by to člověk brát chtěl (navíc před maturitama na to už stejně všichni házeli bobek). A to je podle mého věčná škoda.
bush 7.11.2009 21:32 - č. 538
bush
spelter napsal v č. 537:
"něco na tom bude"
třeba tohle?
dead man napsal v č. 535:
"Tak proč ale tu výuku vzdálenejch událostí nějak nezestručnit a tím získat víc času na ty časově bližší?"
spelter napsal v č. 537:
"řešení by se i mě jevilo logicky. Prakticky všichni učitelé dějepisu, kteří k tomu dostanou prostor, si stěžují, že 20. století, zejména po 2. světové válce, prostě nestihnou."
Je však otázkou, kdo může za to, že oni učitelé nestíhají, co by měli. Stěžovat si na něco a zakrýt tak vlastní lenost je základní lidská vlastnost. Pokud se nemýlím dnes má každý učitel jakéhokoli předmětu možnost, resp. povinnost, si sestavit osnovy pro daný předmět sám, takže s 20. stoletím by teoreticky neměl být problém. Zakopaný pes spočívá v lenosti a jednoduchosti lidí. Není to tak dlouho, co jsem opustil lavice gymplu a úplně neznal současnou situaci. Dějepis lze učit nejrůznějším způsobem, nicméně jak pro většinu žáků, tak i učitelů spočívá nejjednodušší cesta v biflování a vyžadování nejzbytečnějších letopočtů a dalších faktů.
dead man napsal v č. 535:
"Mě by třeba na vývoj pračlověků od h.habilise po sapiense stačila na celej život hodina (aspoň by netrvalo tak dlouho než to vypustím z hlavy), pak přechod od sběru k lovu a pak zemědělství, další na Egypťany, Sumeřany, Babylóňany, starý Indy&Číňany a ostatní Arabáše vůbec, další na Řeky, Římany a jiný Balkánce, pak Germáni, Kelti a jiný takový polokočovníci atd. Namísto toho mě s tím školskej systém zásoboval celej rok nebo tak nějak - a pak jim nezbyl čas na věci takořka nedávný. "
Obávám se, že by i s nadsázkou "jedna hodina" na tyhle problémy nestačila, nicméně proč by někdo měl vědět, jakého data se narodil nějaký bezvýznamný panovník, když neví, jak fungovala společnost, ve které žil. Neříkám, že lze učit dějepis bez politické historie, ale stejně tak nejde zúžit dějiny na léta panování pamovníků, jejich hrdinské nebo zbabělé činy, množství jejich rodinných příslušníků atd.
spelter 7.11.2009 20:01 - č. 537
spelter
karaya1 napsal v č. 531:
"A proto opustit „zbytečnou“ výuku pravěku, antiky, středověku apod., za rok-dva projet komplet českou historii a pak se dva-tři roky věnovat 20. století, hezky podrobně. "
Netřeba hned tak razantně, ale něco na tom bude.. Aneb toto
dead man napsal v č. 535:
"Tak proč ale tu výuku vzdálenejch událostí nějak nezestručnit a tím získat víc času na ty časově bližší?"
řešení by se i mě jevilo logicky. Prakticky všichni učitelé dějepisu, kteří k tomu dostanou prostor, si stěžují, že 20. století, zejména po 2. světové válce, prostě nestihnou. My jsme taky na gymplu skončili tak nějak rokem 1945, a i válka byla probrána vyloženě letem světem.. Na rozdíl od toho homo habilise..

Honza M. napsal v č. 533:
"Nenapadlo tě, že "výsledky" tohoto průzkumu jsou třeba důsledkem přílišné koncentrace na vlastní, tj. národní dějiny?"
Nebyl bych si tak jistý.. Když se člověk podívá na odpovědi našich středoškoláků na otázky z našich moderních dějin, tak jsou výsledky podobně "zajímavé" a není to tím, že by se autoři odpovědí snažili být vtipní..
dead man 7.11.2009 15:23 - č. 536
dead man A třeba na otázku And when it (WWI) did finish? -já bych taky dal 1920 - i s dojezdama - Turci vs. Řeci, Rusové mezi sebou, Češi vs. Maďaři, Poláci vs. všichni sousedi mimo Rumunů.
181-200 z 669
<< 7 8 9 10 11 12 13 >>
Po