Krakovská univerzita - Collegium Maius

Jagellonská univerzita v Krakově byla založena roku 1364 a je druhou nejstarší ve střední Evropě po Univerzitě Karlově v Praze. Collegium Maius (Velká kolej) je nejstarší budovou univerzity a její počátky sahají až do roku 1400, kdy polský král Vladislav II. Jagellonský odkoupil na tomto místě stojící měšťanské domy a daroval je univerzitě.

Po okupaci Polska bylo v rámci Sonderaktion Krakau 6. listopadu 1939 zatčeno množství profesorů Jagellonské univerzity a deportováno do koncentračních táborů.

Počátkem listopadu velitel gestapa (konkrétně Einsatzkommando 2/I), Bruno Müller, nařídil rektorovi univerzity, Tadeuszi Lehr-Spławińskému, aby svolal učitele vysoké školy za účelem instruktáže o fungování polského školství pod německou vládou. Stalo se tak v přednáškovém sále Collegia Novum (budova vedle Collegia Maius), avšak místo instruktáže Müller oznámil učitelům, že budou zatčeni, protože zahájili akademický rok bez německého svolení. Na místě bylo zatčeno přes 140 profesorů a jiných učitelů Jagellonské univerzity a přes dvě desítky jiných zaměstnanců a studentů, kteří se zatýkání postavili na odpor. Dále byli zatčeni profesoři technologické akademie a obchodní akademie, několik středoškolských učitelů a starosta města Krakova, dr. Stanisław Klimecki.

Celkem 184 osob bylo z Krakowa převezeno do Sachsenhausenu, 17 vězňů, především staří profesoři ve věku kolem 70 let, v podmínkách tábora záhy zemřeli. Po mezinárodních protestech, ke kterým se připojili i představitelé fašistické Itálie, bylo 101 vězňů starších 40 let v únoru 1940 propuštěno; mladší byli odesláni do koncentračního tábora v Dachau. Univerzita, stejně jako ostatní polské vysoké školy, byla až do konce války uzavřena.