Zmiňovaná rozhodující bitva je mýtus, Japonci prostě neměli šanci dlouhodobě Američany porazit, i kdyby u Midway vyhráli. Pouze by se válka prodloužila možná o několik měsíců.
Ve vítěznou "rozhodující bitvu" na konci války kladli Japonci poslední naděje, ačkoliv je nepochybné, že i kdyby se jim podařilo jednou Američany porazit, výsledek války by to nezměnilo.
Nemohu s tímto komentářem souhlasit. Japonci rozhodně už od začátku nechtěli vést proti USA totální válku do úplného vítězství. Šlo jim především o upevnění důležitých pozic v tichomoří. Chtěli bleskovou válkou donutit USA k podepsání výhodného příměří, které by jim zaručilo zachování svých nových držav a územních zisků v pacifiku a asii. Rozdrcením americké tichomořské flotily, kdy by přímo ohrožovali americkou pevninu by se jim to nejspíš podařilo.
Po zákeřném přepadení Pearl Harbouru se v Americe nenašel nikdo (s výjimkou senátorky Janette Rankinové) kdo by s Japonci vůbec vyjednával, natož o nějakém pokořujícím míru. To prostě nebylo možné. Útok vyvolal takovou strašlivou nenávist, že drtivá většina Američanů byla jednou pro vždy rozhodnuta zničit Japonsko a japonský militarizmus jakkoli, jakýmkoli způsobem i kdyby to trvalo sebedéle a stálo to cokoliv. Jediná věc, o které byli Američané ochotni vyjednávat byla bezpodmínečná kapitulace. Porážka Japonců byla nevyhnutelná a nemohla jí zabránit ani strategiká dohoda "nejdříve Německo, potom Japonsko". Na př.: během IIWW bylo VŠEMI zůčasněnými mocnostmi vyrobeno celkem
660 000 letadel (bojových, cvičných, dopravních). USA vyrobily skoro 330 000 letadel (dal jsem si tu práci a sám jsem spočítal) tedy tolik, kolik všichni ostatní (VB, Německo, SSSR, Itálie, Japonsko, atd.) DOHROMADY! Nebo eskortní letadlové lodi: průmyslník Hudges jich dodal 50 slovy padesát! za pouhé tři měsíce!! Do SSSR bylo dodáno mimo jiné 200 000 (dvěstě tisíc)nákladních teréních Studebakerů 2,5 t bez kterých by se neuskutečnila žádná větší ofenzíva Rudé armády. Jednoduše řečeno: jak vstoupily USA do války, bylo o výsledku rozhodnuto. Jen nebylo jasné, jak dlouho to bude trvat. A Američané si byli své obrovské převahy dobře vědomi a neměli k nějakému kompromisnímu míru důvod
Nepodařilo, protože Američané by jim dobytá území prostě nenechali. To, co uvádíte, byl optimistický scénář Japonců, kteří značně podcenili americkou ochotu bojovat. Ale ani realističtější japonštví velitelé, např. Jamamoto, moc nevěřili, že by Američané Japoncům dobytá území nechali. Jamamoto ze zahájení války nebyl nijak nadšený a její průběh předpověděl dost přesně.
Určite by to nebolo inak. Nech by bitka o Midway dopadla trebárs aj zničením troch amerických lietadlových lodí a ani jednej japonskej, nezmenilo by to nič na fakte, že USA by s Japonskom mier nepodpísali. Vtedy by takýto mier v Amerike sotva našiel podporu a hlavne kto by ho bol ochotný podpísať :). Veď keby aj Japonsko nestrácalo ťažké hladinové jednotky až do 1944, tak to s čím Američania v tom roku vyrukovali by stačilo aj na dve cisárske flotily.
Jamamoto přece v USA studoval,znal Američany a jejich potenciál a válku s Američany nechtěl.Věděl co se rozpoutá.Byl to však voják a plnil rozkaz.A plnil ho jak nejlíp uměl...
S tímto komentářem lze souhlasit. Se svým průmyslovým potenciálem nemohly USA s Japonskem prohrát válku. Porážka Američanů v této bitvě by však měla negativní dopad na americké veřejné mínění a tím i na morálku vojsk. Zpoždění ve zvratu války v Tichomoří (podle některých analytiků až roční) by se negativně projevilo zpožděným nástupem proti Německu. Jaké by to mohlo mít důsledky v politickém uspořádání poválečné Evropy bych raději ani nedomýšlel...
co zapomel autor uvest - je sice kkrasne, ze autor uvedl, ze pri rozhodujicich 5 mintach nebyla CAP (letecke kryti), ale sluselo by k tomu uvest ze to bylo proto, ze uz nemeli palivo (a druhe kryty melo startovat za chvily) - a i to byla chyba v japonskem planu - nebylo vypracovano neprerusovane letecke kryty, jen etapove.
No a ten osudny letoun - to ze odstartovat o pul hodiny nebylo rozhodujici, rozhodujici bylo to, ze mu nefungovala radiostanice, a proto ze mu nefungovala, tak se prave dulezitym stalo to, ze startoval o pul hodiny pozdeji.
Stíhačkám palivo nedošlo, jelikož A6M2 měly vytrvalost cca 12 hodin! Docházela jim ale munice, protože 20mm kanóny měly zásobníky jen na 60 nábojů a synchonizované lehké kulomety byly neúčinné ...
12 hodin možná za velmi ideálních podmínek, určitě ne (v případě zeke z doprovodu 1. vlny) při doprovodu bombardérů a po boji s americkými stíhačkami nad Midwayí a stejně tak ne (u zeke stíhací ochrany svazu) při boji s torpédovými bombardéry.
v jedny knize sem cetl ze vzdusne kryti v tech osudovych peti minutach castecne furt bylo...ovsem bylo roztrousene po obloze dal od letadlovych lodi a stihalo torpedove vindicatory z predesleho naletu
Právě že se řiká, že ten nálet torpédových letounů byl klíčový. I když se jim nepodařilo poškodit ani jednu loď nebo letadlo, tak umožnili tý vlně střemhlavejch bombardérů zasadit Japoncům těžký úder tím, že na sebe nalákaly převážnou část stíhacích zer.
Omyl na omyl...
V době útoku Dauntlessů (9:20 až 9:40) bylo ve vzduchu minimálně 36 stíhaček Zero - na palubách se nacházely jen stroje chystané k útoku na US lodě. Chybou stíhací ochrany bylo především to, že bez radaru a centrálního velení se stíhačky v uplynulé hodině soustředily především do malých výšek, kde vedly úspěšné boje s US torpédovými bombardéry. Ostatně, hned první SBD byl po vybrání střemhlavého útoku napaden Zery a jeho pilot raněn.
"Osudnému letounu" co startoval z křižníku Tone radiostanice fungovala - první depeše o zpozorování amerického svazu přišla už v 7:28 a další následovaly - právě proto, že depeše byly nepřesné a zčásti si odporovaly, tak Nagumo nařizoval ony "pověstné" změny výzbroje u druhé útočné vlny.
Radiostanice nefungovala až průzkumnému letounu (jeden z prototypů budoucí "Judy" ), který startoval okolo 10:00 z lodi Hirjú - ten rovněž nalezl US svaz a rovněž chybně identifikoval jeho složení, ale hlášení mohl podat až po návratu - těsně před potopením Hirjú.
"Rozhodující bitva"
Vojtěch Klíma 1. 11. 2006 15:33Ve vítěznou "rozhodující bitvu" na konci války kladli Japonci poslední naděje, ačkoliv je nepochybné, že i kdyby se jim podařilo jednou Američany porazit, výsledek války by to nezměnilo.
Re: "Rozhodující bitva"
Zrzan 17. 3. 2009 12:39Re: "Rozhodující bitva"
Jiří Klíma 21. 9. 2012 17:29660 000 letadel (bojových, cvičných, dopravních). USA vyrobily skoro 330 000 letadel (dal jsem si tu práci a sám jsem spočítal) tedy tolik, kolik všichni ostatní (VB, Německo, SSSR, Itálie, Japonsko, atd.) DOHROMADY! Nebo eskortní letadlové lodi: průmyslník Hudges jich dodal 50 slovy padesát! za pouhé tři měsíce!! Do SSSR bylo dodáno mimo jiné 200 000 (dvěstě tisíc)nákladních teréních Studebakerů 2,5 t bez kterých by se neuskutečnila žádná větší ofenzíva Rudé armády. Jednoduše řečeno: jak vstoupily USA do války, bylo o výsledku rozhodnuto. Jen nebylo jasné, jak dlouho to bude trvat. A Američané si byli své obrovské převahy dobře vědomi a neměli k nějakému kompromisnímu míru důvod
Re: "Rozhodující bitva"
Vojtěch Klíma 21. 1. 2011 00:37Re: "Rozhodující bitva"
dodozv 26. 1. 2011 14:20Re: "Rozhodující bitva"
Vladislav 23. 1. 2011 12:39Re: "Rozhodující bitva"
Fail 21. 11. 2006 21:06Dalsi fakta
Czert 11. 7. 2006 12:29No a ten osudny letoun - to ze odstartovat o pul hodiny nebylo rozhodujici, rozhodujici bylo to, ze mu nefungovala radiostanice, a proto ze mu nefungovala, tak se prave dulezitym stalo to, ze startoval o pul hodiny pozdeji.
Re: Dalsi fakta
Dansen 13. 5. 2009 18:05Re: Dalsi fakta
Tom 20. 5. 2009 06:20Re: Dalsi fakta
Vojtěch 27. 1. 2007 18:56Re: Dalsi fakta
Vojtěch 28. 1. 2007 16:58Re: Dalsi fakta
Tom 13. 7. 2006 05:29V době útoku Dauntlessů (9:20 až 9:40) bylo ve vzduchu minimálně 36 stíhaček Zero - na palubách se nacházely jen stroje chystané k útoku na US lodě. Chybou stíhací ochrany bylo především to, že bez radaru a centrálního velení se stíhačky v uplynulé hodině soustředily především do malých výšek, kde vedly úspěšné boje s US torpédovými bombardéry. Ostatně, hned první SBD byl po vybrání střemhlavého útoku napaden Zery a jeho pilot raněn.
"Osudnému letounu" co startoval z křižníku Tone radiostanice fungovala - první depeše o zpozorování amerického svazu přišla už v 7:28 a další následovaly - právě proto, že depeše byly nepřesné a zčásti si odporovaly, tak Nagumo nařizoval ony "pověstné" změny výzbroje u druhé útočné vlny.
Radiostanice nefungovala až průzkumnému letounu (jeden z prototypů budoucí "Judy" ), který startoval okolo 10:00 z lodi Hirjú - ten rovněž nalezl US svaz a rovněž chybně identifikoval jeho složení, ale hlášení mohl podat až po návratu - těsně před potopením Hirjú.
Závěr
Bart S. 31. 1. 2004 21:17