Lehký kulomet Bren (ZGB-33)
Lehký kulomet BREN vychází konstrukčně z úspěšného československého lehkého kulometu vz. 26. Největším zahraničním úspěchem Československé zbrojovky Brno byl prodej licence kulometu do Velké Británie. Zbrojovka nejprve předvedla v Anglii novější verzi kulometu - vz. 27 v původní ráži 7,92 mm Mauser. Britské střelivo bylo ale ráže .303 palce (7,7×56 mm), došlo tedy k rekonstrukci zbraně a jejímu ozkoušení v červnu 1931 se zjištěním závad vyplývajících z odlišné konstrukce anglického střeliva, nejvíce vadilo nadměrné zanášení plynového mechanismu. Následující vzorek kulometu s označením vz. 30 doprovázel v létě roku 1932 ke zkouškám i samotný konstruktér Václav Holek, který na místě provedl některé další drobné úpravy. Na tomto vzorku již byly patrné výraznější změny v konstrukci - například nežebrovaná kratší hlaveň, posunutí začátku plynové trubice dále od ústí hlavně z důvodu omezení zanášení nespálenými zbytky střelného prachu, zvětšení zásobníku na 30 nábojů a změna jeho tvaru na zahnutý (z důvodu tvaru britského náboje s okrajem). Od října 1932 byl v Brně kulomet dále upraven dle požadavků a vznikl tak kulomet s továrním označením ZGB 33, ten byl v květnu 1933 dodán do Británie a právě jeho se týkala licenční smlouva. Časté tvrzení, že kulomet BREN je licencí kulometu vz. 26 se tak vůbec nezakládá na pravdě, bohužel je často nekriticky přejímán do mnoha článků.Výroba se poté rozběhla ve státní zbrojovce Small Arms Factory v Enfieldu. Jméno kulometu BREN vzniklo spojením slov „Brno“ a „Enfield“. Později v průběhu války byla výroba rozšířena i do Kanady, Indie a Austrálie. V roce 1958 došlo k rekonstrukci na standardní náboj NATO 7,62×51 mm a přeznačení jako kulomet L4A1, ten zůstal ve službě až do počátku 90. let.
Zbraň má vyměnitelnou hlaveň; obvykle se horká hlaveň měnila po zhruba 300 výstřelech. Před ústím hlavně je počátek plynové trubice s možností regulace upouštěných plynů v závislosti na stupni znečištění zbraně a kvalitě střeliva. BREN umožňuje střeleckou pohotovost, tedy že po vystřelení posledního náboje ze zásobníku zůstane závěr v zadní poloze a bicí mechanismus napnutý. Po nasazení nového zásobníku je zbraň připravena k další střelbě bez nutnosti natažení. Spoušťový mechanismus umožňuje střelbu dávkami i jednotlivými výstřely. V pěchotní konfiguraci byl vybaven dvojnožkou, u prvních verzí s teleskopicky vysouvatelnými nožičkami. Pro statické umístění kulometu a vedení delších střeleb byla využívána polní trojnožka, ta současně umožňovala i konfiguraci jako protiletadlový podstavec.
Podobně zakoupila Velká Británie licenci na další československý kulomet - těžký kulomet vz. 37. Zde byla vyráběna po celou druhou světovou válku firmou BSA v Birminghamu pod označením BESA. Zbraně byly určené pro obrněná vozidla1.
Lehký kulomet BREN Mk. I |
||
Ráže |
.303 palce (7,7 mm) |
|
Délka |
celková |
1073 mm |
hlavně |
635 mm |
|
Hmotnost |
bez zásobníku |
10,35 kg |
se zásobníkem |
11,25 kg |
|
Kadence teoretická |
500-520 ran/min |
|
Úsťová rychlost |
740 m/s |
|
Dostřel |
maximální |
1830 m |
účinný |
550 m |
1 Zde je zajímavé, že na rozdíl od licence kulometu ZGB-33, tedy BRENu, nebyla BESA adaptována na britskou munici .303, ale zachovala si ráži 7,92 mm.
Prameny a odkazy:
- http://www.military.cz/czech/weapons/bren/bren.htm, [online], 24. 6. 2010.
- FRANCEV, Vladimír: Legenda jménem BREN, in Střelecká revue 3/1995, s. 12-13.
-
Průbojné střelivo vz. 31, použití proti tankům, Dotazy a odpovědi, Honza M. 17. 1. 2007
- ŠÁDA, Miroslav: Československé ruční palné zbraně a kulomety, Naše vojsko, 2005.
-
Martin Vlach -