Ministři zahraničí Německa a Itálie, Joachim von Ribbentrop a hrabě Galeazzo Ciano, v Berlíně 22. května 1939 podepsali tzv. Ocelový pakt. Jeho obsah byl rozdělen do dvou částí: v první se obě země zavazovaly prohlubovat důvěru a spolupráci mezi oběma zeměmi – a to jak hospodářskou, tak mezinárodně-politickou i vojenskou –, v tajném dodatkovém protokolu se pak obě strany dohodly na urychlení vojenské a ekonomické spolupráce a na společném propagandistickém postupu, který měl vylepšit obraz obou diktatur v zahraničí.
Pakt byl podepsán na 10 let s tím, že dostatečnou dobu před jeho vypršením se obě strany opět sejdou a sjednají jeho prodloužení, případně i úpravu.
Rigorózně vzato, Itálie jej v roce 1943 porušila: pakt totiž zavazoval nepodepsat kapitulaci ani příměří, pokud s tím druhá mocnost nebyla plně srozuměna a nesouhlasila; 3. září 1943 přitom Itálie podepsala se Spojenci příměří.
Anglický překlad dokumentu viz např. http://astro.temple.edu/~rimmerma/Italo_German_alliance_1939.htm.