Jen pár dnů po svém osvobození vyhlásil Mussolini Italskou socialistickou republiku. Přestože si přál, aby její centrum zůstalo v Římě, jak se také de iure stalo, faktickým hlavním městem vazalského státu nacistického Německa se stalo lombardské Salò.
Tzv. republika Salò byla již jen Mussoliniho labutí písní, stát byl zcela závislý na Německu, neměl vlastní finance ani ekonomiku a přišel o značná území — nacistům byly odstoupeny oblasti Istrie, Trieste a Tyrolsko; Spojenci postupovali italskou „botou“ severně od Salerna.
Definitivní konec nadešel ve druhé půlce dubna 1945 (oficiálně se zánik Italské socialistické republiky, resp. Den osvobození slaví 25. dubna), kdy byli Němci již téměř vytlačeni z Itálie. Pár dní nato byl popraven i sám Mussolini.