Komentáře k: Leningrad. Tragédie obleženého města, 1941–1944

Zpět na: Leningrad. Tragédie obleženého města, 1941–1944

  • Re: Nenávist není dobrým průvodcem

    Radexx 5. 1. 2013 10:30
    Tvrzení, že se Stalin po útoku Němců zhroutil, přestal pracovat a dojíždět do Kremlu a celé politbyro ho muselo po několika dnech přijet přemlouvat do jeho chaty v Kuncevu, aby to nevzdával, pochází z Chruščovových pamětí, které je v v řadě ohledů třeba brát s rezervou. Stalinův sekretariát nebyl žádný holubník a z knih, do kterých se zapisovaly Stalinovy návštěvy spíše naopak vyplývá, že od zahájení války zvýšil Stalin svou pracovní výkonnost na maximum, protože absolvoval množství jednání s odpovědnými politickými, vojenskými a průmyslovými špičkami sovětského vedení dlouho do noci. Stalin byl tvrdý člověk s pevnou vůlí a mnoha životními zkušenostmi, takoví lidé se nehroutí Do rozhlasu v den útoku promluvil Molotov. Proč Stalin promluvil k lidu až 3.7.1941 ví jen on sám, ale zřejmě čekal zda nedojde na frontě k obratu k lepšímu, diktátoři neradi sdělují lidu negativní zprávy. Stalinův projev z 3.7.1941 byť obsahoval řadu nepravd, hodnotím jako státnický počin a z jeho obsahu vyplývá, že Stalin se na něj argumentačně připravoval, rozhodně se tedy nejedná o projev zhrouceného člověka.
    Dále k Vaší otázce stran tzv. Stalinovy linie - ta rozbořena nebyla a kdybyste si chtěl někdy udělat výlet do Běloruska či Ukrajiny, řadu jejich objektů byste si mohl osobně prohlédnout.
    Vaší poslední otázka je poněkud nejasná a působí dojmem, že mi předhazujete, že jsem snad někdy někde tvrdil, že Stalin neměl žádné ofenzivní úmysly - o tomto svém tvrzení ale nic nevím. Cílem Leninovy bolševicko-teroristické menšinové frakce v rámci ruské sociální demokracie nebylo od jejího založení nic menšího než změna světového řádu na bolševickou diktaturu na celém světe (světová revoluce). Po úspěšné bolševizaci Ruska se bolševici svých plánů nevzdali, jen začali více taktizovat a není pochyb, že konkrétně Stalin vkládal naděje v to, že druhá světová válka oslabí velmoci a umožní mu bolševizovat Evropu, tak jako první světová válka umožnila bolševizovat Rusko. S tím se Stalin v kruhu svých spolustraníků vůbec netajil a nepochybně měla při bolševizaci Evropy sehrát důležitou roli Rudá armáda.
    Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Leningrad. Tragédie obleženého města, 1941–1944