Lehký kulomet M.37 (ZB 30J)

Pokračovat na fotografie kulometu ZB 30J
Lehký kulomet ZB 30J, označovaný také jako vz. 30/37, Československé zbrojovky Brno byl pokračováním úspěšné konstrukce kulometu vz. 26. Je současně posledním vývojovým stupněm tohoto kulometu.

Ve druhé polovině 30. let se Čsl. zbrojovka snažila uspět v soutěži o jugoslávský trh s kulomety. První zájem Zbrojovky s lehkým kulometem vz. 26 byl zmařen silnou zahraniční konkurencí. Důvodem byla nižší kusová cena i levnější zřízení nové zbrojovky v Kragujevaci od konkurence a tak i Zbrojovka musela jít s cenami výrazně dolů.
Při pozdějších zkouškách kulometů vz. 30 a vz. 34 se nepříjemně projevily vlastnosti odlišného střeliva, odstranění závad vyžadovalo rekonstrukce. Také zákazník vyžadoval jisté úpravy. A právě tyto rekonstrukce daly vzniknout dalšímu typu řady ZB - kulometu pro Jugoslávii ZB 30J, který byl necitlivý na rozmary střeliva.
K ZB 30 J se mohla užívat trojnožka ZB 206, na ní mohl částečně plnit úkoly pro těžký kulomet. Na trojnožce se dal také přestavit do polohy pro protiletadlovou střelbu.

Smlouva na 15 000 kulometů uzavřená v červenci 1936 byla později právem označena za obchod pouze v uvozovkách (čs. vojenským přidělencem v Jugoslávii). Nejen, že Zbrojovka musela z uvedených 15 000 kusů celou třetinu dodat výměnou za již dříve dodané kulomety vz. 26, ale i cena byla pro výrobce ztrátová a obchod byl realizován zvláště pro udržení prestiže a zachování trhu. Po splnění první části kontraktu, výrobě v Brně, pak další kulomety vznikaly licenčně v Jugoslávii ve zbrojovce v Kragujevaci. Jugoslávská armáda zavedla zbraň v roce 1937 do výzbroje jako standardní lehký kulomet s označením Puska-Mitralez M.37.

Dalšími státy, do kterých se ZB 30J prodal, byly např. Bolívie, Afghánistán nebo Venezuela. Kořistně ho používaly i německé ozbrojené složky (označení 7,92mm LeMG 148(j)), především jednotky Waffen SS působící na území Jugoslávie. Na druhé straně, v řadách jugoslávských partyzánů, se kulomety vyskytovaly také v hojném počtu. 

Na vývoji zbrojováckých kulometů je vidět ústup od žebrování hlavně (celožebrovaná hlaveň LK vz. 26, hladká hlaveň kulometu BREN). Původně se vycházelo z předpokladu, že vroubkování zvětší plochu chlazení. V praxi, zejména v opevnění, se ukázalo, že žebrování účiněji chladí, když je zbraň v pohybu. Pokud kulomet nebyl při střelbě delší čas v pohybu, rychleji se ohříval, protože se v okolí žeber vytvořil tepelný „polštář“. Stejně lze nahlížet na těžký kulomet vz.37 s tzv. těžkou hlavní „O“.

Lehký kulomet ZB 30J
Ráže
 7,92 × 57 Mauser
Délka
 		celková
 		1204 mm
hlavně
 		602 mm
Hmotnost
 		9,58 kg
Kadence teoretická
 		500-550 ran/min
Úsťová rychlost
 		762 m/s
Dostřel účinný
 		2000 m
Zdroje:
- Martin Vlach -