Na mě měla tato Soloninova kniha trochu jiný účinek, než byl možná autorův záměr. Podezření, že Rudá armáda na tom nebyla v roce 1941 s bojovou morálkou zrovna nejlépe, mám od té doby, co jsem začal rozum brát. Armáda, která bojuje "do poslední kapky krve" rozhodně neztratí za 6 měsíců skoro čtyři miliony zajatců. Rychlost s jakou byly dezorganizovány a likvidovány obrovské sovětské "kotle" opravdu bije do očí ve srovnání s houževnatým odporem obklíčené a hladové německé 6. armády u Stalingradu. Nicméně novinkou pro mě byla skutečnost uvedená v Soloninově knize, že v červnu 1941 Rudá armáda prakticky postrádala protipancéřové střelivo do kanonů ráže 76 mm. Je - li to pravda, pak to se sovětskou kvalitativní převahou v dělostřelectvu a tancích na počátku války nebylo tak horké a lépe chápu neschopnost sovětských deseti plně motorizovaných protitankových brigád a více než 1500 tanků KV1 a T34 prosadit se v prvních týdnech války proti německé "panzerwaffe".
Absence protipancéřového střeliva
Radexx 9. 5. 2011 18:26Vaše odpověď: