Komentáře k: Moltkebrücke, květen 1945
Zpět na: Moltkebrücke, květen 1945- Home
- > Moltkebrücke, květen 1945
- > Komentáře
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.
bla
Fallschirm 4. 11. 2004 12:08Re: bla
blm 11. 11. 2004 16:02Re: bla
SoňaS 17. 12. 2004 13:39Konec konců - Němci se bránili - tak se asi bili jako lvi (je to vidět i podle množství té zničené sov. techniky. A Sověti měli zase silnou motivaci. Ale vyjde to nastejno. Smrt je vždycky strašná a komupak se chce umírat? Zvlášť tanky byly dost hroznou rakví - pokud se ještě daly opravit, smyli zevnitř krev, oškrábali zbytky připálené tkáně, než do nich nasedla nová osádka a jelo se dál. Nová várka na odpis. A přesto ti kluci šli. Nevím, jestli si to dnes vůbec dokážeme uvědomit. Stále se mluví jen o technice, o politice, ale o obyčejných vojácích, o jejich pocitech, to nějak ne. Asi proto, že se to nedá ani vyfotit, ani nahrát zvukově, ani zaznamenat v dokumentech. Jsou to myšlenky, pocity, dojmy.
Re: bla
Jeffrey 15. 3. 2005 14:35Re: bla
D 6. 3. 2006 16:39Re: bla
Vendelín Nademlejnsk 14. 7. 2006 10:31Češi, křesťani. Nemělo to nic společnýho s komančema.
Ti mladí ruský kluci, kteří ráno 9.V. padli v Praze, měli se svým životem určitě úplně jiný plány.
Nyní nemají vůbec žádný pomník...
Re: bla
neve 31. 8. 2006 18:44Re: bla
kamen 15. 3. 2007 19:14Re: bla
Dalimil 29. 7. 2010 14:10Re: bla
Leidi 11. 4. 2006 13:16Re: bla
Céčko 5. 9. 2008 13:11Re: bla
Vladimir 3. 3. 2005 15:40Re: bla
Levant-blm 16. 2. 2005 12:41Deti a granáty
Lukess 18. 2. 2005 12:50Ako to ale býva vždy, aj po vojne ešte zomierajú desiatky ľudí na tzv. vojnový odpad. Moja babka sa tesne po 2.sv.v. vracala spolu so svojím asi 8 roč. bratom (neviem odkiaľ) cez pole. Ten malý zrazu niečo zobral zo zeme. Bol to sovietský granát! Moja babka si to po chvíli všimla a somozrejme mu povedala aby to okamžite zahodil. Nechcel posluchnuť, tak mu to skúsila vziať...lenže on si nechcel zobrať svoju "hračku," schoval si granat pod kabát na srdce, kúsok odbehol preč a bum! Vybuchol rovno pred jej očami...
vojna
Lukes 25. 1. 2005 13:27Ozaj nemyslite, že by bolo celkom poučné, keby ste sem napísali nejaké tie vojnové osudy Vašej rodiny, poprípade Vaše vlastné???
Napr. môj prastrýko mal počas vojny celkom štastie uhýbať sa guľkám, ale to ho opustilo týždeň po 8.5.1945 keď zozskakoval z transportéru so nezaisteným samopalom no a...zabila ho vlastná guľka.