Komentáře k: Sovětská armáda na Dálném východě v roce 1945

Zpět na: Sovětská armáda na Dálném východě v roce 1945

  • V čím zájmu?

    Franta 6. 6. 2004 20:04
    Je samozřejmé, že operací proti Japonsku, konkrétně Kvantunské armádě sledoval SSSR i své cíle a zájmy z nichž odveta za Port Artur a zabezpečení svého tichomořského pobřeží nebylo na posledním místě.
    Ale a to je třeba jasně říci,likvidace Kvantunské armády byla i nemenším zájmem USA které také již od Teheránu usilovaly o příslib, že SSSR zahájí,po porážce Německa operace proti Japonsku. Důvody nespočívaly v tom, že USA nebyly schopny porazit Japonsko samy, ale v ceně, kterou by byly nuceni zaplatit. Proč?
    a,Atomová bomba byla do června roku 1945 pouze možností,ale nikoli jistotou.
    b,Američtí plánovači předpokládali, že pro konečné vítězství bude nutná invaze na Japonské souostroví a v této souvislosti přepokládali vlastní ztráty ve výši 1 000 000 padlích. To není chyba jedná se skutečně o jeden milion.Co to číslo znamená lépe pochopíme uvědomíme-li si, že celkové ztráty USA ve 2 WW byly cca 640 000 padlích na všech frontách.
    c,Nejpočetnější uskupení japonských pozemních vojsk tvořila právě Kvantunská armáda a Japonské velení vážně uvažovalo o přenesení odporu z Japonských ostrovů do Manžuska.
    Tyto souvislosti bývá dobré si uvědomit při hodnocení událostí,které probíhaly v srpnu 1945 na Dálném Východě.
    Franta
    Odpovědět

    • Re: V čím zájmu?

      dzin 7. 6. 2004 23:49
      Jasně, ale ohledně bodu 2., byli i prognózi, které odhadovali počet ztrát na americké straně výrazně menší. K bodu 3. Kvantunská armáda by nebyla schpna ovlivnit jakoliv situaci v Japonsku v případě vylodění Američanů a byla by izolovaná, podobně jako třeba japonské jednotky v Indonésii. A jak tyto různé izolované jednotky ukázaly, když byl vydán rozkaz ke kapitulaci, uposlechly ho. Morálka Japonců byla v roce 45 už přeci jen otřesena.
      Odpovědět

      • Re: V čím zájmu?

        Franta 8. 6. 2004 01:43
        K bodu 2(b), samozřejmě, že odhady byly různé, ale a to je nutno připočíst americkým plánovačům ke cti,je vždy lépe počítat z horší variantou neboť opak mívá, jak nás válečné dějiny učí,většinou špatné konce. Mimochodem i poloviční ztráty by byly z amerického hlediska velmi obtížně přijatelné.
        k bodu 3(c).Je jasné, že Kvantungská armáda nemohla ovlivnit v roce 1945 dění na Japonských ostrovech, neboť si lze jen velmi těžko představit přesun této armády na Japonské ostrovy. Je též možné, že by respektovala případný rozkaz ke kapitulaci. Jiná situace by však nastala, pokud by se japonské velení v čele z císařem přesunulo do Manžuska. Je to samozřejmě jenom hypotéza, al i této variantě japonské vedení uvažovalo.
        Závěrem: Likvidace Kvantungské armády byla ve vojenském zájmu USA a proto SSSR v Jaltě přislíbil(nikoliv si vynutil) zahájení válečných operací proti Japonsku za tři měsíce po ukončení vojenských operací v Evropě. To, že přitom sledoval i své vlastní cíle nelze popřít a ani to nepopírám, ale mimochodem, kdopak je v průběhu 2WW nesledoval.
        Franta
        Odpovědět

        • Re: V čím zájmu?

          dzin 13. 6. 2004 13:05
          Samozřejmě, beru vše. Jen si dovolím podotknout, že existují i odhady, které předpokládají ztráty mrtvých na 100 000 a méně. Vesměs jsou od vojáků, odhady větších ztrát pocházejí nejvíce z ministerstva a jeho odborníků. Možnost, že by císař či vláda (velení) Japonsko opustili není pravděpodobná. Samotné území Japonska bylo pro ně posvátné a útěk z něho by byl chápán jako neodpustitelný hřích. Přeci jen, tezi o pokračování boje v Mandžudsku je spíše podporována komunistickými historiky ve snaze přičíst SSSR co největší, pokud možno rozhodující, podíl na konečné porážce Japonska.
          Odpovědět

          • Re: V čím zájmu?

            Franta 11. 4. 2007 18:28
            Po delším čase jsem si přečetl naši tehdejší polemiku a domnívám se že s ní vyplývá jeden závěr a to méně ideologické předpojatosti a více skutečných fakt. a toto nevztahuji pouze na svého oponenta, ale i na sebe.
            Mimochodem poznámka k maršálu Vasiljevskému. Ten sice byl od roku 1942 do tuším konce roku 1944 náčelníkem generálního štábu,ale fakticky tuto funkci vykonával jeho první zástupce generál Antonov. Vasiljevský trávil většinu času na frontách jako představitel stavky.
            Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Sovětská armáda na Dálném východě v roce 1945