Letadla cvičná, dopravní, autogyra aj.
|
|
|
|---|---|
|
Narazil jsem na překvapivou informaci, a to v návodu ke stavebnici Lockheedu Orion od MPM  V roce 1936 prý minimálně jeden španělský Orion dostal kulometnou výzbroj a byl nasazen při obraně Madridu. Orion v dobré kondici mohl v horizontu "udělat" až 350 Km/h. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 98: Díky za informaci - já se pohyboval jen někde u vágní informace, že "transportní letouny utrpěly velké ztráty". "Při hledání něčeho úplně jiného jsem našel něco o transportních letadlech Luftwaffe - jak jsme se svého času dohadovali o tom, kolik Ju 52 mohli frickové mít pro invazi do Británie. K 10. květnu 1940 měla LW ve stavu 473 Ju 52 (z toho 438 schopných nasazení) a při útoku na Holandsko jich cca 220 ztratila - z toho se 53 kusů podařilo vrátit zpět do služby. U jednotek KGr.zbV 9, 10 a 11 dosáhly ztráty dopravních letadel 75 -100% stavu. Uvádí to Šnajdr v "Pád Paříže" - odpovídá to Shoresovým údajům z "Podivné války"." |
|
|
|
|
Přece Šmolíky... www.fronta.cz/situace-letectva-csr-na-podzim-1938 |
|
|
|
| Chtěl jsem se zeptat, jestli by někdo neměl tušení, jaká letadla užívala naše armáda pro průzkumné lety před 2. sv. válkou, řekněme okolo roku 1938? | |
|
|
|
|
|
Při hledání něčeho úplně jiného jsem našel něco o transportních letadlech Luftwaffe - jak jsme se svého času dohadovali o tom, kolik Ju 52 mohli frickové mít pro invazi do Británie. K 10. květnu 1940 měla LW ve stavu 473 Ju 52 (z toho 438 schopných nasazení) a při útoku na Holandsko jich cca 220 ztratila - z toho se 53 kusů podařilo vrátit zpět do služby. U jednotek KGr.zbV 9, 10 a 11 dosáhly ztráty dopravních letadel 75 -100% stavu. Uvádí to Šnajdr v "Pád Paříže" - odpovídá to Shoresovým údajům z "Podivné války". |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 93: ...nechci plašit, ale tohle jsem už někdy někde slyšel...Francie, Švýcarsko...já si vzpomenu "Sciaky" Jasně, kamarád google Což mi poněkud připomíná i poněkud nedořešené svařování hořčíku pod ochrannou vodíkovou atmosférou metodou arcatom |
|
|
|
|
|
To je někde v Němečkovi, ta PanAm... Já teď večer ke knihovně nemůžu EDIT: nějakej hydroplán...buď Boeing 314 (což tedy nesedí časově) nebo...ještě něco tam začínalo létat...nějaký Martin... |
|
|
|
|
|
No já mám v hlavě jen těch 100/130? A už jsme to taky probírali, ne? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 79: Takové Aero 204 taky platilo MVP, stejně tak měl stát konečné slovo ve věci koupi Envoyí (probírali jsme tu záležitost s možností montáže střelecké věže) apod. "Z druhé strany bych třeba připomenul počáteční vývoj u nás" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 81: Našel? V tom samém čísle je i na 243-244 od Fr. Štýdla docela zajímavý přehled výkonů Connie (649 a 749) - je na tom vidět, že to sestavoval technik, uvádí rozbor hmotností, délky vzletu... "Hmm, to bych si i mohl najít…" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 79: "To je docela, ehm, jak to jen… Onu státní účast můžu chápat třeba taky tak, že „v průměru“ z 60% společnosti vlastnil stát (řekněme, že třeba 60% podílem akcií), z čehož by pak taky inkasoval příslušný podíl výnosů (tj. byly-li nějaké výnosy — z druhé strany pochybuju, žeby si kdokoli kupoval akcie ztrátových podniků; tedy, samozřejmě v tom případě, že by to byly akciovky)." Všimni si, že já tu citaci nijak nekomentuju protože nevím jak se k tomu "vobjektivně" postavit.Listopad 1947, v Letectví zajímavej úvodník na téma nákupu velkých dopr. letadel pro ČSA. Operuje se tam ekonomickými čísly "PAA" (Pan American World Airwas) na trati New York - Praha (ČSA mohly létat recipročně, ale nebylo s čím). Je tam i pošta - přes Prahu šly zásilky z celé východní Evropy! |
|
|
|
|
|
V Letectví 1946/6 jsem si všiml celkem zajímavého článku nějakého frantíka Edmonda Délage na téma francouzské letecké dopravy. Ty údaje celkem vhodně doplňují diskuzi o ekonomice leteckých společností mezi válkami. Cituji (lehce volně beze změny smyslu) pasáž o době mezi válkami:
"Ačkoli celá letecká síť francouzská nebyla v přesném smyslu slova exploitována státními společnostmi, přece byla podporována do značné míry státem, jehož finanční účast dosahovala až 60%. O využití celé ohromné sítě se dělilo pět společností: Air France, Air Afrique, Air France Atlantique, Air-Bleu zabývající se poštovní dopravou a l'Aeromaritime... Bohužel poslední věta je poněkud nejasná, dá se z ní odvodit třeba i to, že ve Francii možná působila (asi ?) státní společnost, která se zabývala nákupem letadel a výcvikem personálu pro letecké společnosti? Každý stroj nalétal ročně asi 433 hod (pouze!!! - pozn já)... Jednou z nejúspěšnějších byla společnost l'Aeromaritime, jediná, jejíž provoz nezávisel na státní podpoře... Podle amerického vzoru stát se staral o pozemní organizaci letišť a službou meteorlogickou, společnost Chargeurs Réunis opatřovala materiál, létající personál..." |
|
|
|
|
|
www.novinky.cz/clanek/155182-video-historick... Bože můj, to je přece tak nádherný éro... |
|
|
|
|
|
Tady jsem zcela OT. Rezignoval jsem před lety po prohlížení nějaké stránky s fotkama vrtulníků (byly-li to vůbec ještě vrtulníky) od Kelletů, Florina a pod. - obzvláště prolínající se rotory považuju za maximální úchylnost |
|
|
|
|
|
Dovoluji si p.t. čtenářskou obec upozornit, že dnes jsem viděl fotografii s popisem: "...skupina švýcarských žurnalistů po příletu do Zlína vyfotografovaná před letounem Orion..." Jde o obrázkový časopis z roku 1934 a asi by z toho mohla být pěkná galerie |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 69: Klídek, je půl dvanáctý "Nevím jak Ty, ale já z toho, promiň, ale fakt nic jinýho odvozovat nemůžu (jen už ale nevím, jak bych to polopatičtěji, jasněji a nebo srozumitelněji, vysvětlil)." |
|
|
|
|
|
Nemyslím to tak, že se směs ohřeje při stlačení ve válci. Myslím, jestli v tom válci nemohlo být "něco" horkého. Třeba nedostatečně chlazená hlava? |
|
|
|
|
|
Co když ten problém nebyl ani tak v tlaku, jako v teplotě? Je možné, že se samozápal objeví v důsledku příliš vysoké teploty ve válci? A že se tomu tedy předcházelo zvýšením odolnosti směsi. Pak je ve hře ještě oblíbená možnost, že data nepatří k tomuhle motoru a nebo že motor nepatří k inkriminovanému éru |
|
|
|
|
|
Panam ale uměly kurva dobře počítat, oni tam veděli co dělaj. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 60: Co potom 115, nebo dokonce 130? Panam si to vozily po pacifickejch stanicích... "Ale není mi moc jasný (resp. teď ještě méně) co s těmi 100 oktany — zvlášť právě na nějakejch vysokohorskejch letištích." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Letadla cvičná, dopravní, autogyra aj.