Tři publikace sešitového formátu A4 o úspěšných předválečných a válečných českých tancích od zkušených autorů jsou velmi dobrým vydavatelským počinem. O českých tancích se sice můžeme dočíst v různých encyklopediích nebo v knize Československé tanky a tankisté od Oty Holuba z roku 1980, ale třeba zrovna právě tato kniha se jen hemží chybami a zřejmě nejzajímavější období protektorátu je v ní odbyto pouze na několika málo stranách.

Všechny tři díly jsou na velmi kvalitním papíře a obsahují velké množství kvalitních, mnohdy unikátních fotek. Uprostřed každého dílu je navíc několikastránková příloha s barevnými nákresy včetně kamufláže. Publikace jsou navíc plně bilinguální, tedy česko-anglické včetně popisků u fotografií a tabulek.

Všechny tři díly mají podobnou strukturu, najdete zde historii vývoje, bojové použití tanku, informace o tom, kde se dá stroj vidět dnes, technické podrobnosti a parametry (včetně podrobných parametrů motorů, výkonu kanonu apod.). A samozřejmě je tady spousta fotek a nákresů.

V každém díle jsou také různé tabulky. V prvním dílu o škodováckém tanku LT vz. 35 najdete např. vynikající kompletní tabulku všech vyrobených tanků LT vz. 35 (datum, číslo podvozku, číslo v čs. armádě, kam byl přidělen, osud po roce 1939). V druhém dílu o LT vz. 38 je přehled stavů PzKpfw 38(t) v rámci Wehrmachtu od roku 1939 do roku 1945 a tabulka tanků předaných spojencům Německa (datum, počet, číslo podvozku..). Ve třetím díle je tabulka počtů vyrobených stíhačů a samohybných děl v jednotlivých měsících a přehled stíhačů přidělených praporům stíhačů tanků v letech 1942-44.

V prvním díle jsou i pasáže o modifikacích tanku LT vz. 35, jako byl rumunský stíhač tanků TACAM nebo dělostřelecký tahač Mörserzugmittel 35(t). Ve druhém díle je kromě samotného PzKpfw 38(t) i průzkumný tank TNH n.A. Ve třetím díle nenajdeme, jak by název napovídal, pouze Marder III a Grille, ale i průzkumný Aufklärungspanzer 38(t) a Flakpanzer 38(t).

V každém díle je zvláštní část věnována bojovému nasazení na jednotlivých bojištích, ať už v rámci německé armády nebo v armádách německých spojenců (Slovensko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko). Jedna drobná chybka se tady objevila ve třetím dílu na str. 67 a 74, kde se píše o „SS divizích pancéřových granátníků Grossdeutschland a Feldherrnhalle“, ale tyto divize byly armádní, nikoli SS. 

Pokud hledáte něco o českých tancích, tak nic lepšího než tyto tři publikace nenajdete. Autoři plánují i čtvrtý díl, který by měl být o stíhači tanků Hetzer a jeho modifikacích.