Daňové přiznání
Protože se blíží termín odevzdání daňového přiznání fyzických osob, rozhodli jsme se připomenout, jak vypadal formulář daňového přiznání před tři čtvrtě stoletím, v roce 1940 (pro příjmy za rok 1939).
Daňovým zákonem z roku 1927 se přímé daně rozdělily na daň důchodovou a daně výnosové. Daň důchodovou platily domácnosti ze všech svých příjmů. Daňová progrese byla poměrně velká a pohybovala se v několika pásmech podle velikosti příjmu domácnosti. Do daní výnosových patřila všeobecná daň výdělková, zvláštní daň výdělková, pozemková daň, domovní daň, daň rentová, daň z tantiém, daň z vyššího služebného a daň z obohacení. Dnešní terminologií by se jednalo o různé typy příjmů v rámci daně z příjmů
Pro ukázku bylo použito daňové přiznání jednoho nejmenovaného ministra protektorátní, Eliášovy vlády. Samozřejmě bez příloh A až F, kde byly specifikovány různé druhy příjmů.
V této příjmové kategorii se uplatňovala sazba daně 22 % až 29 %, podle množství nezaopatřených členů domácnosti a dalších rozhodných okolností.
Pro lepší představu je možné uvést také orientační výše ročního příjmu jiných povolání (v roce 1940 totiž došlo k plošné regulaci zaměstnaneckých mezd): dělnický mistr či odborný prodavač s desetiletou praxí si ročně vydělal asi 22 800 korun (daň 15-20 %); hlavní účetní, inspektor nebo revizor se stejnou praxí okolo 39 000 K (daň 17-22 %). Maximální daň byla 65 % daňového základu.
Viz vládní nařízení č. 162 Sb. ze dne 29. února 1940.
Příklady výpočtu daně za první republiky.
