V rámci vzdušných soubojů nad tzv. Děmjanským kotlem (obklíčený německý sbor jižně od Novgorodu), byl ve své stíhačce I-16 sestřelen Alexej Petrovič Maresjev (do té doby dosáhl šesti sestřelů nacistických letadel). Zachránil se sice na padáku, ale při dopadu na nepřátelské území si zlomil obě nohy. Byl náhodou nalezen na pokraji smrti až po osmnácti dnech strávených v lese.
Lékaři mu už mohli nohy pouze amputovat pod koleny. Maresjev se naučil na protézách nejen chodit, ale opět se stal stíhačem. Po přeškolení na tehdy nové stíhačky La-5 se vrátil do boje na jaře 1943 v řadách 63. GIAP. V červenci a srpnu 1943 se účastnil bojů v kurském oblouku a během jednoho souboje sestřelil dokonce tři nepřátelské letouny. Následně byl v srpnu 1943 vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu.
Do konce války pak dosáhl celkem 19 vzdušných vítězství.
Jeho příběh proslavil novinář Boris Polevoj v knize „Příběh opravdového člověka“.