Kniha autora skrývajícího se pod pseudonymem „Luděk Toman“ (nevěřím, že by takovýto blábol byl někdo ochoten podepsat vlastním jménem) si dala za cíl, jak se píše v úvodním slově knihy, „odvalit těžké balvany ideologických zátaras, kterými nás historičtí falzifikátoři obstavili“.

Autor se ale bohužel v knize často vlamuje do otevřených dveří a jako údajně „historiky zakrývané údaje“ nám sděluje otřepaná známá fakta, např. o podpoře a provázanosti některých amerických monopolů s nacistickým režimem, o fungování amerického politického systému, o činnosti amerických tajných služeb, o využití nacistických zločinců západními spojenci po válce, o financování bolševiků z německých zdrojů apod. Nepochopil jsem také, proč jsou v názvu knihy uvedeny letopočty 1945 - 1989, když se téměř celá kniha týká období do roku 1945.

Ovšem, co mě na knize překvapilo nejvíce, je autorův pohled na dějiny. Jak už vyplývá i z názvu knihy, autor v podstatě celé dějiny 20. století vidí jako jedno obrovské spiknutí „tajných sil“, různých „centrál“ a „zákulisních kroužků“. Celé dějiny si zjednodušil na souboj zákeřné „atlantické lobby“, kterou v jeho představě reprezentují zástupci amerických monopolů a svobodní zednáři s „euroasijskými silami“, které chtějí „atlantistům“ v jejich snaze o ovládnutí světa zabránit.

„Atlantisté“ podle Tomana v chorobné touze po ještě větším zisku vyvolali obě světové války, aby tak Evropu odsunuli z vedoucí světové pozice, rozdělili si ji s „východním komunistickým centrem“ na dvě části, aby se dala lépe ovládnout a poté vymysleli ďábelský plán „sjednocování Evropy“, tedy pláštík pro své nekalé rejdy. Nakonec se emisaři „atlantistů“ domluvili s Andropovem na „opuštění bipolárního řízení světa a přechodu k ovládání planety z jednoho centra“.

Pro svoje blouznivé teorie hledá Toman důkazy všude možně. Tak např. Hitlera vynesla k moci „středoevropská centrála magických sil“ (to je skutečná citace z knihy!) ve spolupráci s „atlantickou centrálou“, jejímž jediným cílem bylo dostat do konfliktu dvě největší mocnosti Německo a Rusko, což se jí nakonec podařilo. Jedním z nějvětších zloduchů historie byl podle Tomana svobodný zednář Churchill, který plně sloužil svým chlebodárcům z „atlantické centrály“ při uskutečňování světovládných plánů. V pasážích o Sovětském svazu Toman zase zlehčuje Stalinovu hlavní úlohu při čistkách a teroru a naopak za jejich hlavní iniciátory pokládá „Kaganovičův vnitřní kroužek“.

Při čtení knihy jsem nevěřil, že to, co nám autor předkládá, může myslet vůbec vážně. Skutečně tomu nevěřím, že si z nás nedělá legraci, spíše se divím, že nakladatelství Votobia takový paskvil vůbec vydalo.