Bombardování Brna

Dobrý den,

Brno bylo spojeneckých náletů v podstatě až do poloviny roku 1944 ušetřeno. Obyvatelstvo po roce 1943, kdy byla zavedena první větší opatření, nabylo dojmu (který se měl brzy ukázat falešným), že se jich letecké operace tak nějak netýkají, a dokonce posměšně pozměnili úřední oznámení o konci leteckého poplachu („Über dem deutschen Reichsgebiet befindet sich kein feindlicher Kampfverband!“, tedy „Nad německým říšským územím se nenachází žádný nepřátelský bojový svaz!“) na „Unter dem feindlichen Kampfverband befindet sich kein deutsches Reichsgebiet“, tedy „Pod nepřátelskými bojovými svazy se nenachází žádné německé říšské území“.

Tyto iluze však vzaly za své v pátek 25. srpna 1944. Ten den se nad Protektorátem objevilo na 312 bombardérů doprovázených 79 stíhačkami, jež si snadno poradily se školní SG 152 z Prostějova. Prostějovské letiště a Kuřimskou zbrojovku si vzaly na starost B-24 z 304th Bombardment Wing, kdežto 159 „Létajících pevností“, B-17, ze sestavy 5th Bombardment Wing zamířilo k Brnu. Tyto provedly nálet na továrnu na letecké motory v Líšni (Flugmotorwerke Glöckner-Ostmark GmbH, zhruba prostor dnešního Zetoru), na Zbrojovku a na letiště ve Slatině i v Černovicích. Bohužel, značná část pum zasáhla i obytnou část Líšně, Židenic, Juliánova a Slatiny. Počet civilních obětí se vyšplhal na číslo 200, přičemž 38 jmen je uvedeno na pomníku poblíž vstupní brány židenického hřbitova.

Prožitá hrůza se však nedala srovnat s tím, co mělo ještě přijít. Poté, co spojenecké stroje Brno opět pouze přelétávaly, popřípadě se občas objevili „kotláři“ (jako například 11. října 1944, kdy byl jeden americký letoun sestřelen a pilot uhořel*), upadalo brněnské obyvatelstvo opět v neopodstatněný pocit bezpečí.

Dne 20. listopadu 1944 se ze základen v Itálii postupně zvedlo 476 bombardérů 15th AF, jež měly za cíl chemičku Blechhammer Süd ve Slezsku, kde se vyráběl syntetický benzín. Počasí však stálo proti americkým letcům, a tak se velitel rozhodl neriskovat a změnil cíl náletu dvou ze tří svazů — 192 strojů bombardovalo buď původní cíl nebo Přerov — na Brno, přičemž z 284 zbývajících se oddělilo několik skupin letounů a vydalo se bombardovat nádraží v Hodoníně a Břeclavi a gumárny ve Zlíně.

Na Brno tak ve třech vlnách (v 11.42, 11.48 a 12.05) dopadl zničující koberec pum (jejich celkový počet se odhaduje na cca 1600 a hmotnost na 310,5 tun**), jež se rozprostřel prakticky nad celým centrem a některými předměstími (opět se jednalo o Židenice, dále pak Horní Heršpice či Komárov) a vyžádal si zhruba 400 obětí na životech, mezi nimi i kompletní osazenstvo Nejvyššího soudu. Na 200 domů bylo zcela zničeno, dalších několi stovek si odneslo různě rozsáhlá poškození a beze střechy nad hlavou zůstalo na 6000 Brňanů. Za tento „náhradní nálet“ a bombardování naslepo přes vrstvu mlhy se po válce Američané městu omluvili.

Z hlediska způsobených škod je pak zcela okrajovou událost 19. prosince 1944, kdy kolem poledne padlo na střed města devět pum. Přestože újmy na majetku byly minimální, znamenalo těchto pár bomb epilog amerického bombardování Brna.

Poslední slovo si vzaly sovětské bombardéry a posléze i dělostřelectvo. Poprvé rozsévaly sovětské letouny, konkrétně Douglas A-20G, nad Brnem smrt v neděli 8. dubna odpoledne, kdy zcela selhal varovný systém a počet obětí tříštivých pum zejména v parku na Kolišti se počítal na desítky. Ve čtvrtek 12. dubna se stroje objevily znovu a opět šly ztráty na lidských životech do desítek. Jeden pamětník dokonce vzpomíná, že když konal službu na věži Petrova (kostel sv. Petra a Pavla) a uviděl blížící se sovětské letouny, uvědomil centrálu. Odpověď službukonající Němky jej však dokonale zaskočila: „My o nich to dávno víme, ale sirény houkat nebudou. Zbytečně by se přerušil provoz ve zbrojovkách a továrnách!“ Jiné prameny ovšem k této údajné šokující odpovědi mlčí.

Poté se již útoky VVS střídaly s dělostřelbou Rudé armády tak, že se nedalo dost dobře rozeznat od sebe dopady granátů a leteckých pum.

Z celkového počtu 26 287 brněnských domů bylo nálety zničeno 1277 zcela a dalších 8 504 budov bylo poškozeno, celkový počet obětí leteckých útoků se pak odhaduje na cca 1500.

---

*) Jednalo se o P-51D „Miss Betty“ z 31st Fighter Group, operující v tu dobu z italského San Severa. Nešťastným pilotem byl 2nd Lieutenant William L. Kiggins.

**) trochu paradoxní je využití celkem 351 balíků protiněmeckých letáků, které byly během náletu taktéž svrženy. Brňané jimi nahradili tehdy nedostatkový toaletní papír.

---

Z literatury k tématu bombardování Brna bych vybral například:

• Müller, Zdeněk: Bomby nad Brnem, Brno: Expo Data 2005
  
• Hlaváč, František: Když padaly bomby na Brno… In: Brno v minulosti a dnes, 10, 1988 
• Schildberger, Vlastimil: Brněnský dvacátý listopad 1944. Letecká válka nad Brnem. In: Vlastivědný věstník moravský 46, 1994, s. 309-318

Dobrý den, více o osudu Williama L. Kigginse se můžete dozvědět v článku, který vyšel v Aktualitách  o Slatině, č. 4/2005, s. 4 či v blogu Hloubkaři. Mimochodem, jde o prvního spojeneckého stíhače, který zahynul v českých zemích při útoku na pozemní cíle (v tomto případě na železniční stanici v Brně-Slatině).