Vidím, že jste nás opět poctil von Fensteine, takže, jelikož Dzin na Váš komentář asi nemá čas, pár poznámek k Vašim zaručeným informacím, od konce počínaje, s Vaším dovolením.
U MacArthurových úplatků a zbabělosti jste zapomněl na dost podstatný detail, totiž, že jde o ojedinělá, konktrétně blíže nedokázaná a obecně nepřijímaná obvinění.
Američané v boji - US Army (včetně 5.609 Američanů v USAAC) měla k době japonského útoku na Filipínách 11.988 Filipínců a 16.643 amerických příslušníků mužstva, plus 2.473 amerických důstojníků. Pokud jde o pozemní bojové jednotky, mezi jejich důstojníky tvořili Američané většinu i u jednotek jejichž mužstvo tvořili Filipínci (Philippine Scout), pokud jde o mužstvo tak Američané tvořili 31. pěší pluk (třetina pěchoty Philippine division), 192. a 194. tankový prapor, 59. a 200. protiletadlový pluk pobřežního dělostřelectva, 60. pluk pobřežního dělostřelectva - a zbytek tvořily týlové jednotky a služby, mimo některých specifických jednotek, např. vojenské policie.
Mimo jednotek US Army byl na Filipínách přítomen 4. pluk USMC v Olopango (44 důstojníci, 728 mužů, 32 příslušníků US Navy), opět plně americký.
Oficiální americká historie nezmiňuje, že by na souostroví byla přítomna byť jediná větší opevňovací jednotka složená z Američanů, pokud tedy nemáte na mysli ženisty, kterých bylo na Filipínách okolo osmi set, z toho většina v 803rd Engineer Battalion (Aviation). Hádejte co "opevňovali".
Manila a Bataan - možná, že ten Dzinův popis není zrovna podrobný, ale Váš popis "Manily a Bataanu" jako "samostatných bojů" dává smysl jen někomu kdo hojně posnídal LSD - Manila, existujícími silami nehajitelná, byla 26. prosince 1941 prohlášena otevřeným městem, jako taková nebyla hájena, a tudíž o ni nebyla svedena žádná bitva. Jednotky z jejího okolí se bez snahy o její obranu stáhly na Bataan, který tím posílily. Což dává smysl pokud si mimo pohledu na mapu ujasníme i chronologii.
MacArhurův výrok - pronesl jej a dost těžko si dokážu představit, jak by tak nemohl učinit - jde jaksi stále o jeho slova, i když je případně řekl v rámci delšího proslovu. Podobně to, že v Terowie něco řekl mírně jinak než v Adelaide, mu autorství jeho výroků nijak nepírá.
Filipínská armáda (Philippine Army) byla založena zákonem z konce roku 1935, její výstavba začala v roce 1936, a dokončena měla být v roce 1946, v době plánovaného získání nezávislosti Filipín. Do té doby se armáda soustředila na výcvik záložníků (po pěti a půl měsíci odcházeli do civilu, a na jejich místo nastupovali do výcviku další), a budování kádrů, přičemž tempo a rozsah její výstavby a množství výzbroje byly značně omezené ekonomickými možnostmi země. Na podzim 1941 začala postupná mobilisace, ale některé pluky za sebou měly v době japonské invase jen pár týdnů výcviku, jiné ani to ne. Možná, že Dzinova terminologie někdy není nejjasnějí, ale věcně, při označení této vznikající filipínské armády, za sbor miličního typu, má celkem pravdu.
Re: Mensi poznamky k clanku
ja_62 26. 2. 2009 18:33U MacArthurových úplatků a zbabělosti jste zapomněl na dost podstatný detail, totiž, že jde o ojedinělá, konktrétně blíže nedokázaná a obecně nepřijímaná obvinění.
Američané v boji - US Army (včetně 5.609 Američanů v USAAC) měla k době japonského útoku na Filipínách 11.988 Filipínců a 16.643 amerických příslušníků mužstva, plus 2.473 amerických důstojníků. Pokud jde o pozemní bojové jednotky, mezi jejich důstojníky tvořili Američané většinu i u jednotek jejichž mužstvo tvořili Filipínci (Philippine Scout), pokud jde o mužstvo tak Američané tvořili 31. pěší pluk (třetina pěchoty Philippine division), 192. a 194. tankový prapor, 59. a 200. protiletadlový pluk pobřežního dělostřelectva, 60. pluk pobřežního dělostřelectva - a zbytek tvořily týlové jednotky a služby, mimo některých specifických jednotek, např. vojenské policie.
Mimo jednotek US Army byl na Filipínách přítomen 4. pluk USMC v Olopango (44 důstojníci, 728 mužů, 32 příslušníků US Navy), opět plně americký.
Oficiální americká historie nezmiňuje, že by na souostroví byla přítomna byť jediná větší opevňovací jednotka složená z Američanů, pokud tedy nemáte na mysli ženisty, kterých bylo na Filipínách okolo osmi set, z toho většina v 803rd Engineer Battalion (Aviation). Hádejte co "opevňovali".
Manila a Bataan - možná, že ten Dzinův popis není zrovna podrobný, ale Váš popis "Manily a Bataanu" jako "samostatných bojů" dává smysl jen někomu kdo hojně posnídal LSD - Manila, existujícími silami nehajitelná, byla 26. prosince 1941 prohlášena otevřeným městem, jako taková nebyla hájena, a tudíž o ni nebyla svedena žádná bitva. Jednotky z jejího okolí se bez snahy o její obranu stáhly na Bataan, který tím posílily. Což dává smysl pokud si mimo pohledu na mapu ujasníme i chronologii.
MacArhurův výrok - pronesl jej a dost těžko si dokážu představit, jak by tak nemohl učinit - jde jaksi stále o jeho slova, i když je případně řekl v rámci delšího proslovu. Podobně to, že v Terowie něco řekl mírně jinak než v Adelaide, mu autorství jeho výroků nijak nepírá.
Filipínská armáda (Philippine Army) byla založena zákonem z konce roku 1935, její výstavba začala v roce 1936, a dokončena měla být v roce 1946, v době plánovaného získání nezávislosti Filipín. Do té doby se armáda soustředila na výcvik záložníků (po pěti a půl měsíci odcházeli do civilu, a na jejich místo nastupovali do výcviku další), a budování kádrů, přičemž tempo a rozsah její výstavby a množství výzbroje byly značně omezené ekonomickými možnostmi země. Na podzim 1941 začala postupná mobilisace, ale některé pluky za sebou měly v době japonské invase jen pár týdnů výcviku, jiné ani to ne. Možná, že Dzinova terminologie někdy není nejjasnějí, ale věcně, při označení této vznikající filipínské armády, za sbor miličního typu, má celkem pravdu.
Vaše odpověď: