Výškovice u Bílovce 1945
Dva německé tanky Panther Ausf. G zasažené sovětskými tanky z 31. tankového sboru 60. armády 4. ukrajinského frontu u hřbitova v obci Výškovice u Bílovce 28. dubna 1945, třetí zasažený tank byl Němci odtažen do lesa. V tomto prostoru v dubnu 1945 operovaly jednotky 16. Panzerdivision a pěší útvary 158. Infanteriedivision.Místní kronika osvobození obce popisovala následovně:
27. dubna 1945
Fronta se blížila. Naši občané vyhledávali v odlehlých lesích místa, kde kopali úkryty pro své rodiny a zakopávali cenné věci a živobytí do země před válečnou zkázou.
[V obci] byl postaven z klád tankový zátaras „pancerspéra“[1]. Vojenské velitelství vyzvalo, aby všichni muži od 15 do 65 let se dostavili k pracovní povinnosti. Byli převzati německými pracovními oddíly a převedení na pole k Hrabství a někteří ještě dále ke kopání zákopů. Byli však rozehnáni letadly Rudé armády a dělostřeleckou palbou.
Stáda dobytka hnali fašisté ustupující před frontou. Do obce přijížděly povozy s uprchlíky z Hlučínska. Ve všech domech bylo hodně německých vojáků. Také stodoly byly obsazené. Obcí projížděly kolony vojenské techniky.
V odpoledních a nočních hodinách 27. dubna bylo vidět hořící sousední obec Hlubočec. Byl to hrozný pohled. Občané se radili, co za této situace dělat. Nakonec nikdo do lesa nešel. Lesy byly plné ustupujícího německého vojska a byly ostřelovány dělostřelectvem Rudé armády. Přicházely zprávy, že v Hlubočci jsou již vojáci Rudé armády.
Nikdo již nebyl na pochybách, že tato noc bude již poslední nocí fašistické okupace obce. V noci byla obec bombardována sovětským letectvem. Bomby však dopadly do zahrad. Již bylo jisté, že Rudá armáda přijde ze směru od Hlubočce. A ráno 28. dubna to začalo...
28. dubna 1945 - den osvobození
Po dobytí Opavy 22. dubna 1945 probíjela se Rudá armáda gen. Kuročkina[2] a 31. sbor tankový[3] 4. ukrajinského frontu Rudé armády směrem Suché Lazce, Raduň, Podvihov, dále Hlubočec, naší obec Výškovice, Tísek, Slatinu, Starou Ves, Bílovec, Fulnek.
V sobotu ráno 28. dubna v pět hodin ráno dopadly první granáty v okolí zámku. Na okrajových částech lesů k Tísku bylo možné pozorovat opevňovací pohyby německého dělostřelectva. V půl desáté hodiny začala hustá dělostřelecká palba na okolí zámku. Německá vojska opouštěla své pozice v lesích a ustupovala do vesnice.
Po deváté hodině vjel do zahrady Josefa Stankovského, první chalupy u zámku, těžký sovětský tank T70.[4] Kolem tanku postupovalo asi 50 samopalníků. Obklíčili budovy u zámku, kde se opevnili Němci. Po oboustranné kulometné palbě byla hnízda odporu v domech zlikvidována, ale už byli také první padlí na obou stranách. Sovětský tank pak projel do zámecké zahrady a kryt lípami odpálil tři německé tygry vyjíždějící z lesa do vesnice.[5] Dva začaly hořet a třetí byl ještě odtažen zpět do lesa.
Otevřený terén okolí zámku byl dělostřelecky ostřelován z Požahy. Mnoho raněných i padlých z tohoto prostoru bylo odváženo za frontu do Podvihova.
Po leteckém průzkumu sovětských letadel začaly dopadat na střed obce střely z „Kaťuší“. Začaly hořet domy i stodoly. K hašení vyjeli hasiči s požární technikou. Po několika zraněních od střepin a granátů od hašení utekli.
Těžký sovětský tank pak projel do vesnice, rozbořil tankový zátaras „pancerspéra“. Další sovětské tanky postupovaly do vesnice z pravé strany. Kolem těchto tanků silné oddíly samopalníků. Bojovalo se o každý dům.
Němečtí fašisté opevnění v okrajových lesích k Tísku a na kopci ke Slatině způsobili velké ztráty na životech vojáků Rudé armády. Každý pokus o proniknutí k Tísku byl odražen. Sovětské velení počítalo s těžkými boji o Výškovice.
Odpoledne byl odpor německých fašistů zlomen a byla osvobozena celá obec, za velkých obětí na obou stranách, nejvíce vojáků Rudé armády.
Moskevské radiové vysílání ohlásilo dobytí strategicky důležité křižovatky Výškovice pro další postup ve směru na Olomouc.
Po znovu postaveném mostě přes potok Setinu u Hlubočce, který byl Němci zničen, byla přesunuta těžká vojenská technika do naší obce. Dělostřelecká palba dopadala pak na Bílovec a Fulnek, kde bylo velké německé seskupení armád „Mitte“ vedené maršálem Schörnerem.
Sovětské velení doporučovalo našim občanům odejít za frontové pásmo, neboť se očekávaly těžké boje. Mnozí uposlechli a odcházeli až do blízkosti Opavy. Po několika dnech se vrátili.
Vyhořel celý střed obce a to do základu domy č. 2, 4, 5, 22, 30, 31, 33. Dále shořelo 10 stodol. Dělostřelectvem bylo rozstříleno nebo poškozeno 41 chalup. Požární technika byla zcela zničena. Někteří hasiči s německými přilbami na hlavách na to těžce doplatili.
Fronta se blížila. Naši občané vyhledávali v odlehlých lesích místa, kde kopali úkryty pro své rodiny a zakopávali cenné věci a živobytí do země před válečnou zkázou.
[V obci] byl postaven z klád tankový zátaras „pancerspéra“[1]. Vojenské velitelství vyzvalo, aby všichni muži od 15 do 65 let se dostavili k pracovní povinnosti. Byli převzati německými pracovními oddíly a převedení na pole k Hrabství a někteří ještě dále ke kopání zákopů. Byli však rozehnáni letadly Rudé armády a dělostřeleckou palbou.
Stáda dobytka hnali fašisté ustupující před frontou. Do obce přijížděly povozy s uprchlíky z Hlučínska. Ve všech domech bylo hodně německých vojáků. Také stodoly byly obsazené. Obcí projížděly kolony vojenské techniky.
V odpoledních a nočních hodinách 27. dubna bylo vidět hořící sousední obec Hlubočec. Byl to hrozný pohled. Občané se radili, co za této situace dělat. Nakonec nikdo do lesa nešel. Lesy byly plné ustupujícího německého vojska a byly ostřelovány dělostřelectvem Rudé armády. Přicházely zprávy, že v Hlubočci jsou již vojáci Rudé armády.
Nikdo již nebyl na pochybách, že tato noc bude již poslední nocí fašistické okupace obce. V noci byla obec bombardována sovětským letectvem. Bomby však dopadly do zahrad. Již bylo jisté, že Rudá armáda přijde ze směru od Hlubočce. A ráno 28. dubna to začalo...
28. dubna 1945 - den osvobození
Po dobytí Opavy 22. dubna 1945 probíjela se Rudá armáda gen. Kuročkina[2] a 31. sbor tankový[3] 4. ukrajinského frontu Rudé armády směrem Suché Lazce, Raduň, Podvihov, dále Hlubočec, naší obec Výškovice, Tísek, Slatinu, Starou Ves, Bílovec, Fulnek.
V sobotu ráno 28. dubna v pět hodin ráno dopadly první granáty v okolí zámku. Na okrajových částech lesů k Tísku bylo možné pozorovat opevňovací pohyby německého dělostřelectva. V půl desáté hodiny začala hustá dělostřelecká palba na okolí zámku. Německá vojska opouštěla své pozice v lesích a ustupovala do vesnice.
Po deváté hodině vjel do zahrady Josefa Stankovského, první chalupy u zámku, těžký sovětský tank T70.[4] Kolem tanku postupovalo asi 50 samopalníků. Obklíčili budovy u zámku, kde se opevnili Němci. Po oboustranné kulometné palbě byla hnízda odporu v domech zlikvidována, ale už byli také první padlí na obou stranách. Sovětský tank pak projel do zámecké zahrady a kryt lípami odpálil tři německé tygry vyjíždějící z lesa do vesnice.[5] Dva začaly hořet a třetí byl ještě odtažen zpět do lesa.
Otevřený terén okolí zámku byl dělostřelecky ostřelován z Požahy. Mnoho raněných i padlých z tohoto prostoru bylo odváženo za frontu do Podvihova.
Po leteckém průzkumu sovětských letadel začaly dopadat na střed obce střely z „Kaťuší“. Začaly hořet domy i stodoly. K hašení vyjeli hasiči s požární technikou. Po několika zraněních od střepin a granátů od hašení utekli.
Těžký sovětský tank pak projel do vesnice, rozbořil tankový zátaras „pancerspéra“. Další sovětské tanky postupovaly do vesnice z pravé strany. Kolem těchto tanků silné oddíly samopalníků. Bojovalo se o každý dům.
Němečtí fašisté opevnění v okrajových lesích k Tísku a na kopci ke Slatině způsobili velké ztráty na životech vojáků Rudé armády. Každý pokus o proniknutí k Tísku byl odražen. Sovětské velení počítalo s těžkými boji o Výškovice.
Odpoledne byl odpor německých fašistů zlomen a byla osvobozena celá obec, za velkých obětí na obou stranách, nejvíce vojáků Rudé armády.
Moskevské radiové vysílání ohlásilo dobytí strategicky důležité křižovatky Výškovice pro další postup ve směru na Olomouc.
Po znovu postaveném mostě přes potok Setinu u Hlubočce, který byl Němci zničen, byla přesunuta těžká vojenská technika do naší obce. Dělostřelecká palba dopadala pak na Bílovec a Fulnek, kde bylo velké německé seskupení armád „Mitte“ vedené maršálem Schörnerem.
Sovětské velení doporučovalo našim občanům odejít za frontové pásmo, neboť se očekávaly těžké boje. Mnozí uposlechli a odcházeli až do blízkosti Opavy. Po několika dnech se vrátili.
Vyhořel celý střed obce a to do základu domy č. 2, 4, 5, 22, 30, 31, 33. Dále shořelo 10 stodol. Dělostřelectvem bylo rozstříleno nebo poškozeno 41 chalup. Požární technika byla zcela zničena. Někteří hasiči s německými přilbami na hlavách na to těžce doplatili.
Poznámky:
[1] Panzersperre
[2] 60. armáda od dubna 1944 pod velením genplk. Pavla Alexejeviče Kuročkina
[3] 31. tankový sbor se skládal z 100., 237. a 242. tankové brigády a 65. motostřelecké brigády. Po bojích o Opavu měl jen okolo 10 bojeschopných T-34 a zřejmě několik samohybných děl z 367. gardového těžkého samohybného dělostřeleckého pluku.
[4] Nejpravděpodobněji šlo o T-34/85.
[5] Šlo o tři Panthery, pravděpodobně z 16. tankové divize.
Fotky ze soukromé sbírky zaslal S. Richter.
