K opevnění bych upřesnil dvě věci. Za prvé tam nebyly žádné podzemní chodby a za druhé tam nebyla žádná opevnění, schopná "odolat nejtěžším dělům". V případě fortů se jednalo o cihlové objekty z 19. století, částečně zesílené betonem. Jejich obranná hodnota byla nízká už na začátku první světové války. Z novějších opevněn tam mohly být nějaké lehké objekty, nejspíše jen improvizované. Kvalitnější lehké objekty byly na "Heilsberg-Stellung", ale tam se zřejmě nebojovalo (viz: zapisnik.fortif.net/832602-nemecka... - mapka na konci.
Každý fort podzemní chodby má. Jde o jejich rozsah a zda existuje spojení s ostatními prvky opevnění. Nikdo nepopírá, že forty byly takové, jaké byly. To, že podle jejich vlastníků a uživatelů "měly odolat nejtěžším dělům" ještě neznamená, že by to dokázaly. Ostatně z dochovaných fotodokumentů a svědectví je jasně patrné, co zničeno bylo a co ne. Dokonce ani opakované nálety s použitím velmi slušně účinných pum opevnění nezlikvidovaly - pouze důkladně pobořily. Na příkladu Stalingradu je vidět a zde se to potvrdilo, že trosky po ostřelování a bombardování tvoří pro obránce dobré úkryty a útočníka omezují v pohybu zejména mechanizovaných jednotek. Jak dlouho se za takových podmínek dalo bránit, je ve článku obsaženo.
opevnění
Ondřej Filip 13. 10. 2014 14:29Re: opevnění
Krojc 13. 10. 2014 15:50