Mimořádným lidovým soudem v Praze byl 16. dubna 1947 odsouzen k trestu smrti nebezpečný konfident gestapa a SD Franz Werner Bobe. Téhož dne byl na Pankráci popraven.
Franz Werner Bobe (nar. 22. 2. 1902 v Höckendorfu u Drážďan) byl student teologie, který se v roce 1930 přestěhoval do Prahy, kde vstoupil do Řádu maltézských rytířů. V roce 1932 byl vysvěcen na kněze, v letech 1933-37 působil jako pomocný kaplan na faře u Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici.
Po okupaci českých zemí vstoupil do NSDAP a stal se konfidentem pražského gestapa a SD, kterým donášel informace zejména z církevního prostředí, které vedly k zatčení desítek osob. V roce 1939 byl přes odpor kardinála Kašpara jmenován převorem Řádu maltézských rytířů.
Asistoval při zatčení a výsleších biskupa Gorazda a kaplana Vladimíra Petřeka (popraveni 4. a 5. září 1942), kteří poskytli úkryt čs. parašutistům po atentátu na Heydricha. Gestapu poskytl informace o kostele sv. Cyrila a Metoděje, kde se parašutisté ukrývali.
Od gestapa po atentátu obdržel odměnu 10 tisíc říšských marek (100 tisíc protektorátních korun) se zdůvodněním: „poskytl svými informacemi podklady pro akci v kostele sv. Karla Boromejského a podílel se na zatčení jednoho z hlavních zúčastněných“.
Od gestapa po atentátu obdržel odměnu 10 tisíc říšských marek (100 tisíc protektorátních korun) se zdůvodněním: „poskytl svými informacemi podklady pro akci v kostele sv. Karla Boromejského a podílel se na zatčení jednoho z hlavních zúčastněných“.
Kromě konfidentské činnosti způsobil i velké kulturní ztráty, např. v roce 1940 nechal z Velkopřevorského paláce na Malé straně odvést šest vzácných gobelínů jako dar Goebbelsovi (po válce již nebyly nalezeny). Stejně tak nechal zničit vzácnou českou řádovou knihovnu a archiv.
