Myslím, že málokdo věnoval v SSSR před válkou více pracovního úsilí ke zvýšení vojenského potenciálu Rudé armády než Stalin. Stačí porovnat vojenský potenciál SSSR dejme tomu v roce 1929 a 1941. Na maximalizaci vojenského potenciálu SSSR byla orientována Stalinova politika celou jeho politickou kariéru. Stalin ale poněkud podcenil "lidský faktor". Primární příčinou kolapsu Rudé armády v roce 1941 (včetně bojiště na severozápadním - leningradském směru) nebyl ani nedostatek a nízká kvalita zbraní, ani nenadálost :) německého útoku, ani ofenzivní rozvinování Rudé armády na jihozápadním směru, ale nízká bojeschopnost vojáků Rudé armády, kdy jako jednu z jejích příčin (a snad i hlavní) já osobně vidím v masovém vnitřním nepřijetí bolševického režimu obyvateli SSSR. Co se týče Stalinova údajného "výpadku" - Stalin zřejmě byl "rozrušen", když mu docházela hlášení o tom, jak vojáci Rudé armády "hlasují nohama", nezpochybňuji ani zápisy v návštěvní knize (byť každý doklad lze dodatečně zfalšovat), ale mám jisté pochybnosti o morální integritě a pravdomluvnosti lidí tvořících tehdejší politickou špičku, kteří měli být svědky tohoto jednodenního "výpadku", včetně Chruščova a Mikojana, kteří myslím zanechali něco na způsob memoárů. Stalin byl vynikající intrikán a otěže politické moci třímal celý život velice pevně, proto mi k němu nepasuje představa, že leží na kavalci na dače a trpně čeká na zatčení. Za nejvíce přibarvené považuji tvrzení "svědků", že Stalin vypadal, že se bojí, že ho příchozí přišli zatknout. Mimochodem, čistě technicky, Stalin celý život své osobní ochraně věnoval mimořádnou pozornost a každý, kdo vstoupil do kuncevského areálu se v podstatě ocitl v obklíčení jeho ochranky. Nevylučuji ani alternativu, že Stalin chtěl své nejbližší spolupracovníky podrobit "testu integrity", což by přesně odpovídalo jeho lstivému naturelu. A běda tomu, kdo by v tomto "testu integrity" neobstál.
Re: Nenávist není dobrým průvodcem
Radexx 8. 1. 2013 19:49Vaše odpověď: