Kawasaki Ki-100 - technický popis

Ki-100 byla jednomotorová jednomístná dolnoplošná stíhačka duralové konstrukce.

Trup měl skořepinovou konstrukci s nosným potahem, byly použity nýty se zapuštěnou hlavou, které spojovaly 15 hlavních a jednu pomocnou přepážku s podélníky a potahem. Trup sám se dělil na dva technologické celky, přední část nesla motorové lože, protipožární přepážku, prostor pro zbraně a munici a mezi přepážkami č. 3 a 4 se nacházela kabina pilota ukončená 13 mm pancéřovou deskou. Přední část končila přepážkou číslo 12, ta byla zdvojena a na ni navazovala zadní část trupu s ocasními plochami a ostruhovým kolečkem. VOP měla dvounosníkovou konstrukci, výškové kormidlo se vychylovalo o 25° nahoru a 18,5° dolů, trim měl ovladač na levé straně kokpitu. SOP měla třemi závěsy uchycené směrové kormidlo, vychylované o 30° na obě strany. Ostruhové kolečko z plné gumy mělo rozměr 200x75 mm a jeho vidlice byla volně otočná, bez aretace polohy.

Křídlo bylo lichoběžníkového půdorysu se zaoblenými konci, mělo třínosníkovou konstrukci a 24 žeber v každé polovině. Profil u kořene byl NACA 2R 16 - 24009. Vně podvozkových šachet byly mokré závěsy pro 250 l přídavné nádrže. Křídlo mělo značné vzepětí: 5°40´. Duralový potah měl tloušťku 1 mm u kořene křídla, 0,8 mm v místě podvozku a 0,6 mm na koncových obloucích. Křidélka měla duralovou kostru s plátěným potahem, byla přichycena k zadnímu pomocnému nosníku křídla. Vychylovala se o 25° nahoru a 15° dolů. Vyvažovací plošky byly stavitelné na zemi. Klapky se sklápěly o 50° dolů. Do křídla se směrem k trupu zatahoval hydraulicky ovládaný podvozek o rozchodu 4050 mm, olejopneumatické tlumiče měly zdvih 160 mm, brzdami opatřená kola hlavního podvozku měla pneumatiky o rozměru 600x175 mm huštěné na 400 kPa. Kryt podvozku se skládal ze čtyřech samostatných dílů.

Motor Micubiši Ha-112-II (Ki-100-I) byl vzduchem chlazený dvouhvězdicový 14-válec. Průměr motoru 1218 mm, délka 1680 mm, vrtání 140 mm, zdvih 150 mm, zdvihový objem 32,34 litrů, komprese 6,5, převod na reduktoru 0,633, hmotnost bez náplní 675 kg. Výkony: startovní 1120 kW při 2750 ot/min, maximální 993 kW ve výšce 2000 m. Motor v provedení Ru (Ki-100-II) měl turbokompresor Ru-102 poháněný výfukovými plyny s 20 000 ot/min turbíny, vážící 54kg. Teoreticky na výšce 10 000 metrů udržel výkon motoru na 920 kW (původně jen na druhý stupeň kompresoru motoru cca 480 kW). Motor poháněl hydraulicky stavitelnou třílistou vrtuli typu Sumitomo (původní licence Hamilton Standard) HS Pe-29 o průměru 120 palců (3048 mm). Listy vrtule se nastavovaly v rozmezí 24-58°. Palivová instalace: křídelní nádrže po 190 l, trupová pod pilotní kabinou 170 l, se samosvornými obaly (surová guma při průstřelu nabobtnala a zacelila tak otvor), dvě přídavné nádrže po 200 l se používaly zřídka pro svou nespolehlivost. V trupu za kabinou se rovněž nacházela nádrž na 100 litrů směsi voda-methanol pro krátkodobé zvýšení výkonu motoru.

Radiostanice Vzor 99, model 3 s akumulátorem byla umístěna za pilotní kabinou.

Výzbroj pilot zaměřoval pomocí reflexního zaměřovače Typ 4. Všechny Ki-100 měly dva synchronizované kanóny Ho-5 ráže 20 mm (původní japonská konstrukce s kadencí 850 ran/min, rychlostí střely v ústí hlavně 750 m/s, účinným dostřelem 900 m, váhou 32,7 kg a délkou 1473 mm) uložené nad motorem se zásobníky po 250 granátech. Některé stroje verze Ki-100-I Ko měly ještě v každé polovině křídla po jednom kulometu Ho-103 ráže 12,7 mm (780m/s rychlost střely v ústí, kadence 900 ran/min, účinný dostřel 750 m, hmotnost 21,8 kg a délka 1245 mm) se zásobníky po 250 nábojích na hlaveň. Zde ovšem záleželo na "původu" křídel konkrétního stroje (v případě provedení "s kulomety" křídla pocházela od Ki-61-II Kai) a na tom, že u jednotek byly často pro odlehčení kulomety demontovány. Na dva univerzální závěsy pod křídly se daly zavěsit pumy hmotnosti od 30 do 250 kg.

Kawasaki Ki-100 - díl I.