Bývalý zemský soudní ředitel (Landgerichtsdirektor) Kurt Bellmann, označovaný za „krvavého soudce z Prahy“ (Blutrichter von Prag) byl dne 3. května 1947 Mimořádným lidovým soudem v Praze odsouzen na doživotí.

Kurt Bellmann se narodil 29. ledna 1901 v Kielu, na zdejší univerzitě vystudoval práva a stal se soudcem u zemského soudu v Kielu a následně v Hannoveru. Do NSDAP byl přijat dne 1. května 1933. Od 1. prosince 1941 do konce války působil v Praze jako soudce zvláštního soudu, od roku 1944 jako předseda III. komory Německého zvláštního soudu v Praze (Sondergericht). III. komora zvláštního soudu se zabývala primárně politickými případy a byla označována jako Reichsfeindekammer (soudní komora pro souzení nepřátel říše). V Praze byl Bellmannovi přidělen pětipokojový byt po deportované židovské rodině, na který si ale stěžoval, že je „málo luxusní“.

V letech 1942-45 se v Praze podílel na vynesení nejméně 110 rozsudků smrti. Odsouzen v roce 1947 byl ale jen za vynesení několika rozsudků, v té době totiž celá jeho činnost za války v Praze nebyla ještě známa. Po válce byl hledán jako válečný zločinec (č. A-38/62), byl vypátrán v Německu a 25. července 1946 byl předán československým úřadům v Plzni.

V roce 1955 byl jako „neamnestovaný“ propuštěn do SRN, kde pokračoval v justiční kariéře. V roce 1956 se stal zemským soudním ředitelem u Zemského soudu v Hannoveru. Když byly v roce 1960 zveřejněny detaily o Bellmannově minulosti v roli soudce německého zvláštního soudu v Praze, byla jeho válečná činnost prošetřována. Řízení bylo nakonec v SRN zastaveno, čs. údaje byly označeny za součást „boje východního světového komunismu proti západním demokraciím... Bellmann rozsudky nevynášel sám, všechny byly pečlivě zváženy a důkladně odůvodněny.“ V roce 1962 funkci opustil. Zemřel 15. října 1980 v Lübecku.


Soudce Kurt Bellmann u centrály spravující židovský majetek žádá „luxusnější“ byt

Mezi 110 rozsudky smrti byly např. případy:
  • přechovávání a poskytování pomoci osobám hledaným gestapem - např. 12. 1. 1944 12 rozsudků smrti, 8. 2. 1944 7 rozsudků smrti, 24. 3. 1944 9 rozsudků smrti na veřejném přelíčení nad obyvateli Kochánek, 10. 5. 1944 6 rozsudků smrti, 15. 6. 1944 10 rozsudků smrti atd.
  • 5. 11. 1943 ve veřejném přelíčení odsoudil 2 dělníky Škody Plzeň k smrti a další 6 k trestům káznice za sabotáž zbrojní výroby
  • poskytování úkrytu Židům
  • poskytování úkrytu uprchlým zajatcům
  • schvalování a vyjadřování lítosti, že se nezdařil atentát na Hitlera - 23. 8. 1944 dva rozsudky smrti (Jaroslav Kotěra, Václav Vlasák), 26. 8. 1944 rozsudek smrti (Kurt Kasper), 6. 9. 1944 rozsudek smrti (Vladimír Vojtěchovský)
  • vyhýbání se pracovnímu nasazení v Říši - např. 17. 5. 1944 4 rozsudky smrti
  • falšování dokladů
  • „narušování soužití mezi Čechy a Němci“
  • kněz Karel Kratina byl odsouzen k smrti 6. 12. 1944 za protiněmecké výroky a vtipy
  • poslech zahraničního rozhlasu a rozšiřování jeho zpráv
  • podezření ze sabotáže
  • zatajování zásob obilí
  • případy černých porážek a prodeje masa


Jeden z Bellmannových soudních případů

Viz také: