Dne 29. října 1940 se konečně povedlo to, po čem britští zpravodajci toužili celé léto – zbrusu nový Spitfire PR Mk.ID (později PR Mk.IV) od PRU dokázal během svého prvního operačního letu vyfotografovat baltské přístavy Štětín, Warnemünde, Swinemünde a část Rostocku. Mohl tak definitivně rozptýlit obavy Britů, že se na Baltu, mimo dosah průzkumných letadel RAF, připravuje invazní loďstvo. Až do konce října totiž průzkumné Spitfiry pokrývaly pouze jihozápad Norska, německé pobřeží až po Kiel a francouzské až k ústí řeky Gironde. Další doposud leteckému průzkumu nedosažitelné přístavy byly pokryty v následujících dnech: Marseilles 2. listopadu, Trondheim 7. prosince a Toulon 8. prosince.
Spitfire PR Mk.ID byl jako první vybaven integrálními nádržemi v náběžné hraně křídla (každá pro 57 galonů, tedy 259 litrů, paliva), což všechny práce poněkud zdrželo kvůli konfliktu s ruční výrobou náběžných hran pro „kanonové“ Spitfiry. Nicméně na podzim 1940 již byly k dispozici dva stroje — s/n P9551 a P9552 — z nichž jeden provedl již zmíněný let nad baltské pobřeží Německa. Pilotem byl F/O Samuel James Millen a let trval 5 hodin 20 minut, v té době suverénně nejdelší mise Spitfiru.