V sobotu 12. března 1938 vpochodovaly jednotky německé 8. armády do Rakouska a završily tak jeho Anschluß (připojení). Vojáci se nesetkali s žádným odporem, naopak byli vítáni obyvatelstvem; velkých ovací se dostalo i Hitlerovi na návštěvě v Linci.
Finální přípravy ale přidělaly nejednu vrásku nacistickým pohlavárům, rakouský kancléř Schuschnigg se zdráhal přijmout německé ultimátum z 11. března. Podle plánu nacistů jej na postu kancléře měl vystřídat rakouský nacista Seyss-Inquart, nicméně rakouský prezident Wilhelm Miklas s jeho jmenováním váhal. V tuto chvíli do hry zasáhly početné a dobře organizované oddíly nacistů, kteří vyšli do ulic a obsadili důležité úřady. Miklas večer nátlaku podlehl, odvolal Schuschniggovu vládu, vyzval armádu k nekladení odporu a jmenoval Seyss-Inquarta kancléřem. Kolem 22. hodiny večerní dorazil do Berlína telegram z Vídně, v němž Seyss-Inquart žádal o pomoc při „obnovení pořádku a udržení klidu a míru“ a který celé akci dával alespoň navenek jakýsi punc legality.
Viz také Anšlus Rakouska 1938.