Tato kniha těžko může nést jiný název. Je to výpravná publikace, která na 112 stranách přináší několik set stručně komentovaných fotografií a řadu map. Textovou část tvoří jednoduché kalendárium událostí souvisejících s československým odbojem a úsilím za obnovení samostatnosti. Kniha je rozdělená do pěti kapitol.

Ta první, 1938-1944, začíná velmi smutně – mobilizací a následující ztrátou pohraničí. Fotografie nás dále zavedou do pochmurného Protektorátu a dokumentují emigraci do Polska a Francie. Zajímavé je schéma prvotní organizace odbojové organizace Obrana národa. Seznámit se můžeme s prvními zahraničními jednotkami v Polsku i Francii. Zde tak trochu postrádám vyzdvižení činnosti stíhacích pilotů ve francouzských službách – přece jen Vašátko, Peřina a další proslavili československou věc na francouzském nebi velmi, velmi výrazně.

Působení v britských službách je ukázáno na příkladech letců, 1. smíšené brigády, ale také Čs. pěšího praporu 11 – Východního na Blízkém východě a v Africe.

Bližší komentář zde ovšem velmi postrádám u fotografie s popiskem „ Československá četa britského pluku Šanghajského dobrovolnického sboru“. Skutečně v daleké Číně existovala čs. jednotka? Jaké byly osudy těchto mužů? Dozvíme se někdy o čs. dobrovolnících z Filipín nebo Malajska, kteří jsou zde rovněž krátce zmíněni?

Nepominutelnou událostí v historii našeho odboje se stal úspěšný atentát na Reinharda Heydricha a následná bezpříkladně krutá nacistická pomsta v Lidicích a Ležácích. Fotografie v této části nám připomenou Kubiše s Gabčíkem, Heydrichovo auto poničené výbuchem, hořící Lidice a jejich povražděné obyvatele a poslední boj parašutistů.

Další zahraniční jednotky vznikly v SSSR v Buzuluku a také na území bývalé Jugoslávie, kde se Čechoslováci zapojili do partyzánských jednotek. Na východní frontě pozemní jednotky postupně sílily – z praporu od Sokolova a Charkova se stala brigáda – její příslušníci jsou zachyceni v bojích o Kyjev či Bílou Cerekev.

Fotografie pořízené u čs. jednotek v Británii v téže době zachycují zformování obrněné brigády a její výcvik, příchod uprchlíků z Vládního vojska nasazeného v Itálii, ale také například Sherman 1. obrněné divize Svobodné Francie, kterému velel Čechoslovák - poručík Ivan Španiel.

Východní fronta se v létě 1944 značně přiblížila k hranicím naší země. Obrazový materiál zde pochází jak z povstání na Slovensku, tak od 1. čs. armádního sboru, který bojoval v Karpatech.

Druhá kapitola je věnována podstatně kratšímu období: leden až duben 1945. Několik málo fotografií se věnuje činnosti čs. obrněné brigády u Dunkerque, jsou ukázány následky náletu na Prahu dne 14. února a zejména postup čs. a sovětských jednotek na Slovensku. Nejsem si ovšem příliš jist chronologickým zařazením fotografie poničeného chebského nádraží před nálet na Prahu (ale mohu se samozřejmě mýlit). Hodně prostoru je věnováno osvobození Ostravy a podílu čs. jednotek. Ze Šumavy a našich západních hranic pocházejí snímky amerických jednotek, jež se probily počátkem května až na naše území.

Další kapitola se podrobně věnuje první fázi povstání v českých zemích: 1. až 5. května 1945.Fotografie pocházejí z Přerova, Nymburka, Vysokého Nad Jizerou, Plzně a Prahy. Připojená mapa ukazuje rozsah povstání 5. května na večer. Za povšimnutí stojí povstalecké enklávy v jinak německy mluvícím pohraničí – Cheb, Karlovy Vary a další.

Předposlední čtvrtá část mapuje vrcholící povstání ve dnech 6. až 8. května, stejně jako americký postup k demarkační linii v jihozápadních Čechách. Řada fotografií ukazuje zoufalý německý ústup na západ a další pozornost je věnována povstání v Praze. Je dobře, že není zapomenuta pomoc vlasovců ani poslední civilní oběti nacistické brutality. Možná až neúměrně mnoho prostoru je věnováno velichovské misi Američanů.

Závěrečná kapitola se jmenuje „První dny míru“. Přesto se v Praze ještě bojovalo, fotografie ukazují zničenou techniku a padlé z Klárova a od Wilsonova nádraží, ale také vcelku upřímné vítání sovětské armády v Praze. Dosti trefná je autorova poznámka o tom, že české země byly v květnu 1945 jedním obrovským vrakovištěm. Za zamyšlení stojí fotografie řadových sovětských a amerických vojáků hýřících přátelskými úsměvy a projevy vzájemných sympatií.

Dokumentovány jsou na závěr slavnostní přehlídky našich zahraničních vojáků i vítání prezidenta a vlády po jejich příjezdu do Prahy, obsazení pohraničí a nakonec i odsun německého obyvatelstva.

Celkový dojem z knihy je výtečný, především oceňuji rozsáhlý výběr událostí, jimž je věnována pozornost. Místy však text i fotografie přímo volají po rozsáhlejším popisu, ovšem kniha samozřejmě není nafukovací. Opět musíme opakovat stesky nad tím, že podobná díla nejsou veřejnosti běžně dostupná - AVIS je distribuuje sice jako neprodejné, ovšem mezi zájemce o historii se dostávají spíše náhodně jako dárky. Tahle kniha mně například připadá jako naprosto ideální pomůcka učitele dějepisu.

Na závěr si neodpustím otázku: jaké historické fotografie se ještě dají najít v archívech a jak dlouho bude trvat než budou zveřejněny v nějaké obdobné knize?

Za zapůjčení knihy děkuji Janu Elznicovi.