Těžký tank PzKpfw VI Ausf. B Tiger II (SdKfz 182)

V srpnu roku 1942 začala sériová výroba tanků Tiger I, ale už na podzim téhož roku zadal Waffenamt zakázku na těžký tank s novým kanonem 8,8 cm KwK 43 L/71 (tento kanon vyvinuly Kruppovy závody v roce 1941). Tento tank měl postupně nahradit dosavadní PzKpfw VI Tiger Ausf. H1 (E).

Nový kanon KwK 43 byl těžší než KwK 36 v Tigeru I, měl delší hlaveň (6,5 m oproti 5,3 m u KwK 36) a tím i větší úsťovou rychlost. Při použití protipancéřové střely dokázal prorazit 180 mm pancíř na vzdálenost 500 metrů (KwK 36 dokázal na 500 metrů prorazit 112 mm silný pancíř).

Vývoje nového tanku se opět ujaly firmy Porsche a Henschel. V únoru 1943 navíc Waffenamt vyslovil požadavek, aby nový tank byl co nejvíce unifikován s plánovaným Pantherem II, který vyvíjely závody MAN.

Porsche přišel s návrhem VK 4502 (P) (označován i jako Typ 180/181), který navazoval na jeho předchozí neúspěšný VK 4501 (P). Měl stejný kombinovaný systém pohonu s elektromotory. Dva spalovací motory o výkonu 150 kW měly pohánět generátory, která by dodávaly el. proud dvěma elektromotorům pohánějícím pásy. Tento systém se zdál náchylný k závadám a navíc na výrobu elektromotorů bylo potřeba značné množství měďi, a proto byl Porscheho návrh zamítnut. Ještě před zamítavým rozhodnutím si ale Porscheho závody Nibelungenwerke objednaly u Kruppa 50 výborně tvarovaných věží Porscheho konstrukce s šikmým pancéřováním, které byly použity u úspěšnějšího modelu od Henschela.

Návrh Henschelu VK 4503 (H) navazoval také na předchozí VK 4501 (H). Bylo zesíleno pancéřování, čelní až na 150 - 180 mm, pohonnou jednotkou byl stejně jako u Tigeru I motor Maybach HL 230 P30 o výkonu 515 kW. Bylo použit systém dvojitých pojezdových kol (4 v zadní řadě, 5 v první řadě). Tento model byl v únoru 1943 schválen do výroby pod názvem PzKpfw VI Tiger II Ausf. B (SdKfz 182) a byly objednány tři prototypy.

Výrobní série

Výroba prototypů se vzhledem k požadavku na unifikaci s připravovaným Pantherem II dosti protáhla. První prototyp byl předveden až 20. října 1943. V prosinci 1943 byla zahájena sériová výroba, bylo objednáno 1200 kusů tanku. Prvních 50 kusů tanku Tiger II bylo vybaveno věží Porsche, ostatní měly obdobnou věž Henschel. Věž Porsche se od věže Henschel odlišovala nebezpečným seříznutím přední části a velitelskou věžičkou, která přesahovala základnu věže.

Vzhledem k použití těžšího kanonu a silnějšímu pancéřování měl Tiger II značně vyšší hmotnost než Tiger I - téměř 70 tun. To samozřejmě zhoršovalo jeho výkonnost, spolehlivost i jízdní vlastnosti. Jinak se ale jednalo o jeden z nejlépe chráněných a vyzbrojených tanků války.

Během výroby došlo k několika menším modifikacím. U několika prvních tanků byl použit binokulární zaměřovač, později byl používán monokulární. Zabudován byl také mírně vylepšený kanon 8,8 cm KwK 43/III. Připravovalo se i použití kanonu 10,5 cm KwK L/68. Konstruktéři firmy Henschel navrhli i Tiger II s kanonem ráže 128 mm (projekt VK 7001 na který později navázal E-100).

26. února 1944 Hitler zrušil u modelů Tiger a Panther označení římskými čísly (tank se dále nazýval PzKpfw Tiger II Ausf. B).

Na rozdíl od Tigeru I, který můžeme pokládat za vrchol klasické německé konstrukce tanků, byl Tiger II se svým moderním šikmým pancéřováním spíše těžším protějškem tanku Panther, který jako první využil poznatky z tanků ruské konstrukce.

Neoficiálně byl Tiger II nazýván také Königstiger. Celkem bylo od prosince 1943 do konce války vyrobeno asi 500 kusů tanku Tiger II. 

Modifikace tanku Tiger II

• Velitelské PzBfWg Tiger II (SdKfz 267 a SdKfz 268) - velitelské tanky SdKfz 267 byly vybaveny radiostanicemi FuG 5 a FuG 7 pro komunikaci na úrovni praporu a roty, SdKfz 268 měly radiostanice FuG 5 a FuG 8 pro spojení s plukem a divizí. Pro instalaci druhé radiostanice byl demontován jeden kulomet MG 34 a snížen počet nábojů. SdKfz 268 se daly rozeznat podle hvězdicové antény radiostanice FuG 8, FuG 5 a FuG 7 měly standardní prutové antény. Na velitelské tanky bylo předěláno asi 10 tanků Tiger II. 

• Panzerjäger Tiger II (Jagdtiger) (SdKfz 185 a 186) - 70 tunový stíhač tanků na základě Tigeru II od firmy Henschel s kanonem 12,8 cm PaK 44 L/55 (střílel protipancéřové střely o hmotnosti 28 kg, KwK 43 v Tigeru II "pouze" protipancéřové střely o hmotnosti 10 kg). Tento kanon mohl na 1000 metrů prorazit 230 mm silný pancíř. Čelní pancíř Jagdtigeru měl tloušťku 250 mm. Vyzbrojen byl ještě jedním kulometem MG 34 nebo MG 42 ráže 7,92 mm. Od června 1944 do konce války bylo vyrobeno asi 75 kusů tohoto likvidátora spojeneckých tanků. Kvůli velké hmotnosti a použití standardního motoru Maybach HL 230 P30 o výkonu 515 kW měl ale Jagdtiger velké problémy pohyblivostí. Několik kusů bylo v roce 1945 přezbrojeno kanony 8,8 cm PaK 43 L/71 a tato verze dostala číslo SdKfz 185.
  
  Stíhač tanků Jagdtiger

Bojové nasazení

Do výzbroje byly tanky Tiger II zařazeny na jaře 1944 a poprvé bojově použity na východní frontě v květnu 1944. Nejznámější je jeho nasazení v ardenské ofenzivě v prosinci 1944. Zde se ale negativně projevila jeho hmotnost a jízdní vlastnosti. Po vyčerpání pohonných látek musely posádky často nechat Tiger II stát na místě a nechat ho napospas nepříteli.

Tigery II byly také použity v poslední ofenzívě německé armády - operaci Jarní probuzení k znovudobytí Budapešťi v březnu 1945. Po nadějném začátku operace se Tigery zamotaly do nepříznivého bahnitého terénu, což byl konec ofenzivy.

Jinak ale na Tiger II s jeho vynikající palebnou silou a pancéřovou ochranou, pokud operoval na vhodném terénu a s dostatkem paliva (což byl chronický německý problém), neměli Spojenci odpovídající protizbraň. Např. amerického Shermana mohl Tiger II zničit na vzdálenost 3,5 km!

Technická data

Technická data
Posádka	5 mužů (velitel, miřič, nabíječ, řidič, střelec)
Hmotnost	69 800 kg
Rozměry	délka 10 300 mm (samotná korba 7250 mm), šířka 3750 mm, výška 3100 mm
Pancéřování	40 až 180 mm
Pohon	dvanáctiválec Maybach HL 230 P30 chlazený kapalinou
Výkon motoru	515 kW při 3000 ot/min
Max. rychlost	38 km/h na silnici
Dojezd	110 km po silnici, 100 km v terénu
Překonávání překážek	stěny 80 cm, brody 120 cm, okopy 230 cm, stoupání 70%
Výzbroj	kanón 8,8 cm KwK 43 L/71 s 70 náboji, náměr -8 stupňů až +15 stupňů, dva kulomety MG 34 (ráže 7,92 mm) s 4800 náboji