Hlavně je hezky vidět, že když už v květnu a červnu 1941 si SSSR čistil týl v Pobaltí, tak s válkou počítal a ne že ne, jen nepočítal s útokem Hitlera na SSSR, ale s útokem SSSR na Evropu. Proto čistil týl a přitom 22.6. "nebyl připraven na válku" ( - nebyl připraven na obranou válku, ale na útok ano). Připravoval se totiž na vlastní útok. Jak to píše Raack, Joachim Hoffmann, Viktor Suvorov, Mark Solonin a další. Ostatně proto ty porážky a zmatky 1941.
Jinak Stalinovi neměla připadnout celá Litva ani po té úpravě, část měla být Hitlera i tak, ale Stalin zabral Litvu celou. To mimochodem dost probralo Hitlera z jeho paktu, v létě 1940, proto taky mimo jiné tehdy začal uvažovat o útoku na SSSR, poprvé zcela vážně a konkrétně. To samé severní Bukovina neměla být SSSR, jen Besarábie, ale Stalin si ukradl i Bukovinu. A na podzim 1940 chtěl Molotov v Berlíně ještě mnohem víc území, to už muselo Hitlera definitivně dorazit.
"Studie některých historiků, například ruského vojenského historika Michaila Meljuchova (Stalinova promarněná šance), však částečně podpořily tvrzení, že se sovětské síly soustřeďovaly k útoku na Německo. Dalšími historiky, kteří tuto tezi podporují, jsou Vladimir Nevěžin, Boris Sokolov, Valerij Danilov a Joachim Hoffmann. 18] Ofenzivní interpretaci Stalinova předválečného plánování podporují také sovětolog Robert C. Tucker a Pavel N. Bobylev. 19] Hoffmann tvrdí, že skutečné soustředění sovětských vojsk, sklady pohonných hmot a letiště se nacházely v blízkosti německo-sovětských hranic v tehdejším Polsku. Všechna jsou prý nevhodná pro obranné operace[20]."
"Americký historik Sean McMeekin tvrdí, že zatímco na Západě byla Suvorovova teze do značné míry ignorována, a to na základě autority významných kritiků, jako byli Glantz a Goroděckij, ve východoevropských zemích, které byly přímo zapojeny do německo-sovětského boje, se jí přesto vážně zabývali. Výsledkem diskuse byly desítky seriózních studií alespoň částečně podporujících Suvorovovu tezi, které byly obvykle lépe zdokumentovány než Suvorovovy. K pozoruhodným příkladům patří sbírky dokumentů L. E. Rešina a spolupracovníků a studie Melťuchova a Marka Solonina. K roku 2021 nebyla většina z nich přeložena do angličtiny. Podle McMeekina nové studie ukazují, že tradiční názor o překvapivém německém útoku proti Sovětskému svazu již nemůže platit. I přes obrovský nárůst znalostí díky nejnovějším výzkumům však stále zůstává mnoho neznámých, zejména skutečné Stalinovy záměry v předvečer války, o kterých věděl jen Stalin sám. [21]" en.wikipedia.org/wiki/Soviet_offen...
Stalin a útok
Karloff 11. 6. 2022 19:46Jinak Stalinovi neměla připadnout celá Litva ani po té úpravě, část měla být Hitlera i tak, ale Stalin zabral Litvu celou. To mimochodem dost probralo Hitlera z jeho paktu, v létě 1940, proto taky mimo jiné tehdy začal uvažovat o útoku na SSSR, poprvé zcela vážně a konkrétně. To samé severní Bukovina neměla být SSSR, jen Besarábie, ale Stalin si ukradl i Bukovinu. A na podzim 1940 chtěl Molotov v Berlíně ještě mnohem víc území, to už muselo Hitlera definitivně dorazit.
"Studie některých historiků, například ruského vojenského historika Michaila Meljuchova (Stalinova promarněná šance), však částečně podpořily tvrzení, že se sovětské síly soustřeďovaly k útoku na Německo. Dalšími historiky, kteří tuto tezi podporují, jsou Vladimir Nevěžin, Boris Sokolov, Valerij Danilov a Joachim Hoffmann. 18] Ofenzivní interpretaci Stalinova předválečného plánování podporují také sovětolog Robert C. Tucker a Pavel N. Bobylev. 19] Hoffmann tvrdí, že skutečné soustředění sovětských vojsk, sklady pohonných hmot a letiště se nacházely v blízkosti německo-sovětských hranic v tehdejším Polsku. Všechna jsou prý nevhodná pro obranné operace[20]."
"Americký historik Sean McMeekin tvrdí, že zatímco na Západě byla Suvorovova teze do značné míry ignorována, a to na základě autority významných kritiků, jako byli Glantz a Goroděckij, ve východoevropských zemích, které byly přímo zapojeny do německo-sovětského boje, se jí přesto vážně zabývali. Výsledkem diskuse byly desítky seriózních studií alespoň částečně podporujících Suvorovovu tezi, které byly obvykle lépe zdokumentovány než Suvorovovy. K pozoruhodným příkladům patří sbírky dokumentů L. E. Rešina a spolupracovníků a studie Melťuchova a Marka Solonina. K roku 2021 nebyla většina z nich přeložena do angličtiny. Podle McMeekina nové studie ukazují, že tradiční názor o překvapivém německém útoku proti Sovětskému svazu již nemůže platit. I přes obrovský nárůst znalostí díky nejnovějším výzkumům však stále zůstává mnoho neznámých, zejména skutečné Stalinovy záměry v předvečer války, o kterých věděl jen Stalin sám. [21]" en.wikipedia.org/wiki/Soviet_offen...