Sovětské řády

Do roku 1941 existovalo v SSSR pouze 5 řádů:

• Řád Rudého praporu (zřízen 1. srpna 1924)
• Řád Rudého praporu práce (7. září 1928)
• nejvyšší Řád Lenina (6. dubna 1930) - viz článek Hrdina SSSR
• Řád Rudé hvězdy (6. dubna 1930)
• Odznak cti (25. listopadu 1935)

Během Velké vlastenecké války 1941-1945 bylo zřízeno 11 nových řádů, včetně nejvyššího vojenského Řádu vítězství z roku 1943 (viz zvláštní článek). Příznačné je, že většina z nich byla pojmenována podle hrdinů z dob carského Ruska. Prvním z nich byl Řád Vlastenecké války odkazující na vlasteneckou válku proti napoleonské okupaci.

Řády zřízené v letech 1941-1945:

• Řád Vlastenecké války - 2 stupně (20. května 1942)
• Řád Suvorova - 3 stupně (29. července 1942)
• Řád Kutuzova - 3 stupně (29. července 1942 a 8. února 1943)
• Řád Alexandra Něvského (29. července 1942)
• Řád Bogdana Chmelnického - 3 stupně (10. října 1943)
• nejvyšší Řád vítězství (8. listopadu 1943)
• Řád Slávy - 3 stupně (8. listopadu 1943)
• Řád Ušakova - 2 stupně (3. března 1944)
• Řád Nachimova - 2 stupně (3. března 1944)
• Řád Matka-hrdinka (8. července 1944)
• Řád Mateřská sláva (8. července 1944)

Udělování nejvyšších stupňů řádů a vyznamenávání velitelů od hodnosti velitele sboru a výše podléhalo schválení prezídia Nejvyššího sovětu SSSR.

Od roku 1943 měli velitelé frontů a loďstev právo udělovat vojákům a důstojníkům až do hodnosti velitele divize následující řády: Rudého praporu, Suvorova III. stupně, Kutuzova III. stupně, Bogdana Chmelnického III. stupně, Alexandra Něvského, Ušakova II. stupně, Nachimova II. stupně, Vlastenecké války I. i II. stupně, Rudé hvězdy, Slávy II. a III. stupně.

Velitelé sborů mohli udělovat vojákům do hodnosti velitele roty řády Vlastenecké války I. a II. stupně, Rudé hvězdy, Slávy III. stupně.

Velitelé divizí a brigád mohli udělovat vojákům do hodnosti velitele roty řády Rudé hvězdy a Slávy III. stupně.

Řády zavedené ještě před Velkou vlasteneckou válkou

Řád Rudého praporu (Орден Красного Знамени) Vůbec první sovětské vyznamenání, vznikl jako nejvyšší vyznamenání RSFSR 16. září 1918, podobná vyznamení vznikla i v ostatních sovětských republikách. Po vzniku SSSR byla tato vyznamenání 1. srpna 1924 sloučena do jediného Řádu Rudého praporu. Během bojů s Japonci v letech 1938-1939 na jezeře Chasan a u Chalchin-Golu bylo uděleno 2575 Řádů Rudého praporu. Během Velké vlastenecké války 1941-1945 bylo uděleno 305 035 kusů tohoto řádu. Sedminásobnými nositeli tohoto řádu byli stíhací piloti I.N. Kožedub a V.F. Golubev.

Řád Rudého praporu práce (Орден Трудового Красного Знамени) Zřízen 7. září 1928. Udělován za zvláštní zásluhy o stát. Během Velké vlastenecké války uděleno 21 500 kusů tohoto řádu.

Řád Lenina (Орден Ленина) Nejvyšší sovětský řád zřízený 6. dubna 1930. Udělován za vynikající zásluhy o sovětský stát a společnost. Od roku 1936 ho automaticky získávali nositelé titulu Hrdina Sovětského svazu (viz článek Titul Hrdina SSSR). Řád Lenina mohli obdržet jak jednotlivci tak kolektivy, i cizí státní příslušníci. Během Velké vlastenecké války v letech 1941-1945 bylo uděleno více než 41 000 Řádů Lenina, z toho 36 000 získali příslušníci armády a partyzáni.

Řád Rudé hvězdy (Орден Красной Звезды) Zřízen 6. října 1930 pro vyznamenávání vojáků Rudé armády a pracovníků bezpečnostních složek. Získat ho mohli i cizí státní příslušníci. Do června 1941 udělen asi 34 000krát. Během Velké vlastenecké války pak více než 2,860 milion krát - z toho více než 2 miliony na samém konci války.

Odznak cti (Знак Почета) Zřízen 25. listopadu 1935. Během Velké vlastenecké války udělen více 66 000 krát.

Řády zavedené během Velké vlastenecké války 1941-1945

Řád Vlastenecké války
(Орден Отечественной войны)

Byl zřízen 20. května 1942 ve dvou stupních a udělován vojákům a partyzánům za výjimečné zásluhy v boji proti německým okupantům. Pro získání I. stupně statut řádu stanovoval následující podmínky:

• zničení důležitého objektu v týlu protivníka
• sestřelen stanovený počet letounů
• 15-60 úspěšných bojových letů
• osobně zničit 2 těžké nebo střední nebo 3 lehké tanky nebo obrněné transportéry
• jako první vniknout do důležitého postavení protivníka
• úspěšný námořní výsadek na území protivníka
• zajetí lodi protivníka a její dopravení do vlastní základny

První stupeň řádu získalo během války asi 350 tisíc vojáků, druhý stupeň více než 1 milion vojáků. V roce 1985 k 40. výročí konce války byli Řádem vlastenecké války vyznamenáni všichni žijící váleční veteráni.

I. stupně	II. stupně

Řád Suvorova
(Орден Суворова)

Zřízen 29. července 1942 ve třech stupních. Pojmenován podle generalissima A.V. Suvorova (1729-1800), vynikajího vojevůdce v rusko-tureckých a napoleonských válkách. Udělován byl velitelům za úspěšné vedení bojových operací.

I. stupeň byl určen pro velitele frontů a armád, jejich zástupce, náčelníky štábů, náčelníky operačních oddělení a velitele druhů vojsk frontů a armád.
II. stupeň byl určen pro velitele sborů, divizí a brigád a jejich zástupce a náčelníky štábů.
III. stupeň byl určen velitele pluků, praporů a rot a náčelníky štábů pluků.

Počty udělených Řádů Suvorova: I. stupeň 390, II. stupeň 2800, III. stupeň více než 4000 

I. stupně	II. stupně	III. stupně

Řád Kutuzova
(Орден Кутузова)

Řád byl zřízen ve stejný den jako Řád Suvorova 29. července 1942 ve dvou stupních. 8. února 1943 byl doplněn o III. stupeň. Pojmenován podle maršála M.I. Kutuzova (1745-1813), vynikajícího vojevůdce v napoleonských válkách, porazitele Napoleona v bitvě u Borodina a na řece Berezině.

Udělován velitelům za úspěšné vedení bojových operací.
I. stupeň byl určen pro velitele frontů a armád, jejich zástupce, náčelníky štábů, náčelníky operačních oddělení a velitele druhů vojsk frontů a armád.
II. stupeň byl určen pro velitele sborů, divizí a brigád a jejich zástupce a náčelníky štábů.
III. stupeň doplněný až 8. února 1943 byl určen velitele pluků, praporů a rot a náčelníky štábů pluků.

Uděleno: I. stupeň 660, II. stupeň 3300, III. stupeň více než 3300.

I. stupně	II. stupně	III. stupně

Řád Alexandra Něvského (Орден Александра Невского) Zřízen 29. července 1942 spolu s Řádem Suvorova a Řádem Kutuzova. Pojmenován podle novgorodského knížete Alexandra Něvského (1220-1263), který zastavil expanzi Švédů v bitvě na Něvě (1240) a porazil řád německých rytířů v bitvě na Čukotském jezeře (1241). Udělován velitelům divizí, brigád, pluků, praporů, rot a čet za statečnost a úspěšné velení v bojových operacích. Uděleno více 42 tisíc kusů.

Řád Bogdana Chmelnického
(Орден Богндана Хмельницкого)

Zřízen 10. října 1943 ve třech stupních. Pojmenován podle ukrajinského hetmana Bogdana Chmelnického (1596-1657), hrdiny boje proti Polákům, který se zasloužil o spojení Ruska s Ukrajinou (1654). Udělován vojákům a partyzánům za výjimečné zásluhy v boji proti Němcům při osvobozování země.

I. stupeň byl určen pro velitele frontů, loďstev, flotil a armád, jejich zástupce, náčelníky štábů, náčelníky operačních oddělení a velitele druhů vojsk frontů a armád.
II. stupeň byl určen pro velitele sborů, divizí a brigád a jejich zástupce a náčelníky štábů a velitele partyzánských oddílů.
III. stupeň byl vojáky do hodnosti velitele praporu, partyzány.

Celkem uděleno: 1. stupeň 320, 2. stupeň asi 2400, 3. stupeň asi 5700 

I. stupně	II. stupně	III. stupně

Řád slávy
(Орден Славы)

Zřízen 8. listopadu 1943 ve třech stupních spolu s nejvyšším Řádem vítězství, který byl určen pro nejvyšší velitele. Řád Slávy byl udělován za hrdinství vojínům a nižším důstojníkům. Uděloval se postupně od III. do I. stupně.

První voják, který obdržel všechny tři stupně Řádu slávy byl N.A. Zaletov z 63. gardové střelecké divize, poslední stupeň získal za hrdinství během bojů na Karelské šíji v roce 1944. Všechny tři stupně řádu získalo celkem 2582 lidí, mezi nimi 4 ženy. Čtyři z nositelů všech tří stupňů Řádu slávy byli zároveň Hrdinové SSSR: dělostřelec A.V. Aljošin, letec I.G. Dračenko, P.Ch. Dubinda a dělostřelec N.I. Kuzněcov.

Statut řádu přesně podmínky pro udělení vymezoval:

• voják, který jako první vnikl do postavení protivníka
• zneškodnil palbou 15-20 nepřátel
• pokračoval v boji v hořícím tanku
• zachránil bojovou zástavu před nepřítelem
• zničil více než 2 tanky nepřítele
• ručními granáty zničil 1-3 tanky
• dělostřeleckou nebo kulometnou palbou zničil více než 2 letadla
• zajal nepřátelského důstojníka
• provedl průzkum nepřátelského postavení a zavedl svůj útvar do týlu nepřítele
• v noci zneškodnil strážní hlídku nepřítele
• zničil kulometné nebo minometné postavení
• zničil vojenský sklad protivníka
• zachránil velitele riskuje vlastní život
• ukořistil nepřítelovu bojovou zástavu
• sestřelil letoun osobní zbraní
• zajistil průchod v drátěných zátarasech
• v boji poskytl pomoc raněným
• stíhač sestřelil 2-4 letouny
• bitevní letec zničil 2-5 tanků, nebo 3-6 lokomotiv nebo celou vlakovou soupravu, železniční stanici nebo trať
• osádka bombardéru zničila železniční soupravu, sklad, štáb protivníka, elektrárnu, přehradu, most, 2 a více letounů na letišti, důležitou továrnu

Všechny tři stupně řádu získalo celkem 2582 lidí, druhý a třetí stupeň řádu získalo 46 tisíc lidí, jen třetí stupeň více než 980 tisíc lidí.

I. stupně	II. stupně	III. stupně

Řád Ušakova
(Орден Ушакова)

Zřízen 3. března 1944 ve dvou stupních. Pojmenován podle admirála F.F. Ušakova (1744-1817), jednoho ze zakladatelů moderního ruského válečného námořnictva. Určen pro vyznamenávání vyšších důstojníků sovětského vojenského námořnictva za úspěšné plánování, vedení a zabezpečení námořních operací. Pro vyznamenávání námořníků a poddůstojníků byla určena Medaile Ušakova.

Uděleno: I. stupeň 50, II. stupeň 200 kusů.

I. stupně	II. stupně

Řád Nachimova
(Орден Нахимова)

Zaveden spolu s Řádem Ušakova 3. března 1944 ve dvou stupních. Pojmenován podle admirála P.S. Nachimova (1802-1855), který se vyznamenal v krymské válce (1853-1855) při obraně Sevastopolu. Určen pro vyznamenávání vyšších důstojníků sovětského vojenského námořnictva za úspěšné plánování, vedení a zabezpečení námořních operací. Pro vyznamenávání námořníků a poddůstojníků byla určena Medaile Nachimova.

Uděleno: 1. stupeň 80, 2. stupeň 460 kusů.

I. stupně	II. stupně

Řád Matka-hrdinka
(Орден Мать-героиня)

Zvláštní řád zřízený 8. července 1944. Udělován matkám vychovávajícím 10 a více dětí.

Řád Mateřská sláva
(Орден Материнская слава)

Zvláštní řád zřízený 8. července 1944 ve třech stupních. III. stupeň udělován matkám vychovávajícím 7 dětí, II. stupeň 8 dětí a I. stupeň 9 dětí.

Sovětské medaile budou námětem dalšího článku.

Základní prameny:
Kolesnikov, G.A. - Rožkov, A.M., Ordena i medali SSSR, Moskva 1983
Relikvii ratnogo podviga, Moskva 1977
Šiška, J.F., Nebe východní fronty, Olomouc 2001
Velikaja Otečestvennaja Vojna 1941-1945. Enciklopedija, Moskva 1985

Titul Hrdina Sovětského svazu
Řád vítězství