V Levných knihách se za vskutku lidovou cenu 99 korun dá koupit encyklopedie „Třetí říše a druhá světová válka“ s podtitulem „lexikon německého nacionálního socialismu 1933-1945“. Kniha německého autora vyšla v českém překladu již před čtyřmi lety, nyní vychází znovu již přímo v edici Levných knih.

Objemný téměř sedmisetstránkový svazek se sice obsáhlostí ani počtem hesel nedá srovnávat třeba s obdobnou, ale mnohem podrobnější německou encyklopedií „Das Grosse Lexikon des Dritten Reiches“, ale i tak jde zřejmě zatím asi o nejobsáhlejší slovníkovou příručku v českém jazyce na téma německého nacismu.

V knize najdeme abecedně řazená hesla shrnující všechny základní aspekty nacismu a dějin Třetí říše v letech 1933-1945. Kromě základních biografických údajů hlavní nacistických představitelů zde jsou např. vysvětleny různé pojmy z nacistické ideologie a propagandy, údaje o nacistických organizacích, tiskovinách, nacistických zločinech, koncentračních táborech nebo o věcech spojených s německou armádou a válečnými taženími. Jsou tu i obecná hesla typu „žena“, „rolnictvo“, „práce“, „dezerce“ apod., ve kterých je ve zkratce shrnut vztah nacismu k dané problematice. Kromě hesel týkajících se období do roku 1945 je v knize i několik z pozdější doby (např. „Hitlerovy deníky“, „neonacismus“ atd.)

Je nutné říci, že hesla jsou vybrána uvážlivě a při listování mi v takto zaměřeném slovníku při daném rozsahu víceméně nic důležitého nechybělo. Na konci knihy je i užitečný rejstřík, který pro lepší hledání pojmy obsahuje i v původním jazyce, tedy němčině. Nechybí ani seznam zkratek.

Kniha takového rozsahu shrnující údaje z velkého množství různých oborů se samozřejmě nemůže vyhnout i některým možná až přílišným zjednodušením nebo v některých případech i přímo chybám. Některé jsou zřejmě již i v německém originálu, jiné jdou možná na vrub překladatele.

Tak např. v hesle nepřesně zvaném „Me 109“ autor uvádí, že „firma Messerschmitt překonstruovala své rychlé sportovní letadlo Me 108 Taifun v letech 1934-35 na stíhačku Me 109“, což skutečně není moc zdařilé shrnutí, když v té době žádná „firma Messerschmitt“ ani neexistovala.

Drobných nepřesností podobného typu je bohužel v knize více, třeba tank Tiger II nebyl „PzKpfw VII“ jak se tvrdí na s. 500, tank PzKpfw IV nebyl ve výzbroji až od roku 1940 (s. 495), zahraniční rozvědka v rámci RSHA nebyla sekcí IV (což je gestapo), ale VI (s. 446), Sudetoněmecká strana do NSDAP nevplynula 11. prosince, ale už 5. listopadu 1938 (s. 481). Německý historik Nolte se nejmenuje Emil, ale Ernst (s. 465). Divize Feldherrnhalle nikdy nebyla součástí Waffen-SS, jak se tvrdí na s. 257. Stalin se nenarodil v roce 1879, ale již o rok dříve (s. 469). Sovětsko-japonský pakt o neútočení nebyl podepsán 14. dubna 1941, ale již předchozí den (s. 270). SSSR nebyl ze Společnosti národů vyloučen v roce 1940, ale již v prosinci 1939 (s. 464). Útok na Stalingrad samozřejmě neprobíhal „v létě 1941“ (s. 154).

Pro ruskou/sovětskou komunistickou stranu se v celé knize používá zkratka KSSS, i když tak se strana jmenovala až od roku 1952. Nesmyslné je tvrzení v heslu „Enigma“: Britům se prý „podařilo do systému Enigma proniknout počítačem Ultra“ (s. 112), na s. 495 se pak opakuje, že „německý kód byl prolomen pomocí počítače Ultra“. Ultra je pouze krycí název operace pro dešifrování depeší Enigmy, počítač přitom využívaný se jmenoval Colossus.

Několikrát autor v knize opakuje tvrzení, že prý světová hospodářská krize začala pádem akcií na Wall Streetu „na černý pátek 25. 10. 1929“. Ve skutečnosti jde o „černý čtvrtek“ (Black Thursday) 24. října 1929, o „černém pátku“ se hovoří pouze v Evropě, kde burzy spadly až následující den. Stejně tak nepřesné je tvrzení v hesle „norimberské procesy“ - před Mezinárodním vojenským tribunálem (IMT) se nekonalo 13 procesů, jak se zde uvádí, ale pouze jeden s hlavními válečnými zločinci, následné procesy již probíhaly pouze před americkými vojenskými tribunály.

Jako příklad hodně zjednodušeného tvrzení je možné uvést i autorovu charakteristiku ČSR ve 30. letech v heslu věnovaném E. Benešovi: od roku 1935 prý Beneš „úporně bránil požadavkům autonomie menšin a tím hrál Hitlerovi do noty“. Nevím, jestli zrovna toto je v jedné větě výstižná charakteristika situace v ČSR v letech 1935-38. Stejně tak tvrzení, že k rozhodnutí o atentátu na Heydricha vedly čs. exil prý Heydrichovy „hospodářské úspěchy“ a „pozitivní obrázek německé nadvlády“ v protektorátu je nesmyslem (s. 164). O likvidaci Heydricha se rozhodlo v Londýně již pár dní po jeho příchodu do protektorátu, kdy se žádné údajné „pozitivní“ výsledky jeho vlády ještě nemohly nijak projevit.

Jak je v Německu v poslední době obvyklé, do hesla „válečné zločiny“ je zařazen např. i „letecký teror proti civilnímu obyvatelstvu“ ze strany Spojenců nebo použití atomové bomby Američany v Japonsku, s tím, že osoby které o použití těchto prostředků rozhodovaly, „nikdy nebyly volány k odpovědnosti“.

Některé nepřesnosti do knihy doplnil i překladatel, např. v heslu věnovaném protektorátu je jeho vlastní poznámka „opravující“ autorovy údaje o počtu českých obětí nacistické okupace. Podle překladatele prý „ČR dodnes udává počet 360000 mrtvých“, což samozřejmě není pravda, tento počet se udává pro celou ČSR v předválečných hranicích, nikoli pouze pro české země v protektorátu. V knize najdeme heslo Osvětim nebo Treblinka, ale vyhlazovací tábor Chelmno kupodivu hledáme marně, a to i v rejstříku na konci. Překladatel ho totiž v knize nechal pouze pod německým názvem Kulmhof, což nevím jestli je v českém prostředí obecně známý název. Na některých místech se překladatel pustil i do vymýšlení vlastních termínů, tak např. překlad názvu nacistického deníku Völkischer Beobachter jako „Národovecký glosátor“ mi nepřipadá úplně povedený.

Některé nepřesnosti či chyby by se při lepší korektuře knihy jistě daly včas odstranit. I přesto jde ale celkově o poměrně povedenou příručku, zejména pro obecnější hesla z nacistické ideologie a politiky.