Letouny Luftwaffe 30. srpna do boje odstartovaly v celkem 1345 případech, což byl od poloviny měsíce nejvyšší počet. Těžiště útoku Luftflotte 2* se přeneslo na životně důležité sektorové základny Fighter Command a letecké továrny. V prvním případě značné škody utrpěl Biggin Hill, kde pumy zasáhly hangáry, zbrojířské dílny, kasárna a protiletecký kryt, kde zahynulo 39 lidí a dalších 26 zraněno. Telefonní linky, přívod vody, plynu i elektřiny byly přerušeny.
Skupina Heinkelů 111 s doprovodem Bf 110 zaútočila na továrnu na výrobu leteckých motorů v Lutonu, kde způsobila jisté škody, a na Handley-Page v Radlettu, kde zrovna nabíhala výroba Halifaxu. Tam ovšem německý nálet provoz nijak nenarušil.
Pro polskou 303. squadronu byl den taktéž významný – při odpoledním cvičném letu potkal Flight B zmíněnou formaci bombardérů Luftwaffe, mířící k Lutonu a Radlettu. Jeden z Poláků (F/O Ludwik Paszkiewicz) se odtrhl a sestřelil jeden Bf 110. Velitel squadrony, S/Ldr Kellet, porušení kázně přehlédl a požádal o zařazení mezi operační squadrony. Stalo se tak druhý den a 303. squadrona se do análů bitvy o Británii zapsala nejvyšším počtem potvrzených vítězství.
Celkem přišli Britové o 25 stíhaček, zatímco Němci o 40 letadel. Obráncům navíc situaci značně ztížil fakt, že jedna z bomb ráno zasáhla hlavní přívod elektřiny pro radarové stanice umístěné v Kentu a v obranném systému tak zela obrovská díra.
* Luftflotte 3 se od 26. srpna takřka výhradně soustředila na noční nálety, toho času zejména na Liverpool-Birkenhead.