Arbitrážní komise, kterou tvořili německý ministr zahraničí Ribbentrop a jeho italský kolega Ciano, přiznala Maďarsku právo na území Rumunského království (konkrétně severní Sedmihradsko) o rozloze 43 000 km2, kde žily asi dva miliony obyvatel mluvících převážně maďarským jazykem. Rozhodnutí komise bývalo zejména z rumunské strany označováno jako „druhý Mnichov“, protože její následky vážným způsobem narušily ekonomiku a strategické postavení Rumunska.
Neplatnost arbitráže potvrdila v roce 1947 Pařížská mírová smlouva s Maďarskem; nicméně až do roku 1965 respektovala rumunská vláda tuto část Sedmihradska jako autonomní oblast.
Žlutě označené území, které Maďarsko získalo na základě druhé vídeňské arbitráže