Komentáře k: Pohraniční opevnění v prostoru Horního Polubného a Tesařova v Jizerských horách

Zpět na: Pohraniční opevnění v prostoru Horního Polubného a Tesařova v Jizerských horách

  • elbiel

    Martin 9. 4. 2009 18:49
    Chtěl sem se zeptat jestli je pravda že mnoho bunkrů a pevností českého pohraničního opevnění nebylo připraveno a ještě vybaveno k boji??
    Odpovědět

    • Re:opevnění

      Tom 19. 7. 2009 19:02
      Je tomu opravdu tak. Řada pevnostních objektů byla dokončena, ale nestihla se vyzbrojit. Pevnostní výzbroj měla svá specifika a odlišovala se od běžné pěchotní výzbroje. Byl zásadní nedostatek protitankových kanonů, chyběly lafety pro kulomety. Nebyla osazena spousta pancéřových zvonů. Proto se pevnosti vyzbrojovaly imrovizovaně což značně snižovalo jejich bojovou hodnotu. I přesto by zřejmě splnily svůj účel a to zastavit prvotní úder a umožnit přeskupení vojsk. Jejich nesporná kvalita se prokázala ke konci války, kdy zejména v prostoru Ostravy byly úspěšně použity proti Rudé armádě, i když koncepčně byly řešeny na boj z jiného směru což by jejich bojovou hodnotu ještě zvýšilo. Chtěl bych ještě upozornit na mylné srovnávání s Maginotovou linii, protože československé opevnění bylo řešeno zcela odlišně. Právem je označováno za nejdůmyslnější obraný systém své doby.
      Odpovědět

      • Re:opevnění

        Kachlík Fr. Bohuslav 18. 1. 2011 08:42
        Článek je hodně dobrý (alespoň v mých očích), pokud jde o francouzskou pevnostní školu, tak speciálně u Ostravy je několik objektů STO které byly vyprojektovány přesně v intencích této tzv. francouzské pevnostní školy, jsou poznatelné podle poměrně složitého půdorysu, a podle skupin střílen hlavních zbraní, které jsou rozčleněny ve stěně kasematy poněkud jinak než u typických čs. pěchotních srubů z pozdější doby, projekci a výstavbě byli navíc přítomni na našem území v počátcích i francouzští specialisté (pplk. Henri L. Drecq, kpt. Marcel I. P. Forceville...). Odlišnost oproti Maginotce je v poněkud jiné vzájemné provázanosti SLO a TO, jinak systém bočních paleb (poněkud strnulý :D) je totožný notabene převzatý, a to včetně postřelování intervalových překážek hlavními zbraněmi jak SLO tak STO... Jinak v tzv. Ostravské operaci byly některé řopíky skutečně v boji (pěkně zblízka), byly dobývány sovětskými zákopníky či tankoborníky a moc času jim to nezabralo :D. Pěchotní sruby měly otvory po vytržených střílnách (byly odvezeny Wehrmachtem hned po okupaci spolu s částí zvonů) ucpány pytly s pískem, bojová technika (samohybky a PTK přesněji PAK) byla zakopána v týlu objektů a chráněna jejich hmotou, střílelo se bočně nebo kosými palbami (to známe, že...), samotné sruby sloužily jako kryty pro obsluhy těchto zakopaných zbraní... Ale myslím že osazenstvo srubů je před jejich dobýváním zblízka stačilo opustit, píšu „spatra” a toto si fakt nevybavím... Určitě mně někdo rád doplní případně „setře”... :D
        Odpovědět

        • Re:opevnění

          Tom 6. 2. 2011 20:59
          Stírat není co.Z mého pohledu velice povedený komentář
          Odpovědět

      • Re:opevnění

        OLDŘICH 18. 5. 2010 16:51
        Vaše hodnocení je tendeční a velice
        sporné.Nesouhlasím.
        Odpovědět

      • Re:opevnění

        Honza 13. 10. 2009 20:19
        "...ke konci války, kdy zejména v prostoru Ostravy byly úspěšně použity proti Rudé armádě, i když koncepčně byly řešeny na boj z jiného směru"
        ehmmm... opevnění ostravského úseku nepočítalo s útokem ze severu? to je pro mne novinka :-)
        Odpovědět

        • Re:opevnění

          Tom 20. 12. 2009 09:39
          Ostravská operace proběhla na obrovském prostoru a měla svoje specifika.Útok probíhal ze tří směrů.Hlavní směr operace byl Opava-Ostrava.I když se v tomto směru nachází LO tento boční útok umožnil obejití hlavního obraného pásma o kterých sovětské velení vědělo.Německá armáda vice méně s tímto postupem počítala protože hlavně v tomto směru byla vybudována silná polní obrana.Mimochodem na Ostravské operaci se podílela i československá tanková vojska která zde utrpěla značné ztráty.
          Odpovědět

          • Re:opevnění

            Honza 20. 12. 2009 10:25
            Sověti obcházeli hlavní obranné pásmo německé POLNÍ OBRANY - to ovšem nic nemění na skutečnosti, že proti linii bývalého čs. opevnění v prostoru Ostravy útočili ze směru, ze kterého byl útok staviteli čs. opevnění očekáván.
            Odpovědět

            • Re:opevnění

              Tom 20. 12. 2009 10:32
              Asi by neškodilo objasnit si pojem polní opevnění a pevnostní opevnění.Doporučuji přečíst nějakou odbornou literaturu.Jestliže při cestě z Opavy do Ostravy tedy ze západu na severovíchod narazíž na těžké pevnostní opevnění pak smekám
              Odpovědět

              • Re:opevnění

                Tom 20. 12. 2009 11:10
                Abych ještě upřesnil:na návrh generála Moskalenka ze 17.března byl stanoven směr útoku z prostoru Zory směrem na Wodzislav a odtut na Opavu.Zde se vojska stočila a obchvatem udeřila na Ostravu.Jednotky které postupovaly v tomto směru byly jednotky 38 armády doplněny 95 střeleckým sborem,126 lehkým horským střeleckým sborem,5 samostatnou gardovou tankovou brigádou a 1 československou tankovou brigádou.A abych byl ůplně přesný:úkoly byly rozvrženy takto:38 a 1 gardová armáda útočila na ose Fryštát-Místek-Olomouc,zde měla rozdrtit 1 německou armádu
                18 armáda vázat nepříteůe aktivní bojovou činností na směru Ružomberok-Žilina a Czarny-Dunajec-Žilina a to vše mělo být koordinováno s útokem 2 ukrajinského frontu na směru Bratislava-Brno.Domnívat se že ostravská operace probíhala v blízkém oklolí Ostravi je malinko najivní.
                Odpovědět

                • Re:opevnění

                  Honza 20. 12. 2009 11:22
                  A co jako? Směry útoků 4. ukr. frontu v ostravské operaci jsou krásně zakreslené tady (www.fronta.cz/mapy/protektorat-cec...), tos nemusel vypisovat na půl strany. Pořád ovšem nechápu, kde se vzalo tvé přesvědčení, že Rudá armáda útočila na čs. opevnění z jiného směru, než na jaký bylo plánováno! Domnívat se, že čs. opevnění tvořili jen 2-3 bunkry severně od Ostravy, to je hodně naivní.
                  Odpovědět

                  • Re:opevnění

                    Tom 20. 12. 2009 20:26
                    Mapku jsem si prohlédl a je docela zajímavá i když nevypovídá o skutečné povaze boje.Já v žádném případě netvrdím že opevnění bylo jen kolem Ostravi. Je ale rozdíl vést frontální útok na frontě široké 100 km nebo na frontě široké 10 km a tento průlom z týlu rozšířit.Ony totiž jednotky postupující na Ostravu ze severu po překročení Odry v prostoru Liga Tworkovska byla zastavena u města Tworkov.Další postup jim byl znemožněn a jejich úkolem se stalo vázání protivníka tak aby bylo znemožněno jeho přeskupení. Hlavní směr útoku byl veden ze západu. Já jsem v článku, který ty komentuješ reagoval na jinou problematiku a o Ostravské operaci jsem se zmínil jen okrajově a jen proto,že svou roly pevnostní sistém sehrál i na sklonku války.Toť vše.Podrobnější úvahu jsem nerozvíjel. Pokud máš nějaké podrobnější dokumentace nabo odkazy na n, rád je uvítám.
                    Odpovědět

              • Re:opevnění

                Honza 20. 12. 2009 11:01
                To si snad děláš prdel, ne? Za prvé, z Opavy do Ostravy se jede na jihovýchod (obě hlavní silnice). Za druhé, do teďka jsme mluvili o čs. opevnění obecně, tak nevím, proč to najednou zužuješ na TO. Za třetí, v tomto prostoru, řekněme od Šilheřovic po Kateřinky je nejmíň 35 dodnes stojících objektů TO, z nichž některé jsou vidět i ze silnice (např. u Kozmic nebo u Hoštic). Dost vážně pochybuju, žes někdy nějakou odbornou literaturu držel v ruce, natož aby ses prošel přímo v terénu, o kterém tu píšeš!
                Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Pohraniční opevnění v prostoru Horního Polubného a Tesařova v Jizerských horách