Německá Kriegsmarine úspěšně podnikla operaci Cerberus. Z přístavu Brest na francouzském pobřeží Atlantiku byly do bezpečí před nálety RAF staženy zpět do německých přístavů bitevní křižníky Scharnhorst a Gneisenau a křižník Prinz Eugen. Německá flotila překvapivě proplula kanálem La Manche především díky velkému štěstí a špatnému počasí.
Britové díky mnoha indiciím a zpravodajským poznatkům podobnou akci očekávali a připravovali se německé plány překazit. Nacistické lodi byly v přístavu Brest pod bedlivým dohledem francouzského odboje, na přístupech k přístavu hlídkovaly ponorky a letadla. Brest byl navíc pravidelně bombardován (naposledy noc před vyplutím) a navštěvován fotoprůzkumnými letadly RAF. Když však dne 11. února 1942 ve 22.30 tři německé křižníky zvedly kotvy, tak shodou náhod všechna britská opatření selhala. Křižníky v doprovodu pěti torpédoborců, patnácti torpédovek, čtyřiceti tří minolovek, dalších stíhačů ponorek a flakových člunů vypluly kryty velice špatným počasím. Lodě byly také pod neustálou ochranou stíhacích hlídek Luftwaffe - zcela mimořádně (a patrně jedinkrát za celou válku) dokázaly Luftwaffe a Kriegsmarine vzorně spolupracovat.
Britové zaznamenali nacistickou flotilu v Kanále až v okolo půl jedenácté dopoledne dne 12. února a těsně před dvanáctou narychlo spustili připravenou protiakci. Neuspělo však pobřežní dělostřelectvo, ani rychlé čluny. V půl jedné se rozpoutala letecká bitva, kdy nejprve německé Fw 190 zmasakrovaly skupinu torpédových bombardérů Swordfish (v čele 825. sqn padl slavný Lt.Cdr. E. Esmonde, DSO, in memoriam VC) a vzápětí na to se utkaly s několika stíhacími squadronami RAF, které se snažily vyčistit cestu pro další bombardéry. Ty ovšem kvůli špatnému počasí své cíle nenalezly.
Ve 14.31 nedaleko holandského pobřeží najel Scharnhorst na minu v britském minovém poli, její exploze na půl hodiny zastavila stroje. Okolo 15.40 na německý svaz zaútočilo torpédy několik britských torpédoborců a vzápětí následoval koordinovaný útok dvou squadron torpédových letounů Beaufort, to vše ale bez jediného úspěchu Britů. Až do 17.00 pokračovala snaha RAF nalézt německé lodi, ale kvůli trvajícímu špatnému počasí na lodi útočily už jen jednotlivé letouny. Po setmění nálety ustaly.
V osm hodin večer v dalším minovém poli utrpěl lehčí poškození výbuchem miny křižník Gneisenau a v půl desáté večer další mina vybuchla pod Scharnhorstem. To byla tečka za samotnou operací Cerberus.
Ovšem lodi Kriegsmarine jejich šteští během dalších dvou týdnů opustilo, už 23.února došlo na těžký křižník Prinz Eugen a vzápětí, 26.února, na bitevní křižník Gneisenau.