Hned, jak jsem v knihkupectví uviděl novou knihu pana Hubáčka, neváhal jsem a koupil si ji. Středomoří je totiž dodnes dosti opomíjenou kapitolou druhé světové války, proč tomu tak je nevím, vždyť střetnutí mezi italským a britským loďstvem (potažmo i francouzským), do kterých se posléze zapojila i německá Luftwaffe a ponorky, byla zásadní pro boje v Africe a koneckonců i samotné Itálii.
Hned na začátku musím konstatovat, že kniha rozhodně patří k tomu lepšímu, co u nás kdy vyšlo. V první kapitole autor čtenáře krátce seznamuje s celkovou situací v Evropě a Africe v předválečných letech. V další kapitole se poté zmiňuje čistě o námořních silách ve Středomoří, stručně jsou tu popsány typy lodí obou protivníků a čtenář díky těmto dvěma kapitolám získá základní přehled, což jistě bylo jejich cílem (výjimkou jsou nedostatečná technicko-taktická data (TTD) lodí, ale o tom na konci recenze).
V dalších 16 kapitolách se autor věnuje všem podstatným událostem, každá kapitola se zabývá konkrétním střetnutím. Nezůstaneme tak ochuzeni např. o operaci Catapult, bitvu u Punta Stila a Spartiventa, nálet na Taranto atd. Skladba kapitol je v podstatě pro autora typická. Nejprve v jakémsi úvodu krátce nastiňuje situaci resp. okolnosti střetnutí, poté popíše a představí síly (samozřejmě včetně velících osobností), které se střetly a nakonec popisuje vlastní střetnutí, které doplní závěrem, co výsledek bitvy pro obě soupeřící strany přinesl. A jak je také dobrým zvykem, vždy je kapitola doplněna kreslenou mapkou střetnutí s místem a časy.
Autor také nezapomíná na potřebný exkurs do událostí, které se přímo netýkají jen námořních střetnutí, ale souvisí s nimi. Mám na mysli především okupaci Albánie či útok na Řecko, ale také okupace Etiopie (Habeše). Všechna fakta uvedená v knize jsou napsána velmi povedeně a působí uceleným dojmem. Díky tomu se kniha dobře čte a je srozumitelná. Kniha je samozřejmě doplněna řadou fotografií, z nichž řada je vskutku unikátní, např. fotografie italských lodí poškozených při náletu na Taranto, či pokládání kouřové clony italskými torpédoborci v bitvě u Spartiventa. Fotografie a vlastně celá obrazová příloha rozhodně patří mezi to, co se na knize opravdu povedlo.
Ale abych jen nechválil, kniha má i nedostatky. Tím největším je absence TTD všech lodí uvedených v textu. Autor sice nabízí několik údajů v již zmíněné úvodní kapitole, nicméně tato data nejsou dostatečná a tak musí ten, kdo se chce dozvědět nějaké podrobnosti o lodích vyskytujících se v textu, sáhnout po odbornější literatuře. Nevím proč se upustilo od zažitého a podle mě i dobrého systému, kdy v každé knize autora byl na konci rejstřík lodí všech stran, který nabízel alespoň základní TTD. Je to do očí bijící tím více, že kniha právě takovýto rejštřík nabízí, ovšem nikoli lodí, ale letadel italských, britských a německých, ten je ke všemu neúplný a obsahuje chyby.
Závěrem mohu říci, že Bitva o Středomoří je kvalitním titulem, je prosta nějakých nápadných chyb (kromě rejstříku), je velmi čtivá a rozhodně obohatí knihovnu každého námořního nadšence. A můžeme se jen těšit na další díl, který se bude věnovat především bitvě u Matapanu, jež byla rozhodující pro italské námořnictvo.