tak já bych si tu při dovolil rozseknout. Poměřujete vesměs nepoměřitelné. Ono základním kamenem celého problému je použitý kanón. Respektive úsťová rychlost, váha střely a její rychlost s jakou doletí k cíli a sklon dráhy.
V průběhu války mimochodem němci koketovali s myšlenkou na použití kanónu o větší ráži (100mm a více) ale naráželi na její využitelnost. Při zvětšení ráže došlo k enormnímu zvýšení váhy střely, což bude vadit zejména manipulaci obsluhy, ale také rychlosti a dráze jejího letu. Menší střela (například kwk88) s vysokou úsťovou rychlostí potřebovala minimální balistický náměr protože dráha jejího letu byla plošší a zároveň menší předsazení pro zásah jedoucího vozidla, díky rychlosti a své váze. Na druhé straně plochý zásah způsoboval odrazy střel od zkoseného pancíře třeba T34 nebo IS2. Nicméně rychlost střely efektivně překonala při dobrém zásahu strukturální tuhost pancíře T34 bez problémů.
Na druhou stranu 122mm kanón vyžadoval obtížnější manipulaci s těžkou a delší střelou. Její úsťová rychlost byla nízká a tudíž balistická křivka musela být strmější, střela tak dopadala na sklopený pancíř efektivněji v tupějším úhlu čímž způsobovala škody nejen svojí váhou ale následně výbuchem reaktivní náplně. Bohužel rychlost takové střely byla velmi nízká a zásah jedoucího cíle prakticky zázračný (větší předsazení). To samozřejmě nebudu mluvit o efektivním dostřelu takové střely.
Z toho snad vyplývá, že na vzdálenosti větší než 1000m by byl výsledek souboje IS3 vs Pzkpfw VI, VIB či jiné nosiče KwK88 úspěšnější pro posádku německého tanku. Prostě proto že by se zkušená posádka dokázala při boji pohybovat a tím výrazně ztížit již tak těžké zaměřování mohutnějšího kanónu. Odhaduji že počet zásahů bych odhadl někde na úrovni 25:3 ve prospěch Tigra, pokud by se protivníci zahlédli 2500m od sebe. Neúspěchy pozdních konstrukcí IVB byly spíše způsobeny jejich užitím z taktického pohledu, kdy panzerfaust byla běžná výbava i hlídky. Kde šlo o boj na krátkou vzdálenost tam pomalý tank VI. neměl šanci. Kde šlo o boj na velké vzdálenosti byl obávaným soupeřem i pro IS3.
RE: RE: RE: IS 3 vs Tiger II
blamage 1. 11. 2010 22:04V průběhu války mimochodem němci koketovali s myšlenkou na použití kanónu o větší ráži (100mm a více) ale naráželi na její využitelnost. Při zvětšení ráže došlo k enormnímu zvýšení váhy střely, což bude vadit zejména manipulaci obsluhy, ale také rychlosti a dráze jejího letu. Menší střela (například kwk88) s vysokou úsťovou rychlostí potřebovala minimální balistický náměr protože dráha jejího letu byla plošší a zároveň menší předsazení pro zásah jedoucího vozidla, díky rychlosti a své váze. Na druhé straně plochý zásah způsoboval odrazy střel od zkoseného pancíře třeba T34 nebo IS2. Nicméně rychlost střely efektivně překonala při dobrém zásahu strukturální tuhost pancíře T34 bez problémů.
Na druhou stranu 122mm kanón vyžadoval obtížnější manipulaci s těžkou a delší střelou. Její úsťová rychlost byla nízká a tudíž balistická křivka musela být strmější, střela tak dopadala na sklopený pancíř efektivněji v tupějším úhlu čímž způsobovala škody nejen svojí váhou ale následně výbuchem reaktivní náplně. Bohužel rychlost takové střely byla velmi nízká a zásah jedoucího cíle prakticky zázračný (větší předsazení). To samozřejmě nebudu mluvit o efektivním dostřelu takové střely.
Z toho snad vyplývá, že na vzdálenosti větší než 1000m by byl výsledek souboje IS3 vs Pzkpfw VI, VIB či jiné nosiče KwK88 úspěšnější pro posádku německého tanku. Prostě proto že by se zkušená posádka dokázala při boji pohybovat a tím výrazně ztížit již tak těžké zaměřování mohutnějšího kanónu. Odhaduji že počet zásahů bych odhadl někde na úrovni 25:3 ve prospěch Tigra, pokud by se protivníci zahlédli 2500m od sebe. Neúspěchy pozdních konstrukcí IVB byly spíše způsobeny jejich užitím z taktického pohledu, kdy panzerfaust byla běžná výbava i hlídky. Kde šlo o boj na krátkou vzdálenost tam pomalý tank VI. neměl šanci. Kde šlo o boj na velké vzdálenosti byl obávaným soupeřem i pro IS3.
Vaše odpověď: