O den dříve, 30. listopadu 1939 provedlo sovětské bombardovací letectvo vojenského námořnictva ze základen v Koporském zálivu řadu náletů na vojenské objekty finské armády na ostrovech Seiskari a Lavansaari. Na dobytí ostrovů byly vyčleněn vyloďovací skupiny složené z minolovek, strážních člunů a nejrůznějších kutrů. Od místa nalodění v Lužském zálivu k místům výsadků to bylo pouhých 25-28 km, ale stejně daleko bylo z ostrovů k finské pevnině. Proto byl vyčleněn ještě oddíl torpédoborců z kronštadtské základny, který měl vyloďovací skupiny chránit proti útokům z pevniny. 1. prosince byly obsazeny ostrovy Seiskari, Lavansaari, Peninsari, Someri a Narvi. Další výsadky byly provedeny o tři dny později ve větším měřítku na ostrov Suursaari a Torsaari.
Byla to vcelku vzato velká výsadková operace, které se po dobu pěti dnů účastnilo námořnictvo, letectvo, pozemní síly a námořní pěchota Rudé armády. Jejím účelem bylo odstranit potenciální hrozbu pro plavbu sovětských dopravních lodí podél jižního pobřeží Finska a získat možnost účinně podporovat z moře vlastní pozemní jednotky podél finského pobřeží.