Září 1938 - měli jsme se bránit?
Nalezené příspěvky
|
|
|
|---|---|
|
Johny napsal v č. 3987:
" Speciálně vybrané jednotky pod velením Majora Wilhelm Heinze byly 28.9.1938 už připraveny rozmístěné na plánovaných strategických místech s nabitýmy zbraněma"
ja_62 napsal v č. 3993: Takže, kromě té 23. (postupimské) divise, která měla pomoci obsadit a zajistit město, se v posledních dnech přidal i Hoepner, a jeho divise měla čelit případným protiakcím SS Leibstandarte Adolf Hitler, v té době dislokované mimo Berlín. O zatýkací skupině maj. Heinze se Gisevius nezmiňuje, ale celkově nejde příliš do technických detailů převratu, spíše popisuje názory účastníků, mimo to - pokud se týče provedení - mu spíše jde o celkové zajištění úspěchu, tj. včetně následného získání kontroly nad vládní čtvrtí, Berlínem a Německem.
"Já se přes víkend podívám do "Až k hořkému konci" (nemám ho momentálně přiu ruce), ale mám pocit, že do spiknutí byly mimo těchto sil zapojeny i nějaké pravidelné síly Wehrmachtu - 23. ID a snad i tankové síly (1. leichte division, gen. Hoepner ?), "
Johny napsal v č. 3996: Gisevius to popisuje tak, že civilní část spiklenců naléhala na převrat kdykoli to bude možné (proveditelné), zatímco generálové, disponující silami k jeho provedení, neustále čekali "až bude nejhůř", protože do té doby nechtěli porušit přísahu. Tento "přísahový komplex" se (dle Gisevia) netýká Haldera, který ale s ostatními generály sdílel obavy z opakování "dolchstoßlegende" v případě, že by vpadli Vůdci do zad dokud byla byť ilusorní naděje na jiné než válečné řešení, a trval na tom, aby převrat započal v momentě kdy bude veřejně známé, že Hitler zavlekl zemi do neštěstí. (S tím, že si zařídil, že bude o Hitlerově rozhodnutí vědět nejméně 24 hodin předem, takže když mu ostatní účastníci převratu přinesli Hitlerovu směrnici v jíž vyjadřoval úmysl získat Sudety tak nebo tak, včetně rozkazů k přesunům vojsk, kterou Halderovi nikdo oficiálně nepředal, vstoupily mu do očí slzy) Jedním z jejich motivů bylo předejít rozkolu v armádě a občanské válce. (Přičemž ani mezi vojáky tedy ale nescházeli ani ti odhodlaní nečekat na vnější impuls - Witzleben vojenskou přehlídku v Berlíně 27. 9. komentoval přibližně slovy: "Měli jsme skončit v kancléřství, když už bylo vojsko v ulicích".)"v žádném případě to nebyli nějací dobrodinci lidstva, jak se možná po válce snažili prezentovat, chtěli moc a majetky a fanatický Hitler jejich pozice z jejich pohledu ohrožoval " Naproti tomu civilisté, a nejradikálněji mezi nimi tedy asi Gisevius (původním povoláním policejní úředník  )hájili myšlenku, že je nutné nacisty v prvním vhodném momentu prostě pozatýkat a ničím politickým to neodůvodňovat, protože v prvním okamžiku by se za ně stejně nikdo, mimo největších fanatiků, efektivně nepostavil, a poté "by stačily tři dny svobody slova, resp. svobody státního zástupce a soudu řídit se zákony" aby byl puč dostatečně ospravedlněn veřejnosti - koneckonců o tom co nacisté v Německu dělají se vědělo, jen se o tom nemohlo bez risika mluvit.
Johny napsal v č. 3987: Puč byl účastníky - opět dle Gisevia - odvolán v momentě, kdy vyšlo najevo, že Chamberlain přiletí do Mnichova - 28. září 1938. Doplňuje to slovy: "Jen já blázen ještě několik hodin věřil, že bychom mohli převrat provést, ale byl jsem odmrštěn Witzlebenem, který mi řekl, že ve chvíli Hitlerova triumfu nelze od vojska očekávat nic"."Po přijetí Hitlerových požadavků všemi účastníky byl puč okamžitě odvolán." On tam líčí postupné zvraty situace, vytýká kdekomu nečinnost, včteně chování ČSR, ale definitivně jej považuje za odvolaný až tehdy. Ta smutná schůzka u Witzlebena se udála až několik dní poté. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?
- > Výsledky hledání