Mobilizačním rozkazem Československého národního výboru v Paříži (podepsán dne 17. listopadu 1939) byli povoláni do zbraně všichni českoslovenští státní příslušníci (muži) ve věku 18 až 50 let.
Do čs. armády se dále mohli hlásit dobrovolníci ve věku 50-55 let a dobrovolníci-cizinci (tito ovšem jen se souhlasem francouzské vlády).
Hlavní odvodní komise byly zřízeny na čs. konzulátu v Paříži a ve výcvikovém středisku v Agde. „Putovní“ odvodní komise krátce působily v asi třech desítkách dalších měst.
Do napadení Francie se podařilo zmobilizovat asi 11 tisíc mužů, z nichž byla sestavena 1. československá divize ve Francii. Odvedenci tvořili asi 70% stavu jednotky, 30% byli dobrovolníci. Z hlediska národnostního tvořili většinu Češi a Slováci, vedle nich ale bylo zastoupeno dalších 14 národností (vesměs bývalých španělských Interbrigadistů).