Puška vz. 24
Puška vz. 24 ráže 7,92 mm Mauser byla nejrozšířenější zbraní československé armády za první republiky, na jaře 1939 jich bylo ve výzbroji 762 000 kusů. Jak to ale tak bývá, její cesta do výzbroje nebyla přímá. Vývojem standardní pušky čsl. armády se podrobněji zabývám ve fotogalerii pušky vz. 23.
V roce 1922 bylo s konečnou platností rozhodnuto, že armáda bude užívat pušku systému Mauser a pušky systému Mannlicher budou postupně předisponovány do válečné zálohy. Hledala se její nejvhodnější úprava (rozměry, hledí, úchyt bodáku, či způsob nošení u pěchoty a jezdectva). Všechny tyto zkoušky a úpravy vyústily ve zmíněnou pušku vz. 23. Po předchozích objednávkách pušek vz. 23 a vz. 23a vystavilo MNO 30. prosince 1923 objednávku na další sérii zkrácených pušek, a to v počtu 40 tisíc kusů. Podoba pušek této objednávky byla stanovena na jednání výzbrojní komise 7. února 1924. Podstatnou změnou bylo schválení bočního poutka na krku pažby a také stanovení délky čepele bodáku na 300 mm. Tím již byly prakticky stanoveny základní rysy pušky, pro kterou bylo od září roku 1924 schváleno označení puška vz. 24. Samotná výroba se rozběhla již v únoru v Čs. závodech na výrobu zbraní v Brně a v červnu v Československé zbrojovce, a. s. Brno.
Výroba ale stále nebyla prováděna s takovými tolerancemi (kvůli ručnímu dopracovávání některých součástek), aby byly její části vzájemně zaměnitelné. Ještě před tím, než se z pušky vz. 23 měla stát definitivní puška vz. 24, musela brněnská Zbrojovka provést náročný proces normalizace výroby za účelem dosažení stoprocentní zaměnitelnosti součástek. Proces započal v roce 1923 a dokončen byl počátkem roku 1925, poté se konečně mohlo přestat s číslováním jednotlivých součástek. Normalizace výroby si vynutila drobné konstrukční změny, pořízení zcela nových měřidel a plánů a některých výrobních strojů. Vše bylo armádou schváleno v létě roku 1925. V letech 1927-28 byla puškárna Čsl. zbrojovky Brno přenesena z původních prostor na Nové ulici (tamní budovu si po akcionování Zbrojovky ponechal stát) do Zábrdovic. V nových prostorách bylo již od počátku vše zařizováno přímo pro výrobu pouze pušek systému Mauser, tím byl výrobní a toleranční systém doladěn k dokonalosti. Přesto tím nebyly změny na pušce zcela ukončeny, probíhaly průběžně dále, především za účelem zlevnění a zrychlení výroby. Pokud se podíváme na ceny pušek (bez bodáku) z prvních objednávek a proti tomu kusovou cenu poslední objednávky, je cena skoro poloviční (1000 Kč oproti 507 Kč).
Přes opakované požadavky vojenské správy na zřízení další puškárny byly pušky dlouho vyráběny pouze v Brně, až roku 1937 začala jejich produkce i v nově vybudované továrně v Považské Bystrici.
Samotné přezbrojování armády probíhalo, po převzetí dostatečného množství vyrobených pušek, od října 1925. Při tom se postupovalo od východu k západu, přezbrojit se podařilo na jaře 1927. Výroba pro armádu ale plynule pokračovala dále. V soupisu výzbroje čs. armády z jara 1939 je v případě pušek vz. 24 uvedeno 762 tisíc kusů. Do tabulkových počtů přesto chybělo 300 000 kusů, tento schodek byl ve válečné záloze zajištěn puškami Mannlicher vz. 95. Zásoby munice pro pušky vz. 24 byly u armády kryty téměř plně, k dispozici bylo 424 mil. kusů a daších 141 mil. kusů u ŘOP.
Hlavním odběratelem byla samozřejmě čs. armáda, ale souhrn produkce pro export objednávky MNO výrazně převýšil. Počty pušek vz. 24 v různých provedeních dle požadavků konkrétního zákazníka pro zahraničí jsou následující (dle firemního souhrnu z roku 1942):
Podle požadavků zákazníka byly zbrojovácké pušky, mimo originální ráže 7,92×57, komorovány i pro náboje 7×57, 7,65×53 a .303 British i jinak drobně upravovány (např. hledí, poutka…). V meziválečném období se puška vz. 24 dočkala i civilní verze Z. Ta měla délku hlavně 540 nebo 520 mm. Ráže se označovala jako 8/57. Později po válce se pušky vz. 24 a vz. 98 upravovaly pro potřeby myslivců kvůli nedostatku loveckých zbraní. Z pušky vz. 24 vznikla dalším zkrácením a konstrukčními úpravami krátká puška vz. 33. K jejímu zavedení do výzbroje armády ale nedošlo, krátká puška vz. 33 byla na základě doporučení MNO zavedena pouze do výzbroje finanční stráže a četnictva.
Po okupaci Čech a Moravy byly pušky vyráběny dále pro německou Wehrmacht až do roku 1942. Tato produkce dala 330 050 kusů. Pro Němce se dále vyráběla i zkrácená puška vz. 33. Ve výzbroji si ji ponechala i armáda Slovenského štátu v počtu 176 455 kusů (ze stavu původní čs. armády).
Puška vz. 24 byla ve své době velmi moderní a spolehlivá, právem bývá považována za jednu z nejlepších nástupkyň německého vzoru 1898. I tak ale byla často kritizována kvůli některým ne zcela ideálním parametrům a uživatelským vlastnostem, například při délce pouze 1100 mm velké váze. Přílišnou hmotnost přiznává i sám výrobce – citace z nedatovaného důvěrného interního podkladu pro obchodní zástupce:
Hlavním odběratelem byla samozřejmě čs. armáda, ale souhrn produkce pro export objednávky MNO výrazně převýšil. Počty pušek vz. 24 v různých provedeních dle požadavků konkrétního zákazníka pro zahraničí jsou následující (dle firemního souhrnu z roku 1942):
Zákazník |
Počet |
Zákazník |
Počet |
Zákazník |
Počet |
Rumunsko |
750 000 |
Írán |
30 000 |
Peru |
5000 |
Čína |
195 000 |
Ekvádor |
30 000 |
Uruguay |
4000 |
Bolívie |
101 000 |
Brazílie |
15 000 |
Guatelmala | 4000 |
Japonsko |
40 000 |
Litva | 15 000 | Nikaragua | 1000 |
Španělsko |
40 000 |
Jugoslávie | 10 000 | Venezuela | 300 |
Turecko |
40 000 |
Kolumbie | 10 000 |
celkem |
1 290 300 |
Podle požadavků zákazníka byly zbrojovácké pušky, mimo originální ráže 7,92×57, komorovány i pro náboje 7×57, 7,65×53 a .303 British i jinak drobně upravovány (např. hledí, poutka…). V meziválečném období se puška vz. 24 dočkala i civilní verze Z. Ta měla délku hlavně 540 nebo 520 mm. Ráže se označovala jako 8/57. Později po válce se pušky vz. 24 a vz. 98 upravovaly pro potřeby myslivců kvůli nedostatku loveckých zbraní. Z pušky vz. 24 vznikla dalším zkrácením a konstrukčními úpravami krátká puška vz. 33. K jejímu zavedení do výzbroje armády ale nedošlo, krátká puška vz. 33 byla na základě doporučení MNO zavedena pouze do výzbroje finanční stráže a četnictva.
Po okupaci Čech a Moravy byly pušky vyráběny dále pro německou Wehrmacht až do roku 1942. Tato produkce dala 330 050 kusů. Pro Němce se dále vyráběla i zkrácená puška vz. 33. Ve výzbroji si ji ponechala i armáda Slovenského štátu v počtu 176 455 kusů (ze stavu původní čs. armády).
Puška vz. 24 byla ve své době velmi moderní a spolehlivá, právem bývá považována za jednu z nejlepších nástupkyň německého vzoru 1898. I tak ale byla často kritizována kvůli některým ne zcela ideálním parametrům a uživatelským vlastnostem, například při délce pouze 1100 mm velké váze. Přílišnou hmotnost přiznává i sám výrobce – citace z nedatovaného důvěrného interního podkladu pro obchodní zástupce:
„Puška vz. 24 je na svoji délku těžká, protože pažba byla příliš zesílena. … zejména boční spodní poutko ohrožuje střelce v obličeji při střelbě. Proto jest naše továrna propagátorkou vzoru 24 pouze z důvodů obchodních, poněvadž to znamená jednotnost výroby s výrobou pro čs. armádu.“
Zdroj: PAZDERA, David.
Zdroj: PAZDERA, David.
Puška vz. 24 je opakovací kulovnice s otáčivým odsuvným závěrem systému Mauser a zásobníkem uloženým v pažbě s kapacitou 5 nábojů ve dvou řadách. Používaná munice je ráže 7,92×57 Mauser s bezokrajovou nábojnicí (nábojnice s drážkou) a kónickou (ogivální) střelou. Prvorepubliková pažba je z ořechu, později za protektorátu se vyráběla z lepené dýhy. Kožený nosný řemen byl 110 cm dlouhý a široký 3,5 cm.
K pušce náležel i bodák vz. 24 (bodák byl dle požadavku MNO konstruován na základě bodáku Mannlicher vz. 95) vyráběný v jediné variantě s čepelí směrem směrem k hlavni, délka čepele 300 mm, vnitřní průměr nákružku 15,5 mm.
Odkazy:
Prameny:
K pušce náležel i bodák vz. 24 (bodák byl dle požadavku MNO konstruován na základě bodáku Mannlicher vz. 95) vyráběný v jediné variantě s čepelí směrem směrem k hlavni, délka čepele 300 mm, vnitřní průměr nákružku 15,5 mm.
Puška vzor 24 |
||
Hmotnost |
pušky |
4,08 kg |
s bodákem |
4,48 kg |
|
Délka |
pušky |
1100 mm |
s bodákem |
1400 mm |
|
hlavně |
590 mm |
|
záměrné |
505 mm |
|
Úsťová rychlost |
860 m/s |
|
Dostřel |
2000 m |
|
Munice |
7,92×57 Mauser |
Odkazy:
Prameny:
-
CIGLBAUER, Jan: Puška vz. 24, [online] http://www.ropiky.net/, 23. 7. 2011.
- FIDLER, Jiří – SLUKA, Václav: Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, Libri, Praha 2006.
- MOUDRÝ, Pavel: Bodáky Československa, Ars-Arm, Praha 1992.
- PAZDERA, David: Stručná historie čs. pušky vz. 24 (3), [online] http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1336, 7. 7. 2010.
- PAZDERA, David: Stručná historie čs. pušky vz. 24 (4), [online] http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1338, 7. 7. 2010.
- Příručka pro poddůstojníky, dobový předpis, s. 139-150,
- ŠÁDA, Miroslav: Československé ruční palné zbraně a kulomety, Naše vojsko, 2005.
- http://hranicari.webgarden.cz/cz-vz-24, [online], 18. 8. 2010.
- http://www.vz24.wz.cz/, [online], 18. 8. 2010.
- http://www.panzernet.net/php/index.php?topic=1975.0, [online], 18. 8. 2010.
-
Martin Vlach -