Pozoruhodný historický dokument o našem opevnění - německý Denkschrift (pamětní spis) z roku 1941 vyšel v kompletní podobě v nakladatelství Fortprint v češtině včetně všech fotografií a nákresů.

Denkschrift o československém opevnění vydalo v roce 1941 oddělení pro vyhodnocování cizích stálých opevnění při štábu Generála ženijních vojsk a pevností OKH. Popisoval kompletně všechny druhy objektů, polních opevnění, jejich výzbroj, vnitřní vybavení apod. Stejní autoři zpracovali v letech 1941-42 podobné Denkschrifty také o opevněních v Řecku, Belgii, Francii, Nizozemsku, Polsku, Rusku a Jugoslávii.

Při tvorbě československého Denkschriftu němečtí autoři využili bohatý archiv československého Ředitelství opevňovacích prací, vlastní průzkumy opevnění provedené po obsazení Sudet v říjnu 1938 a také hlášení Abwehru o československém opevnění. Jak uvádí autor předmluvy v knize Eduard Stehlík, abwehr měl v roce 1938 překvapivě dobré informace o našem opevnění:

„Na základě vlastních zkušeností z archivního studia v Německu musím bohužel potvrdit tento fakt. Německá armáda v září 1938 skutečně disponovala o československém opevnění informacemi, jež můžeme i z dnešního pohledu považovat za vyčerpávající. To vše zejména díky dokonalému leteckému průzkumu a snímkování, dlouhodobému, prakticky nepřetržitému pozorování vybraných opevňovaných lokalit a v neposlední řadě díky občanům Československé republiky - sudetským Němcům - v jejichž řadách našla německá zpravodajská služba desítky ochotných spolupracovníků.... při porovnání těchto podkladů se skutečností, jež jsem např. provedl u map králického úseku těžkého opevnění, je možné konstatovat přibližně devadesátiprocentní úspěšnost informovanosti o námi utajovaných fortifikačních zařízeních!“

I přes velké množství pramenů, které měli němečtí autoři k dispozici, je ale přesto v Denschriftu řada chyb, omylů a nepřesností. Proto je toto české vydání doplněno poznámkami E. Stehlíka, které korigují některé nepřesnosti a informační hodnotu knihy ještě zvyšují.

Velmi zajímavá je v knize také Stehlíkova předmluva, kde popisuje historii vzniku Denkschriftu, okolnosti vydání českého samizdatového překladu v 70. letech a vydání tohoto nového překladu. K novému vydání byly využity tři exempláře originálu ze tří zahraničních archivů, z každého byly vybrány fotografie a nákresy v nejlepší kvalitě. V tomto vydání jsou tak kompletně otištěny všechny nákresy, fotografie a mapy a to včetně barevných. Původní originál československého Denkschriftu se dochoval jen v několika exemplářích.

Zajímavé je hodnocení čs. pevností německými odborníky, v úvodu pochvalně píší:

„Československému stálému opevnění nebylo díky nadřazenosti německé zahraniční politiky souzeno, aby se osvědčilo ve válce. Přesto jsou operační a organizační zásady, stejně jako takticko-technické provedení tohoto opevnění tak mnohostranné, poučné a podnětné, že se vyplatí důkladně se jím zabývat.“

Ovšem v závěru hodnotí naděje na úspěšnou obranu skepticky:

„Česko-slovenské stálé opevnění bylo na podzim roku 1938, když se mělo osvědčit, ještě ve stádiu vzniku. Souvislá opevněná fronta neexistovala. Pouze některé úseky měly plnou bojovou hodnotu. Průlom na jednotlivých slabých místech by útočníkovi uvolnil cestu do týlu jiných front a musel by přivést celý obranný systém ke zhroucení. Za tohoto stavu věcí nepřijala česko-slovenská vláda boj s opětovně silnou Německou říší.“