Je zajímavé, jak bývá vnímání 2. světové války většinou lidí pokroucené. Vezmeme si příklad polské kampaně. Většinou zde přežívá obraz, jak mohutná německá armáda prošla skrz Polsko jako nůž máslem a Poláci se nezmohli ani na odpor. Přesně v duchu německé propagandy. Proto jsem byl zvědavý, když se objevila další kniha, která naše vnímání tohoto střetu měla vylepšit.

Autor začíná tím, že nám přiblíží historické souvislosti předcházející událostem útoku na Polsko. Poláky charakterizuje jako „ukřižovaný národ“ (podle polského básníka Kracińského) na základě jeho polohy mezi dalšími velkými národy Evropy, především Němci a Rusy. Popisuje dlouhou podřízenost Poláků a následně i jejich boj za samostatnost vrcholící po 1. světové válce. Rozebírá vznik nového státu a popisuje jejich staronové nepřátele, Němce a Rusy, nyní Sověty. Zabývá se obdobím před konfliktem a rozvojem všech tří zainteresovaných států a hlavně jejich ozbrojených sil. Nejvíce se samozřejmě věnuje Polsku, ukazuje jak jejich slabosti, tak i silné stránky, především jejich úspěch v průlomu tajných šifer Němců. Ovšem jinak nezastírá, že na tom polská armáda nebyla bůhvíjak dobře, prakticky ve všem měla nedostatky a chyběla jí moderní výzbroj.

Po seznámení s pozadím následuje popis samotné kampaně. Tu rozdělil do několika základních bloků. Začíná předběžnými incidenty, především přepadením vysílačky v Hlivicích (v knize Glivice), následuje obklíčením Gdaňsku, porážkou polského letectva a samotnou pozemní operací. Zde popíše počáteční období, poté bitvu u Bzury, věnuje se i situaci na dalších místech, aby se dostal k sovětskému útoku z východu. Dále se věnuje útěku různých složek ozbrojených sil Polska ze země, ať už ve skupinách, tak i po jednotlivcích. Na závěr popíše založení exilové vlády a odboje. Zde se snaží podat co nejpřesnější vylíčení samotných bojů. Ukazuje, že Poláci nebyli tak odevzdaným protivníkem, ale naopak bojovali urputně. Stejně tak odkazuje do říše fám tvrzení o útoku polských jezdců proti tankům na koních a se šavlemi. Naopak popisuje, jak polské jezdectvo dokázalo zasazovat Wehrmachtu citelné ztráty a bylo poráženo spíše materiální a početní převahou. Jako zdroje používá přitom archivní materiály, často využívá popisy očitých svědků, ať už vlastní nebo převzaté z jiných knih.

Samotná kniha potom končí popisem německé a sovětské okupační zóny, osudem válečných zajatců a zhodnocením celé kampaně. Zde opět poukazuje na samotné kořeny konfliktu, kdy poukazuje na přeceňování vlastních sil Polskem z čehož pramenilo jeho nerealistické mocenské počínání. Pro nás je zajímavé, že podle autorova názoru byla chyba Polska, že se více nesnažilo o sblížení s Československem. Rozebírá chyby Poláků, kdy hlavně upozorňuje na jejich ne zcela schopné velení, které spíše uvažovalo v rámci bojů se Sověty před dvaceti léty. Rovněž oceňuje bojový duch Poláků, kdy dokázali vzdorovat Němcům i Sovětům po pět týdnů, přičemž Němcům způsobili ne zrovna lehké ztráty. Upozorňuje i na chyby Němců, které polské tažení odhalilo.

Kniha obsahuje i přílohy, je zde chronologie hlavních událostí včetně těch, které předcházely samotnému tažení, životopisy nejdůležitějších osobností, vysvětlivky, sestavy armád, vzpomínky očitých svědků, tabulka srovnání hodností a seznam zdrojů se jmenným rejstříkem. Vše je přehledné, jak už u JOTY bývá zvykem. Bohužel zde prakticky chybí poznámkový aparát, až na pár poznámek v knize od překladatele. Autor uvádí zdroje citací přímo v knize za příslušnými pasážemi, což si ovšem myslím, že není nejšťastnější řešení. Poznámky se týkají většinou pouze citací, přímo vztahující se k textu knihy je jich velmi málo, a tak hodnotím poznámkový aparát jako nedostatečný. Podobně i mapová příloha se skládá pouze ze dvou map na začátku knihy popisující Polsko v roce 1939 a konec celého tažení. Fotografická příloha je na rozsah knihy standardní. Opět bych měl jednu výhradu co se týká překladu, opět se zde setkáváme s pancéřovými divizemi (správně má být „tankovými divizemi“). Doufám, že tento trend se nebude dál šířit.

Kniha je určitě dobrým krokem k poznání začátkům 2. světové války a patří k tomu lepšímu, co se vydává, ale rozhodně svým rozsahem nepokrývá vše a bude jistě třeba dalších prací.