Následující recenze nebude zrovna typická. Pro dnešek jsem se rozhodl být zase jednou silně neaktuální. Chci p.t. mladší čtenářstvo upozornit na dílko vyšlé před drahnou dobou. Existuje celkem běžně v knihovnách a je k sehnání po antikvariátech.
Nedisponuje sice na dnešní dobu líbivým obalem, stovkami fotografií na kvalitním papíře ani bohatou obrazovou přílohou. V tomto směru je poplatné době svého vzniku a tehdejším možnostem polygrafie. Také v něm nutně nalezneme několik (dnes již) úsměvných ideologických plků.
Na druhou stranu jsou tu nepopiratelné přednosti, v dnešní záplavě všemožné knižní produkce až silně nadprůměrné. Je to původní text, napsaný příjemnou a čtivou češtinou, s nezvykle hlubokou znalostí věci (což dnes rozhodně není samozřejmost). Příjemnou změnou oproti dnešku je také absence gramatických chyb a naopak existence Rejstříku na konci knihy. Báječnou věcí jsou také originální a původní ilustrace, vytvořené speciálně pro tuto knihu.
Autorem knihy je nestor československých leteckých publicistů pan Václav Němeček (bohužel již zesnulý), celostránkové výkresy letadel a menší kresby v textu vytvořili pánové Smékal, Šarboch a Němeček ml. Musím si zde trochu postesknout (a možná popíchnout některého vydavatele při eventuálním novém vydání), že ke spolupráci na knize nebyl přizván excelentní autor barevných bokorysů (tehdy bez použití počítačových hejblat) pan Miroslav Balous.
Dvoudílná kniha je jakýmsi civilním protějškem známé pětidílné řady „Vojenských letadel“. Autor v předmluvě připomíná, že obě řady vznikaly v přibližně téže době a že tedy měl ideální příležitost porovnávat pokrok a stav techniky v obou těchto oborech. Navíc ještě upozorňuje čtenáře na neméně zajímavou (tehdy vznikající) knižní řadu a to Atlasy letadel. Lze jen souhlasit s tvrzením pana Němečka, že historie civilního dopravního létání je minimálně stejně zajímavá a technicky snad ještě úžasnější než historie vojenských letadel. A právě proto si myslím, že právě tuhle knihu by si měli přečíst zájemci o vojenské letectví. Speciálně pro návštěvníky tohoto webu bude asi zajímavější první díl, který se věnuje vzducholodím a letounům s pístovými motory. Ale ani druhý díl, o letadlech s turbovrtulovými a proudovými motory, není radno ignorovat. Název je možná trochu zavádějící, protože se nevěnuje civilním letadlům obecně, ale jen těm dopravním.
První díl tedy začíná kapitolou o vzducholodní letecké dopravě. Věnuje se Německu, Británii, SSSR i USA. Znovu a znovu bychom si měli připomínat skvělé technické dovednosti a strojařskou smělost našich předků, kteří stavěli tyto fantastické vzdušné obry a můžeme obdivovat jejich nespornou eleganci. Ovšem vzducholodi byly sice úžasné, leč silně nepraktické. A tak již před první světovou válkou létaly s poštou i platícími cestujícími první letadla těžší vzduchu.
První světová válka zvrátila vývoj letectví směrem k válečnému užití, ale už v roce 1919 byly obnoveny snahy o civilní leteckou dopravu. Následujícím dvaceti letům meziválečného vývoje je věnováno přes 250 stran textu, výkresů a fotografií. Autor nás provází napínavým a dobrodružným obdobím, kdy se v civilní dopravě používaly upravené vojenské stroje, kdy se začínalo létat přes oceány, kdy se cestující vozili „navíc“ k dopravě pošty, kdy letadlům přibývaly motory, rostly hmotnosti, počty cestujících, výkony, kdy se rozšiřovaly letecké linky do zámoří a kdy se letecká doprava stavěla na široké, technicky pevné, profesionální a vysoce seriozní základy. Můžeme sledovat bratrovražedný souboj mezi letadly pozemními a vodními. Poznáme vzestupy, pády i nová zmrtvýchvstání slavných leteckých výrobců, začátky známých aerolinek a hlavně postupný vzrůst důvěry cestující veřejnosti. Hodně prostoru je věnováno také srovnání evropského a amerického leteckého dění v druhé půli třicátých let. Pro Evropu nevyznívá bohužel příliš příznivě a je poměrně zřejmé, jaký technický náskok měly na začátku druhé světové války firmy leteckého průmyslu v USA (porovnat můžeme například americkou DC-3 a doslova uboze vyhlížející Ju 52, či DC-4E a FW 200). Bylo jen otázkou času, kdy se tento technický a technologický náskok přenese do výroby vojenských letadel. Současně je ukázán i obrovský pokrok v oborech souvisejících – od výroby leteckých motorů, vrtulí až k prvním systémům přetlakových kabin.
Už výrazně méně prostoru ve zbytku prvního dílu zaujímají letadla s pístovými motory z poválečného období. Ale i tak je zajímavé sledovat různě rozsáhlé pokusy o adaptace dálkových bombardérů na dopravní letadla nebo v podstatě marnou snahu leteckých výrobců prosadit své nové výrobky proti laciným Dakotám a Skymasterům z vojenských výprodejů. Až na prahu padesátých let se s rozvojem letecké dopravy začaly ve velkém měřítku prosazovat nové typy. První díl pak končí krátkým popisem ústupu pístových motorů z „velké“ letecké dopravy – před technickou a ekonomickou převahou turbovrtulových a proudových pohonných jednotek.
Druhý díl věnovaný vývoji dopravních letadel s lopatkovými motory začíná už v polovině čtyřicátých let, kdy se Velká Británie snažila využít svého technického náskoku v oboru proudových a turbovrtulových motorů. Dokonce je zmíněna i první (nerealizovaná) myšlenka z roku 1941 – upravit dopravní hornoplošník de Havilland Flamingo na pohon dvěma motory Goblin. Každopádně na přelomu 40. a 50. let byla továrna de Havilland na výsluní zájmu – nebylo tajemstvím, že celkem úspěšně pracuje na prvním proudovém dopravním letadle DH-106 Comet. Comety se sice podařilo zavést do služby, ale série katastrof donutila výrobce k přerušení provozu a velkým rekonstrukcím draku. Další senzaci pak způsobil sovětský typ Tu-104 a bylo jasné, že v polovině 50. let začíná nová éra v dopravním letectví. V knize tedy můžeme dále sledovat nástup legendárních letounů Caravelle, Boeing 707 nebo DC-8 a osudy jejich více i méně úspěšných následovníků.
Poměrně hodně prostoru je věnováno i přestavbám původně pístových typů na pohon turbovrtulovými motory a postupnému zavádění letadel, jež byla k tomuto pohonu od počátku konstruována. Jedna kapitola je tak věnována další legendě – Fokkeru F-27 (zde ale dosti postrádám celostránkový výkres) a povšimnout si můžeme i významu továrny Rolls-Royce a zejména jejího turbovrtulového motoru Dart pro dopravní letectví po celém světě.
Další, i když již méně nápadná, technická a ekonomická revoluce přišla na konci padesátých let se zavedením dvouproudových motorů a i s ní nás autor pochopitelně seznámí. Zatím poslední „revolucí“ (i když dnes už stejně dobře můžeme hovořit i o slepé uličce) bylo zavedení nadzvukových dopravních letadel. I jim je věnována patřičně dlouhá kapitola, plná zajímavostí z postupného tříbení koncepcí a nakonec i stavby dvou typů, jež se dostaly alespoň na čas do řadové služby.
V poslední kapitole pak autor shrnuje další předpoklady a záměry leteckých výrobců, tak jak byly aktuální na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Na dnešním čtenáři pak je porovnat tyto úvahy s dnešní skutečností.
Na úplný závěr se pak čtenář může potěšit přehledem značek státní příslušnosti civilních letadel a je to přehled věru exotický, doplněný i o historické značky.
Prostě oba díly knihy o vývoji civilního dopravního letectví stojí i dnes za přečtení a za pořízení. Rozhodně to dnešnímu čtenáři značně rozšíří obzory a znalosti. Vřele doporučuji!