Září 1938 - měli jsme se bránit?
Nalezené příspěvky
|
|
|
|---|---|
|
spelter napsal v č. 3853: Ono to bylo spíše způsobeno celkovou těžkopádností organisace a struktury armády a jejího systému velení - pomalé důkladné přípravy čehokoliv*), písemné vyhotovování i triviálních rozkazů, v nejhorším případě telefonicky, s pozdějším písemným potvrzením, odmítnutí rádiového spojení jako nespolehlivého (mimo výjimek, kde se mu nešlo vyhnout, třeba u tanků a letadel, a ani u těch tanků to nepřeháněli) - jakékoli velitelské rozhodnutí od úrovně GQG po rotu v poli bylo komplikováno byrokratickými způsoby velení, čímž se armáda stala těžkopádnou a obtížně akceschopnou."podle toho vypadala i ta ofenzíva slibovaná Polsku v září 39 (ja_62 - 3849) - prostě tvrzení o prohnilosti celé (nebo téměř celé, čest výjimkám) francouzské společnosti včetně armády jsou nanejvýš odpovídající.." Přičemž období "Podivné války" přispělo spíše k dalšímu "zlenivění" na všech stupních velení, a pod tlakem německého útoku nebyla armáda schopna se rychle "probrat" - resp. až když bylo pozdě. Na podzim 1938 nebo i 1939 ještě nebyl ten stav tak hrozný. *)Německý průlom Ardenami v květnu 1940 třeba nebyl zpočátku vnímán jako závažná hrozba, protože francouzská armáda předpokládala, že Němci se budou muset zastavit nejméně na tři dny, aby mohli přisunout zásoby k dalšímu postupu, a dělostřelecké střelivo k jeho podpoře - což byla doba kterou by to zabralo jí samé, nebo jiné armádě řídící se zkušeností z Velké války. Takže francouzská protiopatření byla přijímána stejným tempem, jaké předpokládali u protivníka. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?
- > Výsledky hledání