Puška vz. 23

Puška vz. 23 ráže 7,92 mm systému Mauser je posledním předchůdcem pušky vz. 24, která v době první republiky tvořila nejrozšířenější výzbroj čs. pěchoty.

Na počátku existence Československé republiky byl stav i počet pěchotních zbraní žalostný, výzbroj se sháněla kde se dalo, po malých množství, často z válečné výroby a tedy nekvalitních, různých konstrukcí i ráží. První krok k puškám systému Mauser byl učiněn krátce po první světové válce, když byl nakoupen tzv. holandský blok 57 tisíc pušek Mauser vz. 1898, které pocházely z výzbroje německých divizí odzbrojených po příměří na holandském území. Ukázalo se, že tato puška má dokonalejší konstrukci a příznivější balistické vlastnosti než rakousko-uherské pušky systému Mannlicher s přímotažným závěrem, hovořily pro ni i válečné zkušenosti. Konstrukce vzoru 23 je adaptací právě této německé pušky Mauser. 

V roce 1920 Československá státní zbrojovka Brno zakoupila kompletní výrobní dokumentaci i strojní zařízení pro výrobu pušek Mauser vzoru 1898 z Německa a během roku se plně zařídila na výrobu pušek tohoto systému. Nejprve začala pro armádu vyrábět pušky částečně kompletací ještě válečných součástek zakoupených v Německu a částečně vlastní novovýroby některých dílů. Tento první typ byl označován jako vzor 98/22 (celková délka bez bodáku 1250 mm, hlaveň 740 mm).

Další výroba pušek, později označovaných vz. 23, probíhala již kompletně u firmy Československá státní zbrojovka Brno. Od prvního typu 98/22 se lišila odlišně řešenými poutky pro řemen a zejména kratší hlavní. Oba vzory ale neumožňovaly vzájemnou zaměnitelnost součástek mezi jednotlivými kusy i stejného vzoru, protože bylo stále velké množství součástek, které vyžadovaly ruční dopracování (zaměnitelnost ale ani nebyla v prvních objednávkách ze strany MNO požadována). Výroba pušky vzor 23 probíhala od prosince 1922 a celkem bylo vyrobeno a armádě předáno 90 000 kusů (80 000 ks vz. 23 a 10 000 ks vz. 23a). Zbrojně technický úřad při brněnské Zbrojovce převzal pušky během ledna 1924 a ty byly ihned zařazovány do výzbroje. Původně byly v dodacích listech jmenovány jako „krátké pušky vz. 98“, později „vz. 98/23“ a až dle návrhu zbrojně technického oddělnení konečně puška vz. 23.
Posledních 10 000 pušek bylo vybaveno novým hledím s vyměnitelnými zakřivenými bočních stěn základny hledí, díky čemuž bylo z těchto pušek možné střílet jak staršími náboji, tak novým střelivem s odlišnými balistickými výkony1). Takto pozměněné zbraně se označovaly jako vz. 23a a byly dodány v červenci roku 1924.

Zde nafocený kus je na levé straně pouzdra závěru značen „E“, lev v kroužku2) a dvojčíslí roku přejímky „23“, pod tímto je značena „P 1560“. Shora nábojové komory je vyražen název výrobce „ČS. ST. ZBOJOVKA BRNO“. Na klice závěru je z horní strany vyraženo „3662 N4“. Na kroužku na pažbě je puška značena „9 HN“ a „405“.

Puška vz. 23 je opakovací kulovnice s otáčivým závěrem systému Mauser a zásobníkem uloženým v pažbě s kapacitou 5 nábojů ve dvou řadách. Používaná munice je ráže 7,92×57 Mauser s bezokrajovou nábojnicí (nábojnice s drážkou) a kónickou (ogivální) střelou. Hledí je stavitelné po 100 metrech od 300 do 2000 metrů.

Puška vz. 23
Hmotnost pušky 
 4,10 kg
Délka pušky 1100 mm
hlavně 590 mm
záměrné 505 mm
Úsťová rychlost
 860 m/s
Munice
 7,92×57 Mauser 
Dostřel
 2000 m

K pušce náležel i bodák vz. 23, který byl dle požadavku MNO konstruován na základě R-U bodáku Mannlicher vz. 95. Vyráběl se ve více provedeních:
  • dlouhý - ve variantách s čepelí směrem od hlavně i směrem k hlavni, jinak byly shodného provedení, celková délka 537 mm, délka čepele 403 (400) mm, vnitřní průměr nákružku 15,5 mm, délka pochvy 415 mm, známé jsou bodáky vz. 23 exportované do Íránu,
  • krátký - vzráběný pouze v provedení s ostřím směrem k hlavni, délka 384 mm, délka čepele 250 mm, délka pochvy 363 mm.
Značení bodáku se nachází na čepeli pod příčkou - z jedné strany „ČSZ“, z druhé písmeno „E“, čs. lev v kroužku a poslední dvojčíslí roku přejímky „23“. Značení na nosci pochvy bylo stejné jako na bodáku. Značení jednotky na straně jílce (ne jak je později obvyklé na hlavici jílce) je bohužel velice špatně čitelné (pravděpodobně A 7155). Jeho fotografie budou přidány dodatečně.

Poznámky:
1) Nový typ náboje byl v roce 1923 teprve ve stádiu zkoušek.
2) Přejímací značka čs. armády, malý lvíček, byl do roku 1924 ražen v provedení v kroužku, od roku 1925 byl lvíček větší a bez kroužku.

Prameny:
 
- Martin Vlach -