Britská Special Operations Executive získala od jednoho zajatce hrubé plány Hitlerova sídla v Berchtesgadenu, Berghofu. Původně sice byla myšlenka náletu a pokusu o zabití Hitlera zamítnuta z obavy, že by se tím Hitler stal mučedníkem, ale v dubnu 1945 rozhodl britský válečný kabinet dát operaci zelenou. Jedním z motivů mohla být i domněle budovaná „Alpská pevnost“.
Svaz bombardérů, které měly skoncovat s diktátorovým alpským sídlem, sestával z 359 Lancasterů a 14 Mosquit. Mezi nimi nechybělo ani 33 Lancasterů obou „wallisových“ squadron — 9. a 617., které v pumovnicích nesly 12 000lb bomby Tallboy. Formaci doprovázelo 126 Mustangů 11. skupiny RAF, k nimž se připojilo dalších 98 P-51D americké 8. AAF. Operace původně plánovaná na 21. duben 1945 musela být kvůli počasí o čtyři dny odložena.
Stroje se měly setkat nad Paříží a společně od jihozápadu dorazit v 9.45 nad Berchtesgaden. V čele letěly letouny Pathfinders, hned za nimi obě squadrony s těžkými pumami a pak zbytek Main Force. Čistá obloha a velká dohlednost slibovaly vynikající podmínky pro bombardování, které ale nakonec narušily přízemní mlhy v prostoru cíle. Nešťastné také bylo, že americké stíhačky používaly stejnou frekvenci jako Master Bomber, čímž významně ztížily jeho úlohu. Aby toho nebylo málo, Oboe na palubách Mosquit bylo k ničemu, neboť jej rušily hory; některé lačné osádky Main Force dokonce PFF předletěly a zbytek se pro změnu opozdil.
Zmatky nad cílem vyústily v individuální bombardování cíle ve dvou vlnách — mezi 8.59 a 9.10 a v rozmezí 9.45-10.00. Pumy zasáhly Berghof, Orlí hnízdo i přilehlá kasárna SS, která byla těžce poškozena, přesto byly německé ztráty na životech malé; jedním z přeživsích byl i Reichsmarschall Hermann Göring.
Osádky bombardérů zaznamenaly relativně silný a přesný flak, který si na konto připsal dva Lancastery Main Force a několik dalších poškodil. Pro mnoho osádek to byla poslední operace za druhé světové války, Berchtesgaden se také stal posledním válečným cílem, na který byly svrženy pumy Wallisovy konstrukce.